Rekonstrukcí výkrmny chovatelé zemědělského obchodního družstva ve Starosedlském Hrádku odstartovali plánovanou modernizaci stájí pro prasata. Díky progresivním technologiím nese zrekonstruovaná ustájovací kapacita pro jatečná prasata veškeré předpoklady pro zdárné ekonomické fungování. Kromě toho zvolený systém ustájení a krmení garantuje bezpečný a čistý provoz s vysokou kulturou práce pro obsluhující personál.
Zemědělské obchodní družstvo Starosedlský Hrádek nedaleko Březnice ve Středočeském kraji se svým zaměřením řadí k podnikům s tradiční zemědělskou výrobou. V živočišné výrobě je základním pilířem produkce mléka, hovězího a vepřového masa. Podnik má v evidenci celkem 1900 kusů skotu, z toho je 700 dojnic s průměrnou užitkovostí 6800 kg mléka. V systému uzavřeného obratu stáda se jalovičky zařazují do chovu, býčci se vykrmují do jatečné hmotnosti 650 až 750 kg.
Chov prasat ve zmiňovaném zemědělském obchodním družstvu hospodařícím na 2650 ha zemědělské půdy reprezentuje 200 plemenic s užitkovostí za loňský rok 20,5 odchovaného selete na prasnici. Roční produkce jatečných prasat s průměrnou hmotností 110 až 115 kg je na úrovni 4000 kusů. Výchozím plemenným materiálem pro produkci zástavových selat jsou prasničky, kříženky Bu x L, které se zapouštějí plemenem české výrazně masné.
„Asi na poloviční výměře z 2330 ha orné půdy pěstujeme obiloviny, na dalších 250 až 300 ha ozimou řepku a na 700 ha krmné plodiny. Okrajově se zabýváme také pěstováním brambor. Z celkem 70 ha děláme o něco více brambor průmyslových pro škrobárnu v Horažďovicích,“ vypočítal na úvod předseda představenstva Ing. Josef Žid.
Rozhodla nabídka
Ve spolupráci s firmou Agrico se chovatelům ze ZOD Starosedlský Hrádek podařilo dát nevyužívanému provozu pro odchov jalovic novou perspektivu. Rekonstrukce stavebně, dispozičně a rozměrově vhodného objektu v nákladech 16 milionů korun spočívala nejen ve změně technologie ustájení z hluboké podestýlky na roštové, ale zahrnovala i změnu technologie krmení vlhkou krmnou dávkou z centrálního směsného automatu.
„Nejen nabídka kompletní technologie, ale také vyhotovení projektové dokumentace a příprava žádosti o podporu z operačního programu rozhodly o tom, že jsme oslovili firmu Agrico Třeboň. Myslím, že pro rekonstrukci, která představovala změnu ustájení ze stlaného provozu na roštové s kejdovým hospodářstvím jsme si nemohli vybrat modernější technologii. Ošetřovatel kontroluje jen zdravotní stav zvířat. Kejdu prasata prošlapou a krmení připravuje počítač,“ řekl na adresu třeboňského specialisty na technologie v chovech hospodářských zvířat předseda.
Kapacita stáje pro prasata
Rekonstrukce jednopodlažní nevyužívané odchovny mladého skotu s dřevěnou konstrukcí a sedlovou střechou spočívala v náhradě původního obvodového pláště ze zateplených panelů Bios na betonové podezdívce trojvrstevnými, sendvičovými stěnami. Zvenčí stěnu tvoří cementotřískové desky, uprostřed izolace s parotěsnou folií a nakonec ve stáji plastové obložení.
Pokud jde o interiér, stavební úpravy zahrnovaly vybudování systému podroštových kanálů, dále příček mezi stájovými sekcemi a přeháněcí chodbou, nové rozvody vody, elektroinstalaci, stájovou kanalizaci, základy pod dva sklolaminátové zásobníky krmných směsí osazené vně objektu v návaznosti na mísící nádrž umístěnou v přístavbě a instalaci nových provozních souborů krmení, napájení, ustájení a větrání.
