17.01.2001 | 10:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Mléčné kvóty na pořadu dne

Vláda schválila v měsíci listopadu nařízení vlády na stanovení produkčních kvót mléka na rok 2001 až 2005, podle kterého se zavádí systém mléčných kvót, kompenzační platba a minimální cena včetně povinných jakostních ukazatelů.

Tímto krokem se završily dlouholeté diskuse nad zavedením mléčných kvót. Nařízení vlády bylo zpracováno na základě aktuálních legislativních předpisů Evropské unie, ve spolupráci se zástupci nevládních a profesních organizací a legislativních odborníků, přičemž vychází z ustanovení Zákona o státním zemědělském intervenčním fondu (zákon o Fondu). Systém mléčných kvót představuje základní a výrazný prvek regulace trhu s mlékem a mléčnými výrobky.

Podobně jako v základních nařízeních Evropského společenství se zde uplatňují odvody za překročení institucionální ceny, v našem případě minimální ceny mléka, ve výši 115 %. V některých státech Evropské unie je možné započítat nadprodukci jednoho výrobce nad jeho stanovenou kvótu množstvím kvóty toho producenta, který nenaplnil kvótu, buď na úrovni jednoho odběratele (mlékárny, odbytového družstva), nebo na úrovni státu. Po vykalkulování přebytku na úrovni odběratele či státu se pak o vypočítané procento sníží odvody výrobců, kteří vyrobili více. Tento mechanizmus je žádoucí především proto, že se odvody za překročení národní kvóty členského státu odvádějí do společného rozpočtu Unie . V našem případě toto vzájemné započítávání zatím není možné, nicméně po novele zákona o Fondu se s tímto pravidlem počítá. Podobně se v budoucnosti uvažuje o omezení převodu kvót z méně příznivých do ostatních oblastí a o prioritním přidělování kvót z rezervy pro chovatele krav právě v méně příznivých oblastech a mladým zemědělcům do 40 let.

V prvním kvótovém roce 2000/2001 nebude možné kvóty prodávat ani pronajímat. Každým rokem bude stanovena rezerva, která po rozdělení zvýší individuální produkční kvóty aktivním a perspektivním výrobcům. Takto lze tedy každým rokem v závislosti na bilančních ukazatelích (domácí spotřeba, dovoz, vývoz aj.) a disponibilních finančních prostředcích na regulaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (především na subvencovaný vývoz) zvyšovat mléčné kvóty producentům mléka až do výše celkové tržní produkce 3100 miliónů kg mléka (i po našem vstupu do Unie, respektive do úrovně národní kvóty).

V nařízení vlády jsou dále zakomponována pravidla pro dodržování minimální ceny ve výši 7,60 Kč/l, která jsou stejná jako v roce 2000 s tím rozdílem, že oproti roku 2000 se sledování jakostních znaků (vyjmenovaných v příloze č. 6 nařízení vlády) ve vazbě na minimální cenu provádí pouze v laboratořích, akreditovaných podle § 16 Zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

Z hlediska vyjednávání s Evropskou unií o požadavcích České republiky na přidělení národní kvóty 3100 miliónů kg mléka a následné obhájení této výše toto Nařízení vlády výrazně posiluje vyjednávací pozici České republiky. Národní kvóta 3100 miliónů kg mléka je totiž zakotvena v legislativních předpisech České republiky a stanovené individuální produkční kvóty mléka ve vazbě na vyplácenou kompenzační platbou počítají s tímto vyjednávacím množstvím.

Další posílení vyjednávací pozice České republiky je umožněno prostřednictvím atributu vyplácení kompenzační platby ve vazbě na národní kvótu 3100 miliónů kg. V Evropské unii se diskutuje o tom, zda budou asociovaným státům vypláceny přímé (kompenzační) platby. Česká republika může nicméně požadovat pokračování vyplácení tímto nařízení vlády stanovené kompenzační platby do té doby, než se naplní národní kvóta 3100 miliónů kg.

Při tvorbě zásad systému produkčních kvót jsme vyšli také ze zkušeností Evropské unie ve smyslu problémů s vazbou kvót na půdu a vysokým procentem vlastnictví kvót těmi, kteří nepodnikají v zemědělství. Nařízení vlády stanovuje možnost přidělení kvóty pouze výrobcům mléka a vazbu kvót na půdu nezavádí.

Budoucnost a forma systému mléčných kvót v Evropské unii je nicméně předmětem diskusí uvnitř Společenství. Tzv. Londýnský klub (Dánsko, Velká Británie, Švédsko, Itálie a Řecko) a v poslední době také Nizozemí požaduje radikálnější reformu Společné zemědělské politiky. Ministři zemědělství těchto států požadují výraznější snížení institucionálních cen , zjednodušení administrace a postupné zrušení mléčných kvót. Některé z těchto států také navrhují postupné zrušení intervenčních nákupů a subvencovaného vývozu (za předpokladu snížení domácí cenové hladiny na úroveň světových cen). Teoretické úvahy o zrušení mléčných kvót po roce 2008, dokdy je stanovena platnost současného systému, vycházejí z akutní potřeby snížit vysoké ceny na domácím trhu Unie. V případě zrušení mléčných kvót není ale vyřešena otázka případného totálního zborcení domácího trhu, přesunu chovu krav z podhorských a horských oblastí do nížin. Hlavní problém nicméně spočívá v obrovském finančním zatížení společného rozpočtu při „vykupování“ kvót od výrobců mléka. V roce 2003 bude zpracována analýza dosavadního systému regulace trhu s mlékem a mléčnými výrobky. Dosavadní názory některých odborníků Unie hovoří vzhledem k potřebě udržení podílu obchodu Unie na světovém trhu o možném dalším snížení institucionálních cen, pravděpodobně však ale až po roce 2007. Do té doby budou zřejmě platit hlavní zásady současné podoby Společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky. Není nicméně možné vytrhávat z kontextu Společné tržní organizace pouze otázku zrušení systému kvót bez toho, aniž by se hovořilo o dalších prvcích regulace trhu. Mléčné kvóty jako takové totiž nejsou hlavním problémem Společné zemědělské politiky. Hlavní problém spočívá ve vysokých cenách Evropského společenství, což ale není způsobeno systémem mléčných kvót. Evropská unie tedy potřebuje vyřešit především úroveň domácích cen (například snížením institucionálních cen o 30 %) a exportních subvencí, které jsou kritizovány v jednáních WTO hlavními zámořskými producentskými státy.

Současná podoba nařízení vlády tedy zřejmě každoročně dozná dalších změn, především s ohledem na zkušenosti prvního kvótového roku, dále pak na pravidla převodů kvót, minimální ceny (zpeněžování mléka), kompenzační platby a ve vazbě na novelu zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu i na otázky tzv. saldování a prioritního přidělování kvót z rezervy pro výrobce z méně příznivých oblastí a mladé zemědělce.

Ing. Jiří Burdych

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down