Přestože rostlinná výroba hraje v Agro Jesenici u Prahy, a. s., dominantní úlohu, vedení podniku poslední dva roky investuje do welfarových technologií chovu mléčného skotu. Stejně jako jiní chovatelé totiž dospělo k závěru, že modernizace je v současnosti jediná cesta, jak vyrábět mléko co nejefektivněji.
Kompletní rekonstrukcí mléčné farmy v Hodkovicích prošly produkční stáje, dále dojírna, porodna, teletník a odchovna mladých jalovic. „Naším záměrem bylo soustředit veškeré dojnice, včetně vysokobřezích jalovic a jalovic, v odchovu do jednoho střediska. S rekonstrukcí mléčné farmy za provozu jsme začali v roce 2003 a musím konstatovat, že letos se nákladná investice již blíží ke zdárnému konci,“ uvedl ředitel Agro Jesenice Ing. Jan Kubiš.
Akciová společnost Agro Jesenice u Prahy se sídlem v Hodkovicích je v obchodním rejstříku zapsána od roku 1992. Hospodaří na výměře 4100 ha zemědělské půdy (z toho 95 % orné), která je ve vlastnictví 630 akcionářů. Z celkem 195 zaměstnanců je polovina v zemědělské prvovýrobě, z toho o skot se stará 22 pracovníků. Druhá polovina se podílí na zabezpečování dalších aktivit společnosti, například při zpracování ovoce a zeleniny, kovovýrobě, dopravě a zemních prací nebo ve stavebnictví.
Holštýnský skot a prasata
Podle Ing. Kubiše je rostlinná výroba pro společnost prioritní. Z celkové výměry převažují obiloviny, které pěstují na 1800 ha, na dalších mají 200 ha cukrovky, 380 ha řepky nebo 130 ha máku. Pro vlastní zpracovnu produkují na 80 hektarech také mrazírenský hrášek a špenát. Na zbývající obhospodařované ploše potom pěstují krmné plodiny pro živočišnou výrobu.
Živočišnou výrobu prezentuje chov holštýnského skotu, který mimo jiné již přes dvacet let budují převodným křížením. Chov prasat mají na úrovni nukleového a rozmnožovacího chovu. „Současný počet 970 dojnic chceme po dokončené modernizaci rozšířit na konečných 1100 kusů. V kontrole užitkovosti se momentálně pohybujeme na 9000 kg mléka za laktaci, ale v budoucnu chceme dosáhnout hranice 10 000 kg. Pokud jde o prasata, nukleový chov zahrnuje 120 prasnic plemene BU s průměrnou užitkovostí 24,8 selete na prasnici. V rozmnožovacím chovu máme ve stavu 420 prasnic (BU x L) s průměrem 24 odchovaných selat na prasnici,“ zhodnotil situaci v živočišné výrobě Ing. Kubiš.
Ve většině chovů specializovaných na produkci mléka jsou produkční stáje budované podle jednotného modelu, který vyhovuje především požadavkům zvířat. To znamená dostatečně prostorné a prosvětlené, dále s vyřešenou ventilací vzduchu, širokými krmnými a hnojnými chodbami a nakonec i výkonnou dojírnou.
Kompletní rekonstrukce farmy
Pro akciovou společnost hospodařící v těsném sousedství Prahy byla rekonstrukce provozů, kolaudovanými před 25 lety, již nevyhnutelná. Postupnou modernizaci odstartovala rekonstrukce dvou velkokapacitních stájí, každá s kapacitou pro 300 dojnic. Následné práce pokračovaly loni třetí halou s kapacitou pro shodný počet zvířat a přestavbou porodny pro 180 kusů. Letošní práce v dojírně, čekárně a mléčnici jsou závěrečným finišem pro vybudování komfortního provozu, vybaveném technologií z dílny táborské firmy Farmtec, a. s.
