Moderní technologie a lepší welfare

Welfare v chovech hospodářských zvířat je tématem, které již několik desítek let zaměstnává spoustu osob a nejspíš ještě dlouho bude. Pohoda zvířat je faktorem, který má podstatný vliv na jejich zdraví a užitkovost. V chovech prasat pohodu výrazně narušuje kousání ocásků, které způsobuje i ekonomické ztráty.

Vzájemné poškozování ocásků není v chovech prasat ničím neobvyklým. Jelikož se jedná o nežádoucí chování, které silně narušuje pohodu zvířat a následně i jejich užitkovost, stalo se kupírování ocásků běžnou praxí. Nicméně to neřeší příčinu – narušení welfare, ale pouze „maskuje“ důsledek. Jelikož jde o multifaktoriální problém, na jehož vzniku se podílí řada činitelů s původem v různých oblastech chovu, není možné vytvořit nějaké „univerzální řešení“, jež by fungovalo vždy a všude.

Mezi zvířaty může být toto chování spojeno s více stresovými faktory, kam lze zařadit nudu způsobenou nedostatkem „zábavy“, jakožto důsledek neodpovídajícího obohacení stáje, nedostatečné zásobení vodou či krmivem, vyšší konkurence u napáječek a/nebo krmítek, teplotní diskomfort, zhoršený zdravotní stav a další. Je zřejmé, že kvůli takto širokému spektru možných spouštěčů není vůbec snadné vytvořit takové podmínky, které by fungovaly jako prevence a kontrolní opatření tohoto chování.

Jedním z kroků, jak začít prosazovat hledání řešení, bylo rozhodnutí o zákazu kupírování ocásků jako preventivního opatření. Naproti tomu by k omezení i redukci závažnosti těchto problémů mohlo pomoci monitorování rizikových faktorů, jež vedou ke kousání ocásků či dalším projevům narušeného welfare. Nelze však pominout, že jde o náročný úkol, který vyžaduje kontinuální sledování prasat umožňující hodnocení jejich prostředí a chování s následným profesionálním doporučením vhodných opatření.

Jedním z pracovišť, která se zabývají hledáním řešení, je Institut ochrany a chovu zvířat (Institut für Tierschutz und Tierhaltung) při Institutu Friedricha Loefflera v saském Celle a jejich Program intervence kousání ocásků (Schwanzbeiß-Interventions-Program, SchwIP) založený na poradenském konceptu faremního plánování, do něhož je zapojen software, který obsahuje informace pro individuální analýzu chovu a zpětnou vazbu zaměřenou na velikost rizika kousání ocásků. Během plánování konkrétních opatření se provádí pravidelné jednodenní návštěvy chovu a na jejich základě se vypracuje individuální rizikový profil. Údaje se získávají prostřednictvím rozhovoru a kontroly stájí. Za pomoci sofistikovaného software se vytvoří závěrečná zpráva, jež poukazuje na silné a slabé stránky daného chovu. Tato zpráva slouží chovateli pro nezávislé stanovení cílů a návrhy opatření, které mají být nejvhodnější právě pro jeho farmu. Při následující návštěvě se kontroluje dosažený pokrok, je aktualizován profil rizik a případně navržena úprava opatření. To může dlouhodobě a efektivně redukovat rizika výskytu nežádoucího chování.

Jelikož se oblasti rizika pro výskyt kousání ocásků u různých věkových kategorií prasat odlišují, probíhá vývoj SchwIP pro odstávčata a prasata ve výkrmu odděleně.

V poněkud odlišných podmínkách – v Irsku – pracují vědci na projektu PigNoDock, jehož cílem je také vývoj nástroje sloužícího k hodnocení rizikových faktorů pro kousání ocásků u prasat, tentokrát ale vhodného pro běžné irské produkční systémy. Irský nástroj vychází z německého SchwIP a jeho součástí je detailní dotazník, jehož prostřednictvím se získávají informace nejenom o infrastruktuře a chovatelské praxi, ale také hodnocení výskytu lézí na ocáscích a pozorování nežádoucího chování zvířat.*