21.03.2001 | 10:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Moderní hospodaření s kejdou předpokládá kvalitní aplikaci

S rostoucí intenzifikací živočišné výroby vedoucí ke snížení výrobních nákladů je spojena také vyšší produkce organických odpadů. Zejména kejda je v podmínkách bezstelivových stájí stále větším „strašákem“. Nadměrné množství kejdy vyvolává řadu problémů jak z hygienického tak i z ekologického pohledu. Proto se kejda zpracovává. Díky moderním metodám ošetření kejdy se může z odpadního produktu stát plnohodnotné hnojivo nebo dokonce zdroj příjmů. Používané metody zpracování kejdy by měly vést především k zachování koloběhu organických látek a živin tak, aby se jich po zpracování dostalo do půdy stejné množství, jako bylo odebráno.

Vlastnosti a hnojivá hodnota kejdy
Kejda je produkována v bezstelivových provozech živočišné výroby. Surová kejda je směs částečně zkvašených tuhých a tekutých výkalů hospodářských zvířat a zbytků krmiv s různým podílem technologické vody. Na kvalitu kejdy má vliv množství faktorů mezi než patří například druh a stáří zvířat, doba skladování, skladba krmiva a množství přidávané technologické vody. Přestože obsah živin v kejdě kolísá v závislosti na výše uvedených faktorech, obsahuje kejda všechny hlavní rostlinné živiny a můžeme ji proto označit za vícesložkové kapalné organické hnojivo.
Hnojivý účinek kejdy je všeobecně dobrý. Způsobuje to i přítomnost moči, která obsahuje nejen snadno přijatelné živiny, ale svými stimulačními účinky působí příznivě i na tvorbu biomasy pěstovaných rostlin a na půdní úrodnost. Dusík z kejdy je méně pohyblivý než minerální dusík dodávaný minerálními hnojivy. Přesto je kejda často mylně označována za hlavního původce kontaminace vody. K tomu může dojít v případě přehnojení nebo smyvu z povrchu půdy při nedokonalém zapravení. Kontaminace vody může nastat i při nedostatečné homogenizaci kejdy v případě, že hustá kejda doslova „ucpe“ půdní póry na povrchu pozemku a první srážky ji smyjí do vodoteče nebo podzemní vody.

Podmínky, za kterých by se kejda neměla aplikovat
Nevhodná příležitost: Důvod:
Po dešti, za suchého počasí Pevné částice zůstanou dlouho na povrchu rostlin
Surová kejda na vzešlý porost Nebezpečí popálení rostlin
Aplikace povrchovým rozstřikem
- v blízkosti sídel Zápach z odpařujícího se čpavku
- za silného větru Zvýšené odpařování čpavku => vzniká aerosol, který může zamořit vodu či sídla
V bezprostřední blízkosti vodních zdrojů Nebezpečí kontaminace a otrávení živočichů
Na zmrzlou půdu, na prudkém svahu Nebezpečí odtoku do vodního zdroje

