15.01.2001 | 10:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Mistrovství v ovládání ovčáckých psů

Každý rok na podzim se v některé evropské zemi koná Kontinentální Mistrovství Evropy v ovládání ovčákých psů (ve Velké Británii mají své vlastní mistrovství). Loňské, již šestnácté mistrovství se konalo ve švýcarském Einsiedelnu ve dnech 12. až 15. října 2000. Zúčastnilo se ho 76 závodních týmů z deseti zemí. V pátek a sobotu se soutěžící utkali v kvalifikaci a patnáct nejlepších postoupilo do nedělního finále.

Einsiedeln je krásné městečko nedaleko Curychu, které je pomyslnou bránou do švýcarské části alpského pohoří. Samotné mistrovství se konalo nedaleko městečka v překrásném alpském údolí s pastvinami, lesíky, mokřinami i několika chalupami. Tráva byla ještě nádherně svěží, stromy již začínaly dostávat zlatavý nádech. Všude kolem se pásly krávy a ovce, zvonce na jejich krcích pomáhaly dokreslovat úžasný dojem.
Hlavním pořadatelem mistrovství byla Swiss Sheep Dog Society (SSDS). Posuzovali dva rozhodčí, Skot S. L. Davidson a Welšan W. M. Owen. Nebylo možné si je splést, protože Skot byl stále v kostkovaném obleku a v kostkované čepici. Soutěž probíhala pod dohledem zástupců International Sheep Dog Society (ISDS) z Velké Británie, parkury stavěl J. W. Easton a technický dohled měl A. P. Hendry. O hladký průběh soutěže, například přivedení ovcí na parkur, nebo odvedení z něho, se staralo celkem devět místních ovčáků se svými border colliemi. Ti se na mistrovství nekvalifikovali, tak alespoň pomáhali přehánět ovce a vystupovali v přilehlém areálu v jakési “show”, ukázkách pasení čehokoliv (ovcí, kachen, hus, prasátek, lam i dětí), což byla obrovská atrakce pro diváky.

Kvalifikace
Kvalifikace probíhala na klasickém parkuru třetího výkonnostního stupně s pěti ovcemi, ovšem s tím rozdílem, že ovce byly před zahájením každého běhu 450 metrů od ovčáka a psa. Úkolem psa bylo přihnat je k ovčákovi podle jeho povelů. Terén byl dost zvlněný a tak se často stalo, že ovce nebo pes divákům, ale i soutěžícímu ovčákovi, na nějakou dobu zmizely někde v terénní vlně. Pak bylo úkolem psa provést ovce mezi dvěma brankami 300 metrů od sebe i od ovčáka vzdálenými (tvořily rovnostranný trojúhelník). Dalším rozdílem od klasického parkuru bylo, že se oddělovaly ovce od stáda dvakrát. Nejprve bylo úkolem oddělit od stáda dvě označené ovce a pak jednu.
Uspět v kvalifikaci nebylo vůbec jednoduché. Ze 76 startujících jich 27 bylo diskvalifikováno nebo odstoupilo samo. Dalších 21 jich nedodrželo časový limit a parkur nedokončilo (dosažené body jim však byly započítány a tak se mohlo i stát, že dva, kteří nesplnili časový limit, se nakonec dostali do finále). Vítěz kvalifikace, Nor Kjetil Vasstveit, dosáhl pouze 175 bodů z 220 možných. Kdo získal 115 bodů, již se do finále nekvalifikoval.
Každý stát mohl postavit 8 závodníků, toho využili domácí Švýcaři, Norové, Švédové, Dánové, Holanďani, Francouzi, Belgičani a Němci. Na startu se ještě objevilo 5 Finů, 4 Rakušani a 3 Italové. Všichni soutěžili s border colliemi. Do finále postoupili čtyři Švédové, tři Norové (jeden, pozdější vítěz se dvěma psy), dva Švýcaři, dva Němci a po jednom Holanďan, Francouz a Belgičan. Žen sice soutěžilo méně než mužů, ale i do finále se dostaly tři, Anne Marie Kruger, byla dokonce celkově třetí.
Jak v kvalifikaci, tak ve finále, byl zhruba stejně psů i fen. Nejstarší pes byl devítiletý, nejmladší tříletý.

