15.02.2007 | 10:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Modernizací k ziskové výrobě mléka

S užitkovostí přes jedenáct tisíc kilogramů mléka od dojnice za laktaci se společnost Rozvodí Černov řadí již několik let mezi přední chovy v republice. Podle vyjádření zástupců jmenovaného zemědělského podniku hospodařícího v podmínkách Českomoravské Vysočiny nelze dosahovat vynikajících výsledků bez odpovídajícího managementu, výkonné genetiky a moderních technologií, ale ani bez praktického krmivářství a prevence zdraví.

„Každému chovateli je jasné, že pro udržení vysoké průměrné užitkovosti 25 až 30 kg mléka na ustájenou dojnici jsou klíčové dobré výsledky reprodukce, nízké ztráty při odchovu telat a prvotelek a nízká brakace ve stádu. Pro udržení odpovídajícího obratu stáda uplatňujeme hned několik programů, a to program řízené reprodukce s využitím ultrazvuku, dále program péče o otelenou krávu, program superovulace a nakonec program prevence virových onemocnění. Díky jejich důslednému využívání máme zabřezávání plemenic po první inseminaci na úrovni 40 až 45 %, u jalovic 70 až 75 procent. Dále ve stádě mezidobí nepřekračuje 410 dnů, ročně máme 330 plemenic březích, ztráty telat včetně mrtvě narozených nepřevyšují sedm procent a brakace je na úrovni 33 %,“ vypočítal na úvod zootechnik podniku Martin Braun.

Budování vysokoužitkového stáda

Zemědělský podnik Rozvodí Černov, s. r. o., vznikl po rozpadu podniku JZD Nový směr Horní Cerekev před čtrnácti lety. Získaných 650 ha zemědělské půdy společnost postupně rozšiřovala až na současnou výměru více než 1300 ha. Z celkově obhospodařovaných pozemků, které se nacházejí v nadmořské výšce 600 až 700 metrů, připadají téměř dvě třetiny (800 ha) na ornou půdu. Na zbývající výměře 500 ha jsou trvalé travní porosty.
„Rostlinnou výrobu zaměřujeme zejména na výrobu objemných krmiv, protože výroba mléka je v klimatických podmínkách Vysočiny jedinou stabilní komoditou. Vysokoužitkové stádo holštýnského skotu budujeme převodným křížením od roku 1996, kdy jsme začali spolupracovat se společností ABS, s. r. o., která nabízela jako jedna z prvních plemenářských firem v republice individuální připařovací program GMS. Jeho výhodou je i to, že si chovatel může určit, jakým směrem chce šlechtit. V našem podniku klademe důraz zejména na důležité typové znaky, to je vemeno, končetiny a stavbu těla v návaznosti na dlouhověkost plemenic. Desetileté využívání zmiňovaného připařovacího programu se pozitivně odrazilo na vyrovnanosti stáda i na minimalizaci zdravotních problémů dojnic s mléčnou žlázou nebo končetinami,“ konstatoval zootechnik.
O tom, že se šlechtění v Rozvodí Černov ubírá správným směrem, svědčí i to, že se jejich plemenice umísťují na chovatelských výstavách, a to jak regionálních, tak i národních. Dosud největšího úspěchu černovští chovatelé dosáhli na loňské výstavě v Opařanech, kde se s plemenicí 022 895 961 po otci NXA 42 Taboo umístili na prvním místě v kategorii starších krav. Vítězná holštýnská plemenice, které současně náležel titul šampiónky, vynikala modelovou tělesnou stavbou, velkým rámcem i bezchybným vemenem s pravidelně utvářenými struky.
Mimo stěžejní výrobu mléka se živočišná výroba zemědělské společnosti zaměřuje také na produkci plemenných prasat i zástavových selat. Chov prasat v Černově reprezentují dvě plemena, a to landrase a duroc. Dvacet prasnic plemene landrase tvoří základ rezervního šlechtitelského chovu. Plemeno duroc bylo dovezeno z Dánska v počtu čtrnáct plemenic s kancem.

Investice do budoucna
Do modernizace stájí pro chov skotu chovatelé v Černově vkládají nemalé prostředky. Jednou z prvních velkých investic bylo pořízení kruhové dojírny Westfalia s 24 dojicími stáními. „S novou kapacitní dojírnou jsme postupně zavedli trojí dojení za den ve všech skupinách ve stáji. Tímto krokem jsme získali navýšení produkce o dva až tři kilogramy mléka na ustájenou dojnici, což v součtu dělalo nárůst až o 1200 kg mléka za den. Se zavedením identifikace dojnic se zároveň zpřesnila informovanost o stádě, včetně kontroly zdravotního stavu mléčné žlázy,“ vypočítal Braun.
„Po zvýšení četnosti dojení bylo nutné upravit také koncentraci živin ve směsné krmné dávce, abychom zajistili odpovídající užitkovost při zachování složek mléka i dobrého zdravotního stavu zvířat,“doplnil spolupracující výživář Ing. Petr Brabenec a pokračoval: „Posledních pět let je jednotná krmná dávka na bázi senáží z jetelotrav a bobu a kukuřičné siláže. Při rozborech směsné krmné dávky klademe důraz na správný poměr frakcí Nl, E, ADF, NDF a dále její strukturu, popřípadě si všímáme obsahu toxinů. Krmná dávka uvedená v následující tabulce je spočítaná tak, že nákladově zatíží výrobu mléka asi třemi korunami“.
Navazující etapou, jež měla přinést zvýšení kapacity, dále lepší kvalitu, ale i bezpečné uskladnění objemných krmiv byla výstavba tří silážních jam s celkovou kapacitou šest tisíc tun. Další investice pak podnik vynaložil na rekonstrukci kejdového hospodářství. Ke stávajícímu celoroštové ustájení vybudovali velkokapacitní železobetonovou jímku Wolf s kapacitou 20 000 m3. Končetiny zvířat ale na roštech trpí, proto podnik důsledně uplatňuje preventivní režim vůči onemocnění paznehtů. Spolupráce s Bohuslavem Salašem, který pravidelně každý měsíc vybraným skupinám zvířat upravuje paznehty, a pravidelné koupání dojnic v průchozí a stojaté vaně v dezinfekční lázni přináší své ovoce.
Dosud poslední etapa modernizace byla zahájena loni a je zaměřena na rekonstrukci technologie krmení v produkční stáji. Namísto nadžlabových dopravníků se ve stáji budují krmné stoly s průjezdnou krmnou chodbou. Těmito úpravami chovatelé plánují rozdělit stádo na prvotelky a starší krávy a zakládání krmné dávky podle skupin.
Z kapacitních důvodů ale stavební práce probíhají za plného provozu, což na zvířata převáděná z jedné skupiny do druhé nepůsobí blahodárně. Momentálně nižší produkce dojnic vystavených stresu přináší společnosti z Českomoravské Vysočiny zaměřené na výrobu mléka ekonomické ztráty. Ale až s uzávěrkou kontrolního roku se ukáže, do jaké míry rekonstrukce za provozu ovlivní také vynikající průměrnou užitkovost černovského stáda.

Krmná dávka na dojnici
Komponenta Množství (kg)
Kukuřičná siláž 16 až 18
Jetelová senáž 10 až 12
Bobová senáž 4 až 7
Travní senáž 3 až 5
Vlhké kukuřičné zrno (CCM) 2
Vysokoprodukční TMR 6 až 8
Vysokoprodukční TMR Futter 0 až 5
Mláto 3 až 5
Seno 1
Sláma 0,3 až 0,5

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down