Jak lze kvalitně aplikovat kejdu
Doposud nejběžnějším způsobem aplikace kejdy na pozemky je vyvážení soupravou s fekální cisternou a plošné povrchové rozmetání. I když se z hlediska využití hnojivé hodnoty kejdy jedná o nejméně příznivou variantu, souvisí s využíváním stávající techniky. Uvážíme-li okamžité zapravení kejdy po aplikaci např. radličkovým kypřičem nebo pluhem, jedná se o postup s velmi dobrým využitím hnojivé hodnoty kejdy.
Povrchová aplikace rozstřikem
Měřítkem kvality práce je exaktní rozdělení dávky kejdy v celé šíři záběru. Kvalita povrchové aplikace záleží i na druhu rozmetacího zařízení. Nárazové desky (obr.1) jsou velmi rozdílné podle výrobce a typu. Pracovní záběr je široký – v rozmezí od 5 do 13 m. U některých systémů lze omezeně nastavit pracovní záběr - samozřejmě s účinkem na kvalitu práce. Zde se prokazuje konstrukční vyspělost systémů tradičních výrobců techniky pro kejdu. Stranové rozdělovače dosahují pracovních záběrů 8 až 14 m. Vertikální rozdělovač se vyznačuje nadměrným množstvím kejdy aplikované mezi stopy cisterny. Výhodou je však zpravidla minimální překrytí záběrů. Výškový rozdělovač je konstrukčně podobný vertikálnímu rozdělovači. Je však umístěn u horní hrany zadní strany cisterny. Záběr se pohybuje okolo 12 až 14 m – podle konstrukční výšky. Kývavé rozdělovače se vyznačují velmi dobrou až dobrou kvalitou rozdělování při pracovním záběru 11 až 16 m. Nejlepší rovnoměrnosti rozmetání kejdy dosahují dálkově ovládané výkyvné trysky („kejdové dělo“). „Kejdové dělo“ lze však s výhodou použít pro hnojení těžko přístupných rohů pozemků (dosah až 50 m) nebo pozemků nepřístupných z důvodu nepříznivého počasí.
Povrchová aplikace hadicovým aplikátorem
Technické problémy povrchových rozdělovacích systémů (citlivost na správné nastavení, úlet při silnějším větru, nesnadné překrývání záběru a možnost hraničního rozmetání) a také ztráty hnojivé hodnoty řeší hadicové aplikátory. Protože hadicové aplikátory umožňují aplikaci do vzešlého porostu, je chráněna před úletem i přízemní vrstva vzduchu nasycená odpařeným amoniakem. To se příznivě projeví na zápachu při aplikaci. Hadicové aplikátory omezují také ztráty dusíku obsaženého v kejdě. (obr.3 a 4)
Podpovrchová aplikace
Nejmenší ztráty amoniaku (obvykle pod 5% obsahu N v kejdě) vykazuje přímé zapravování kejdy do půdy. Vzhledem k povaze kejdy je podpovrchová aplikace výhodná z hlediska snížení zápachu. Nevzniká ani druhotná nerovnoměrnost rozdělování vlivem stékání kejdy po nerovnostech povrchu. Podstatnou nevýhodou podpovrchového zapravování je jeho značná energetická náročnost. Při klasickém zapravování kejdy zapravovacími radlicemi na orné půdě je potřeba počítat s příkonem 5 kW na jednu radlici. Další příkon si v těžších podmínkách vyžaduje objem cisterny (asi 10 kW na 1 m3).
Separace kejdy
Jelikož aplikace surové kejdy sebou přináší celou řadu problémů počínaje vysokou hustotou, velkou koncentrací živin, snahou sedimentovat a konče vytvářením plovoucí vrstvy při skladování, jsou snahy řešit tyto problémy pomocí technologie separace. Pro separaci kejdy existuje řada zařízení (spádová síta, pásové lisy, bubnové separátory, dekantační odstředivky aj.). V poslední době se začíná nejvíce prosazovat tlakový šnekový separátor. Při nízké spotřebě energie, relativně jednoduché konstrukci a vyhovující výkonnosti (až 20 m3/hod) dosahuje u tuhé části podílu sušiny 30-35%. Je snadno regulovatelný a v důsledku systému výměnných sít je vhodný pro všechny druhy kejdy.
Kapalná část kejdy je po separaci řídce tekutá (1 - 4% sušiny), téměř nesedimentuje, je dobře čerpatelná i bez homogenizace a nevytváří plovoucí vrstvy. V případě potřeby je homogenizace rychlá, snadná a energeticky nenáročná. Kapalná část obsahuje více amoniakálního dusíku, který mohou rostliny okamžitě využívat. Tuhý podíl je určen pro zpracování kompostováním nebo k přímému rozmetání na pozemky. Obsah živin z něj tvoří velmi vhodnou přísadu do substrátů pro přihnojování. Množství semen plevelů obsažené v surové kejdě se separací snižuje asi o 50%.
Text a foto Ing. Pavel Přidal

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Komentáře k článku

  1. Asi 40 m od studny pro dva rodinne domy a kulturni středisko obce, má soused asi 4roky postavenou boudu a v ní pěstuje nèkolik prasat. Podlaha je ve sklonu, takže moč stéká přímo do země. Pevné zbytky / říká, že zcela suché / vyváží pryč. Ve studni dle rozboru v laboratoři byly nalezeny enterokoky. Když jsem požádala souseda o posunutí chlívku dále, odmítl, že je vyloučeno, aby to způsoboval on. Zajistil, aby na studnu obecní úřad vyvěsil ceduli, že voda není pitná ani po převařeni. Studna je ve vlastnictví obecního úřadu, i když byla vybudována pro výše uvedené objekty.
    Prasátka krmí dováženými zbytky z nějaké hospody. Nevím jak se mám zachovat.
    Nechala jsem si instalovat UV lampu, takže jsme snad v bezpečí.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down