Doprovodný program
Diváků se přišlo podívat dost, přibližně pět tisíc. Zvláště na finále jich přibylo. Hodně jich bylo i čtyřnohých v areálu byla i spousta dětí. Hlavně jim byly určeny doprovodné ukázky ve druhé části areálu. Border collie tu předváděly, jak umí vyhledávat označené předměty a pracovat s nejrůznějšími zvířaty. Jejich úkolem bylo například přimět ovce skákat přes lavičku, husy běhat slalom, kachny podlézat lavičky a klouzat se po skluzavce, lamy chodit do a z ohrádky. Děti byly někdy používány jako živé překážky, opravdu s nadšením přitom spolupracovaly. Nejvíc se jim líbilo, když mohly pomoci při pasení malých prasátek. Ta jim prolézala mezi nohama, obíhala je a vbíhala do připraveného tunelu. Kromě ukázek pořadatelé uspořádali i školu příchozích začátečníků se psem ve výcviku v pasení a také zkoušky vloh. U stánků si diváci mohli nakoupit tematické suvenýry i praktické pomůcky pro práci s ovčáckými psy.
Na sobotní večer bylo ohlášeno neoficiální mistrovství světa ve stříži ovcí. Každý stát mohl nominovat jednoho závodníka. Ještě před zahájením probíhala tipovací soutěž. Kdo dal frank, mohl si tipnout na vítěze. Naprosto fantastická ale byla atmosféra, která je provázela. Halou otřásaly decibely diskotékového hudebního doprovodu a nadšený halas a skandování diváků. Při závěrečných kláních už stáli na lavicích a stolech, tleskali a houpali se do rytmu a bouřlivě oslavovali vítěze. Výkony střihačů byly obdivuhodné. Vítěz byl z Nového Zélandu, ostříhal dvě ovce za 2 minuty dvanáct vteřin. Když soutěž skončila (to již se blížila půlnoc), hala se proměnila ve veliký taneční sál. Ráno však již byl opět každý fit, každý očekával, jak si soutěžící týmy poradí hned se dvěma stádečky divokých alpských ovcí.

Finále
Finále bylo již velmi náročné. Pes nejprve přivedl doprostřed parkuru stádečko deseti ovcí vzdálené od ovčáka 600 metrů. Pak musel od stádečka odběhnout a přivést dalších 10 ovcí. To bylo snad ze všeho nejtěžší, málokterý pes chtěl opustit „svoje“ stádečko a utíkat někam, kde by mohlo být další. Když druhé stádečko připojil k tomu prvnímu, prováděl všech 20 ovcí brankami podobně jako u klasifikačního parkuru (rovnostranný trojúhelník o délce jedné strany asi 300 metrů). Nejtěžším úkolem ovčáka a jeho psa bylo ve vymezovacím kruhu (o průměru asi 30 m) oddělit pět ovcí (čtyři z nich byly označené červenou stuhou na krku) od zbytku stáda. Všichni ovčáci to nakonec dělali tak, že s pomocí psa postupně oddělovali a odháněli od stáda ovce tak, že ve skupině nakonec zůstaly ty 4 označené ovce a jedna navíc. Těch pět zbylých ovcí pak vehnal pes do košáru a po zaklapnutí dvířek opět vyhnal z košáru ven. Až teprve pak mohl ovčák zvednout ruce nad hlavu a zajásat, že parkur dokončil. Udělali to skoro všichni, svoji radost z úspěchu se nebáli dát najevo.
Mistrem Evropy roku 2000 se stal Nor Jaran Knive s fenou Lyn, druhý byl Holanďan Serge van der Zweep s Royem, třetí Němka Anne Marie Kruger s fenou Lannox. Jásotem vítali diváci také závodníka na čtvrtém místě, byl to totiž domácí Ruedi Roth s fenou Radiant Jill. I vyhlášení vítězů bylo ve švýcarském stylu. Doprovázelo ho totiž vyzvánění zvonců, které na památku, kromě pytlů krmiva a mnoha jiných cen, dostal každý závodník mistrovství.

Mistrovství v budoucnu
V letošním roce by mělo být Kontinentální Mistrovství Evropy v ovládání ovčáckých psů ve Francii, v roce 2002 pak ve Švýcarsku. Škoda jen, že Mistrovství světa bude v roce 2001 až v daleké Tasmánii v Austrálii, to už je nad mé finanční možnosti. Doufejme však, že i letos se ho zúčastní někdo z Evropy a vyhraje, stejně jako tomu bylo před pěti lety v Jihoafrické republice, kde vyhrál Holanďan Serge van der Zweep s fenou Lynn. Serge je náš dobrý známý, školil naše rozhodčí a cvičitele ovčáckých psů pro práci u stád ovcí na jaře v Podkosti. Letos jsme mu ve Švýcarsku hodně fandili. Těsně před startem se zranila jeho fena Jill, s kterou byl též u nás v ČR, a tak soutěžil pouze se svou „dvojkou“, psem jménem Roy. Nakonec skončil celkově druhý. Považuje to za svůj snad největší úspěch. My jsme mu to moc přáli.
Radko Loučka

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down