Výživa hraje zásadní roli v chovu koz. Jde o významný faktor s nejvýraznějším dopadem na produkční náklady. Kozy mění své chování při krmení podle sezony v závislosti na dostupnosti stravy a jsou mnohem všestrannější než skot nebo ovce. Mohou přizpůsobit široké škále podmínek krmení. Kozy si mohou vybrat z dostupných krmiv části rostlin s nejvyšším obsahem bílkovin a nejvyšší stravitelností.
Preferované krmení koz je velmi odlišné od preferencí ovcí a skotu, pokud jsou porovnány za stejných podmínek chovu. Takové rozdíly se týkají zejména příjmu počtu listnatých druhů (u koz vyšší než u ovcí a skotu. Kozy mohou využívat více než jiní přežvýkavci krmiva bohatá na taniny nebo jiné rostlinné sekundární metabolity díky účinnému trávení. Bylo opakovaně prokázáno, že složení mastných kyselin (FA) mléka u pasoucích se přežvýkavců může být významně ovlivněno botanickým složením požitých rostlin. Takový vliv je třeba částečně připsat variabilitě v hladinách nenasycených FA v píci při spásání či selektivním vyhledávání. Vyšší požití bylin (doplněné dřevinami) jako čerstvých krmiv pozitivně modifikovalo FA profil mléčného tuku (zvýšení koncentrace FA, celkových n-3, celkové konjugované kyseliny linolové (CLA) a kyseliny vakcenové).
Nutriční požadavky koz jsou stanoveny podle věku, pohlaví, plemene, produkčního systému (mléko nebo maso), tělesné kondici, klimatu a fyziologického stádia. Krmivo by mělo vyhovět potřebám energie, bílkovin, minerálů a vitamínů. Koza obvykle denně konzumuje 3 až 5 % své tělesné hmotnosti krmiva (sušina/kus/den).
Kozy potřebují určité minerály a vitamíny pro záchovu a správnou funkci fyziologie. Musí být zajištěno podání vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K), bachorová mikroflóra může vytvářet v dostatečném množství vitamín B. Vitamin C je nezbytný pro efektivní fungování imunitního systému. Obsah makrominerálů (tj. vápníku, fosforu, sodíku, draslíku a hořčíku) v jatečných tělech koz byl přibližně o 26 % vyšší než v jatečných tělech ovcí. Doplnění vápníku a fosforu (poměr 2 : 1) se doporučuje pro lepší strukturu kostí, pro nervové a reprodukční systémy jsou nezbytné i další minerály. Je důležité krmit dostatečné množství mědi (10–80 mg/kg). Vysoká hladina molybdenu v dietě koz může snadno vyrovnat hladiny mědi v těle. Kozy nejsou tolik citlivé na předávkování mědi, zatímco u ovcí může být velmi toxických dokonce 20 mg/kg mědi. Selen (0,1–3 mg/kg) je další minerální látka potřebná pro kozy. Zastoupení selenu 0,5 mg/kg sušiny je dostatečné pro růst a vývoj kůzlat, časnou březost a laktaci. Jako bezpečný zdroj selenu mohou být u laktujících zvířat používány kvasinky obohacené o selen ke zlepšení postnatálního růstu kůzlat. Účinek selenu na podporu růstu souvisí se zvýšeným antioxidačním stavem a zlepšením metabolismu hlavních živin.
Zvyšování prospěšných mastných kyselin (např. kyselina eikosapentaenová a kyselina dokosahexaenová v živočišné dietě (např. doplňky olejnatých semen nebo mikrořas) je jedno z nejčastějších řešení pro zlepšení bioaktivní složky živočišných produktů. Řasy jsou dobrým dietárním zdrojem n-3 mastných kyselin. Byly potvrzeny příznivé účinky některých druhů mikrořas na metabolický stav a obranný systém zvířat, jakož i na oxidační stav produktů.*
Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D., MVDr. Jana Tšponová, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Podrobněji v časopisu Krmivářství 1/2021.