Zásadní byla změna ustájení zvířat z kombinovaných boxů na volné. Prostorné lehací boxy v produkčních stájích jsou vybaveny kvalitními matracemi, které umožňují komfortní ležení zvířat i snadnou dezinfekci. Změnou prošel i stlaný provoz, který v roce 1989 nahradil původní kejdové hospodářství. Nově instalované vyhrnovací lopaty na kejdu mohou pracovat podle potřeby v manuálním i automatickém režimu. Z hlediska prevence proti tepelnému stresu zvířat se nezapomnělo na instalaci mlžičů, automaticky ovládanými podle nastavené teploty, k evaporačnímu ochlazování zvířat při vysokých letních teplotách. Optimální cirkulace vzduchu je vyřešena standardně přes boční síťové stěny a hřebenovou štěrbinu. Požadované intenzity světla se dosahuje prosvětlovacími díly na střešním plášti.
Rekonstrukce se přirozeně nevyhnula ani dojírně. K jedné již nainstalované kruhové dojírně s dvakrát 24 dojicími stáními by letos měla přibýt ještě druhá. „Kruhovou dojírnou od společnosti Agromilk z Pelhřimova jsme zkrátili dobu pobytu dojnic mimo boxy na 40 minut, během nichž je skupina krav podojená. Celé stádo je vybaveno pedometry, díky kterým máme přehled nejen o individuální denní užitkovosti, ale i o momentálním zdravotním stavu, ať již ve vazbě na mléčnou žlázu nebo reprodukční cyklus,“ pokračoval ředitel.
„Starší dojnice se dojí třikrát denně, ostatní jen dvakrát, ale po kompletní rekonstrukci najedeme na třísměnné dojení. Právě zlepšení stájových podmínek přispělo během posledních dvou let k navýšení užitkovosti ze 6500 kg na 9000 kg za laktaci. Včetně dodávky z našeho vazného provozu v Osnici, který po kompletní rekonstrukci plánujeme zrušit, dodáváme denně do jihočeské mlékárny v Plané nad Lužnicí kolem 28 000 l,“ prozradil vedoucí chovu skotu Ing. Petr Žebrák.
Finanční injekce i do mechanizace
Dva měsíce před otelením se dojnice vyhánějí do venkovního přístřešku s výběhem a možností pastvy. Asi tři týdny před porodem přecházejí do individuálních porodních kotců kravína. Bezprostředně po otelení se dojnicím měří teplota a podává se jim energetický nápoj. Asi po týdnu stráveném na porodně se dojnice přesunují na tři až čtyři týdny do rozdojovací skupiny. Následný přechod dojnic na produkční halu uzavírá celé ideální kolečko chovatelské sezóny.
Prevenci onemocnění končetin věnují hodkovičtí chovatelé velkou pozornost. Každý týden dojnice procházejí brodem a jednou měsíčně absolvují koupel v dezinfekční lázni po dobu asi 30 minut. Do vany, kde se udržuje výška hladiny 15 až 20 cm, se vejde nejvíce 50 zvířat naráz. Vlastní ošetřování paznehtů probíhá dvakrát do roka, ale podle potřeby se ošetřují průběžně po celý rok.
Součástí produkčních stájí je i rekonstruovaný teletník s kapacitou 150 kusů do dvou měsíců věku. Zatímco po této době býčci končí na jatkách, jalovičky přecházejí z individuálního ustájení na skupinové po šesti až dvanácti kusech. Po pěti měsících nakonec míří do odchovny mladých jaloviček, kde jsou až do jedenácti měsíců věku.
„Modernizace nebyla jen o investicích do technologie ustájení, odklizu kejdy nebo dojení. S navýšením stavu dojnic na plánovaných 1100 kusů jsme museli ještě investovat do mechanizace k zajištění krmivové základny. Pořídili jsme například samochodnou řezačku na kukuřici, dále žací mačkače se záběrem lišty 9 a 4,5 m, senážní vozy Pöttinger, krmný vůz nebo manipulátor. Zbývá nám ještě vybudovat senážní jámy s kapacitou 5000 až 6000 tun. Tím, že jsme většinu záměrů pořídili z dotací, plánujeme návratnost vynaložených nákladů za čtyři až šest let,“ řekl na závěr Ing. Kubiš.
