Nový výzkum ukazuje, že starověký lék využívající vrbové listy by mohl snížit emise dusíku až o 81 %. Tak se otevírají přírodní alternativy připravené pro farmy ke snížení dopadu hospodářských zvířat na klima. Vědci tvrdí, že vrbové listy mají potenciál snižovat emise u pasoucích se krav.
Studie, publikovaná v časopise Agriculture, Ecosystems and Environment, ukazuje, že přírodní doplňková látka do krmiva by mohla učinit pastevní chov šetrnějším k životnímu prostředí.
Společný projekt, na kterém se podílel Výzkumný ústav biologie hospodářských zvířat (FBN) v Německu a univerzity v Rostocku, Mnichově a Vídni, prokázal, že některé složky vrbových listů mohou významně snížit emise dusíku z moči skotu, které poškozují klima, až o 81 %. Amoniak a oxid dusný patří mezi hlavní plynné sloučeniny dusíku, které zemědělství ve velkém množství uvolňuje, přičemž přibližně tři čtvrtiny emisí lze připsat tomuto odvětví. To je problém zejména u oxidů dusíku, které mají asi 300krát větší dopad na klima než CO2 a zůstávají v atmosféře asi 150 let. Významná část těchto emisí je produkována přímo na pastvinách – močí přežvýkavců, jako je skot, ovce a kozy. Tyto emise bylo obtížné kontrolovat, protože klasická technická nebo chemická opatření, jako jsou inhibitory, nejsou použitelná.
Ředitel projektu Dr. Björn Kuhla řekl: „Pokud chceme zachovat pastevní zemědělství jako udržitelnou formu chovu hospodářských zvířat, musíme se také zaměřit na jeho dopad na životní prostředí.“ Inspirováni dřívějšími zjištěními o vlivu rostlinných složek na metabolismus, Kuhl a kolegové zkoumali, zda by salicin obsažený ve vrbových listech – rostlinné prekurzorové molekule kyseliny salicylové – mohl mít vliv na přeměnu dusíku v těle zvířete. Experiment ukázal, že krmení vrbových listů skotu obsahujícími salicylát dramaticky snižuje tvorbu amoniaku a oxidu dusného pocházejícího z výměšků močí.
Ve srovnání s kontrolní skupinou bylo během 48 hodin na standardní podlaze naměřeno o 14 % méně amoniaku a o 81 % méně oxidu dusného. Účinky nejsou způsobeny pouze kyselinou salicylovou, ale pravděpodobně také dalšími bioaktivními sloučeninami ve vrbových listech. Vrby se tradičně používají jako léčivé a pícninářské rostliny v Severní Americe a na Novém Zélandu. V Německu se dosud používaly jako energetické plodiny nebo v agrolesnických systémech. Ale skutečnost, že jejich listy by mohly být tak účinné proti ztrátě dusíku, otevírá nové perspektivy udržitelné výživy zvířat. „Vrbové listy jsou lokálně dostupnou, obnovitelnou surovinou, která je zvláště vhodná jako přírodní doplněk krmiva pro pastviny – tam, kde jiná řešení selhávají," řekl Kuhla.
K potvrzení pozitivních účinků jsou zapotřebí další terénní studie. Faktory, jako je příjem krmiva, typ půdy, klima a mikrobiální aktivita, jsou zásadní a v současné době se také zkoumají možné vlivy na tvorbu dusičnanů v půdě. Paralelně s tím vědci FBN zkoumají další listnaté druhy, jako je topol, které mají podobné vlastnosti jako vrba a obsahují také velké množství salicylátů. V dlouhodobém horizontu vidí vědci příležitosti v silvopasteveckých systémech, kde by vrby mohly sloužit jako zdroj potravy přímo na pastvině, zlepšovat mikroklima a pomáhat přirozeně snižovat emise. V současné době se také testuje použití extraktů z vrbových listů jako přísady do stájového hnoje nebo kejdy.*
Dairy Global