Česká republika dosáhla statutu země prosté afrického moru prasat. Jiné evropské země hlásí nové případy výskytu této vysoce nakažlivé choroby. Různé technologie efektivně lokalizují a monitorují divoká prasata, usměrňují jejich pohyb a v případě potřeby zajišťují jejich redukci či eliminaci na daném území.
Jedním z klíčových nástrojů ke snížení rizika šíření jakékoliv nákazy je minimalizace pohybu nakažených zvířat. U divokých prasat jsou tato opatření komplikována tím, že jde o druh, který obývá relativně velký domovský okrsek, a navíc je schopný překonávat i různé přírodní a umělé překážky. Nejlepší prevencí migrací prasat je tudíž docílit toho, aby neměla potřebu opustit své stávající stanoviště. Pro zamezení pohybu prasat mimo vymezenou oblast je k dispozici několik možností, ale žádná z nich není stoprocentní. Elektrický ohradník má výhodu v rychlé instalaci a lze jej využít např. pro ochranu cenných polních plodin. Účinným řešením je speciální elektrický ohradník proti černé zvěři, který má formu sítě nebo několika horizontálně vedených, viditelných vodičů. Ve druhém případě je důležité, aby byl spodní vodič veden asi 30 cm nad zemí a zasáhl tak prase do citlivého ryje (rypáku). Pro monitoring výskytu a populační hustoty divokých prasat se v současnosti nabízí několik metod, a to využití fotopastí, dronů, termovize na transektech. Včasné vyhledání kadáverů divokých prasat, jejich odvoz a důsledná dezinfekce okolí nálezu je obecně považováno za velmi účinnou metodu prevence šíření afrického moru prasat. K vyhledávání kadáverů lze využít i termovizní vyhledávač MVT-VUZT.
Efektivní alternativou odstřelu je odchyt do pastí. Zásadní podmínkou efektivního zásahu je odchyt celých tlup, nikoli jedinců. Pasti využívají nejnovější technologie a dokonalou znalost biologie prasat. Prosazují se především mobilní pasti kruhového typu. Úspěšnost odchytu bývá více než 80 % populace v dané oblasti.*
Článek vznikl v rámci řešení projektu MZe NAZV QK1920184.
Ing. František Havránek, CSc. 1,Ing. Jan Cukor 1, doc. Ing. Jiří Kamler, Ph.D. 2, Ing. Antonín Machálek CSc. 3, Ing. Josef Šimon, Ph.D. 3,prof. Ing. Luděk Bartoš, DrSc. 4, doc. Ing. Jitka Bartošová, Ph.D. 4, 1Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., 2Mendelova univerzita v Brně, 3Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., 4Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves
Podrobněji v časopisu Náš chov 4/2019.