Ve vlastní stáji s plánovanou kapacitou 1380 vykrmovaných prasat je devět samostatných sekcí se skupinovými roštovými kotci od firmy Agrico. Každá sekce s osmnácti skupinovými kotci pro osm až deset prasat je vybavena stacionární, počítačem řízenou linkou tekutého krmení Schauer.
Ústředním prvkem tekutého krmení je nerezová mísící nádrž o objemu 1600 l, z níž se krmná směs rozvádí potrubním systémem a v tekuté formě je dávkována do žlabů. Kromě toho jsou záloze ještě dvě pětikubíkové nádrže pro možnost přikrmování syrovátkou.
„Ve výkrmně plánujeme strategii restriktivního krmení, při níž budou všechna prasata krmena najednou třikrát denně. Zvířata budou stimulována pravidelnými časovými intervaly ve vazbě na světelný režim. Pro efektivní výkrm je pak nepostradatelná počítačem nastavená krmná dávka podle krmných křivek. To znamená, že jednotlivé okruhy rozvodu krmení mají návaznost na pohlaví a věk zvířat,“ prozradil Ing. Dušan Svědík z dodavatelské firmy.
Pro zvířata i obsluhu
Vysoká úroveň hygieny, „bezprůvanový“ efekt a redukce pachů, kterými se nejznámější technologie vyvýšených celoroštových kotců se záchytnou vanou z Třeboně prezentuje, zajišťuje komfort chovaným zvířatům a současně i příjemné pracovní prostředí ošetřovatelům. Žádoucího mikroklimatu ve stájovém prostředí a především pak v zóně zvířat se dosahuje počítačově řízeným systémem odvětrávání.
„Vzduch je z podroštových prostor stáje vyveden ventilačními šachtami s difuzory nad okapovou hranu střechy, které zabezpečují celoroční větrání a odvod škodlivin ze zóny zvířat. Současně jimi docílíme dokonalé rozptýlení stájového vzduchu, čímž minimalizujeme nepříznivé dopady provozu výkrmny na okolní prostředí,“ pokračoval zástupce třeboňské firmy.
Systém kejdového provozu zahrnuje nejen odkliz kejdy sítí podroštových kanálů, ale také její skladování. Nová nadzemní kruhová železobetonová nádrže na kejdu Wolf s kapacitou téměř 1000 m3 umožňuje její skladování po dobu šesti měsíců. „Vzhledem k umístění objektu v relativní blízkosti obytné zástavby jsme přistoupili na variantu zkrmování enzymatických látek snižující emise amoniaku a zápachu. Tím bychom se měli dostat ve výkrmně prasat přibližně na srovnatelnou úroveň se stlaným provozem odchovny jalovic,“ upřesnil zootechnik podniku Ing. Richard Vaník.
Priorita číslo jedna
Chovatelé zemědělského obchodního družstva ve Starosedlském Hrádku hodlají pokračovat v modernizaci stájí i pro ostatní kategorie prasat. Nadcházejícím cílem je vybudování nové porodny za účelem vylepšení bilance odchovaných selat. Počet odchovaných selat je totiž pro rentabilitu chovu prasat klíčový. Za konkurenceschopný se v současné době považuje počet 23 až 24 odchovaných selat a výše, což je úroveň, jíž běžně dosahují chovatelé v Dánsku, Francii nebo Nizozemsku. Pokud vezmeme průměrné výsledky v našich chovech, pak zaostáváme za jmenovanými chovatelskými velmocemi téměř o pět odchovaných selat. Podle mínění odborníků se na tomto stavu podepisuje zejména nevyhovující technologická vybavenost stájí.
„Jsme si vědomi, že není jiné cesty, než investovat do moderních technologií, které vedle ekonomiky přinášejí také odpovídající životní podmínky pro zvířata a lepší pracovní prostředí pro ošetřovatele. V současné době musíme ještě více než kdy jindy uvažovat také o ustájovacích systémech, které mají minimální dopad na životní prostředí. Jinými slovy řečeno, děláme vše pro to, abychom zachovali chov prasat v našem regionu,“ řekl na závěr zootechnik.
