Výskyt katarální horečky – bluetongue loni v srpnu ve čtyřech farmách v Nizozemsku ukázal, že se virus dovede velmi rychle šířit. Počátkem letošního roku bylo v zemi tulipánů hlášeno již 189 ohnisek u skotu a 270 ohnisek u ovcí. Mimo Nizozemsko bylo ve stejnou dobu jmenované virové onemocnění hlášeno ještě z Belgie, Lucemburska, SRN a Francie.
Dodnes se nepodařilo zjistit zdroj nákazy, ale má se za to, že do oblastí Nizozemska, Belgie, Lucemburska, Německa a Francie byl virus zavlečen zvířaty. Zjištěný subtyp 8, který se v jižních státech Evropy, například ve Španělsku, Itálii, na Kypru , Maltě i v Řecku, nevyskytuje, značně omezuje obchodování s velkými i malými přežvýkavci. Podle legislativy unie, konkrétně Rozhodnutí komise č. 2005/393, musí stát určení s dovozem zvířat z bluetonguem postižených oblastí souhlasit. Podle aktualizovaného nařízení již ale není třeba souhlas v případě tranzitu těchto zvířat přes území členských zemí. Exportující stát ale musí ohlásit jejich přepravu. K tomu účelu se ve všech členských státech využívá systém Tracess.
Opatření při zjištění bluetongue
Evropská komise přijala přísná opatření, z nichž v postižených oblastech vyplývá pro chovatele povinnost vymezit ochranná pásma. Počínaje ohniskem o poloměru 20 km, dále stokilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru, které zvětší v přísném režimu sledovanou oblast o dalších 50 kilometrů. Pásma se od sebe liší opatřeními vymezujícími obchodování a přemísťování zvířat.
Ve vytýčených oblastech úřední veterinární lékaři ve spolupráci se soukromými veterináři provádějí klinické vyšetřování zvířat, posuzují jejich zdravotní stav a zjišťují se příznaky katarální horečky ovcí. Součástí šetření je také důsledná evidence, kterou se sledují přesuny zvířat v jednotlivých postižených hospodářstvích i sto dnů nazpět. Je to proto, že virémie, tj. vylučování viru, může trvat až šedesát dnů.
Monitoring
Podmínkou přenosu virového onemocnění bluetongue je nejen přítomnost vektoru, tedy tiplíků a dále vnímavých zvířat, ale i viru a příznivých podmínek k jeho namnožení.
Monitoring se skládá z klinického vyšetřování stád, a to jak skotu, tak ovcí. Dále se provádějí odběry krve na sérologické a virologické vyšetření. Využívá se také sledování patologicko-anatomických nálezů na jatkách. V případě sérologicky pozitivních zvířat není porážka zvířat problematická, protože katarální horečka není přenosná na člověka. Zvířata s klinickými příznaky se ale na porážku nepřepravují a bezprostředně po utracení se svážejí do asanačních podniků.
Součástí monitoringu je také entomologické sledování tiplíků (Culicoides obsoletus, Culicoides pulicaris, Culicoides impunctatus, Culicoides punctatus a nakonec i Culicoides de Wulfi), prostřednictvím světelných lapačů a lepových pastí. Pochytaní tiplíci se odesílají do laboratoří, u nás do Veterinární a farmaceutické univerzity Brno nebo do Ústavu parazitologie České akademie věd, kde se druhově determinují. V národní referenční laboratoři Státního veterinárního ústavu Jihlava se provádí virologické vyšetření a v laboratoři Státního veterinárního ústavu Praha pak diferenciální diagnostika.
Pokud jde o vlastní vyšetření, využívají se testy Elisa nebo PCR; výsledky od doručení vzorků do laboratoře jsou k dispozici do 45 hodin. Mimo jmenovaných metod Nizozemci mají vyvinutý screeningový test, kterým jsou schopni zjistit z bazénových vzorků mléka i jedno pozitivní zvíře.
Prevence a eradikace
Preventivní a eradikační opatření spočívají v klinickém vyšetření, odebírají se vzorky pro laboratorní vyšetření a v závažnějších případech se zvířata okamžitě utrácejí a kadávery se umisťují do asanačních podniků.
Významným opatřením je dezinsekce schválenými repelentními přípravky, například na bázi deltametrinu, cyflutrinu a cypermetrinu, které je možné použít přímo na zvířata i volně do stájí.
Nesmí se zapomenout ještě na dezinsekci dopravních prostředků, ať již v rámci vytýčených pásem, tak přepravy do jiných členských států.
Proti bluetongue existuje vakcína, ale proti sérotypu 8, zjištěného ve zmiňovaných oblastech Nizozemska, Belgie, Lucemburska, Německa a Francie, se ani v Evropě nevyrábí.
V současné době není dovoz zvířat z rizikových oblastí do České republiky možný. Podle vedoucího oddělení ochrany zdraví zvířat Státní veterinární správy MVDr. Zbyňka Semeráda se katarální horečka dá udržet na přijatelné míře, a to monitorováním tiplíků. Podle zjištěné četnosti lze jejich výskyt tlumit dezinsekčními přípravky. Dá se nastavit i režim sérologických vyšetření, a to jak u domácích přežvýkavců, tak u ulovené vysoké zvěře a jelenovitých přežvýkavců z farmových chovů, jež také patří mezi vnímavé hostitele tohoto exotického onemocnění, se kterým budeme muset počítat.
