27.11.2000 | 08:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Možnost spolehlivé kontroly dusíkatého zatížení dojnic

Dusíkaté zatížení dojnic (DZD) dané typem krmení a dojivostí významně souvisí s mnoha hospodářskými ukazateli. DZD lze sledovat podle obsahů bílkovin a močoviny v mléce jako produktů a odpadu dusíkatého metabolismu. Podle řady studií je obsah močoviny v mléce (OMM) dobrým ukazatelem stavu výživy dojnic z hlediska proteino-energetické vyváženosti, tzn. také dusíkatého zatížení resp. eventuálního N přetížení nebo podzásobení jejich metabolismu. Dále je OMM ve významném vztahu k plodnosti krav, technologickým vlastnostem mléka, případně k možnosti kontroly, monitoringu a odhadu dusíkatého zatížení prostředí chovem dojnic z ekologického hlediska.

Podle výzkumů dlouhodobé DZD (charakterizované vysokými OMM) může způsobit nepříjemné prodloužení servis periody (zvýšení OMM o 10 mg/100ml nad obvyklý průměr je provázeno prodlužováním SP o 8,5 dne) a zhoršení dalších reprodukčních ukazatelů (např. pokles zabřezávání po 1. inseminaci o 3,2 %). Podobně dlouhodobé N podzásobení (nízké OMM) dojnic může zapříčinit zhoršení servis periody (SP) a dalších parametrů plodnosti, např. prodloužení SP o 31 % a vzrůst inseminačního indexu o 13 %.
Důležitým faktorem rentability chovu dojnic v našich podmínkách jsou i ukazatele jejich dlouhověkosti. Dlouhodobě vyšší (>30 mg/100 ml) resp. nižší (
Možnosti praktické organizace monitoringu DZD
Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že průběžná kontrola OMM je výhodným chovatelským nástrojem managementu dojných stád. Lze ji provádět v bazénových a individuálních vzorcích mléka v centrálních laboratořích a laboratořích kontroly mléčné užitkovosti dojnic.
Výsledky bazénových vzorků mléka mohou z interpretačního hlediska zastírat některé počínající metabolické problémy ve stádě. Z pohledu indikace jsou proto méně citlivé. Výhodou je jejich pravidelnost. Pokud se celkově jeví plošné analýzy vzorků mléka v kontrole užitkovosti nákladnějšími, je velmi vhodné provést efektivní monitoring na bázi selekce individuálních vzorků mléka. Za optimální lze pak považovat výběr 1/3 až 1/2 k dispozici jsoucích vzorků ve skupinách dojnic podle třetin laktace, lépe ovšem část dojnic s vyšší dojivostí ve stádě.
Věrohodnost výsledků analýz močoviny v mléce.
Podle postupu Mezinárodní mlékařské federace, za referenční a věrohodné metody jsou považovány specifické ureolytické (enzymatické) metody. Také v ČR bylo vyvinuto úspěšné analytické zařízení (JÍLEK a SKYVA, 1997) na enzymatické bázi splňující kritéria přesnosti, výkonu i cenové přijatelnosti (Ureakvant - Služba laboratořím Postřelmov a Agro-Služby, Morava-Slezsko, s.r.o., Olomouc). Ureakvant byl úspěšně testován v České republice, Německu, Rakousku a Slovinsku (FICNAR, 1997; HANUŠ et al., 1997 - 2000). Nyní pracuje na Slovensku a ve čtyřech laboratořích v České republice: Českomoravské společnosti chovatelů, a.s., Praha, laboratořích pro rozbory mléka Přerov, Buštěhrad a Brno-Chrlice a v Centrální laboratoři Pardubice.
Pokračování odborných diskusí o věrohodnosti výsledků OMM bylo důvodem k přihlášení ČR laboratoře do testu renomované světové organizace ICAR. Jádrem byla úvaha, že na rozdíl od amatérsky provedených srovnávacích kruhových testů je hodnota světového referenčního průměru nezpochybnitelnou konfrontační veličinou věrohodnosti výsledků. Do ICAR - CECALAIT 2000 březnového testu byl na desíti vzorcích mléka zapojen Ureakvant z laboratoře v Přerově v rámci dalších dvaceti osmi laboratoří (převážně enzymatické metody) z jedenácti zemí: Itálie, Francie, Švýcarsko, Holandsko, Slovinsko, Španělsko, Německo, Finsko, Dánsko, Rakousko a Česká republika.
Byla provedena dvě vyhodnocení: první celosvětové a druhé z referenčních laboratoří ICAR sítě. V prvním hodnocení byla dosažena 10. pozice z 29 laboratoří a v druhém hodnocení 1. z 8 laboratoří. Odchylka od světového referenčního průměru činila pouze -0,33 ± 0,24 mg/100g, což je na úrovni zcela zanedbatelné hodnoty relativní chyby 0,8 %. V obou případech bylo přirozeně dosaženo hodnotné targetové (cílové, terčové) pozice.
Je potěšitelné konstatovat, že v ČR vyvinutá metoda, aplikovaná v domácí laboratoři, může docílit výrazného úspěchu v mezinárodní konfrontaci. To je příslibem jak pro přesvědčivost výsledků vlastní metody tak pro kvalitní servis chovatelské veřejnosti a pro správnost některých v naší zemi vyvinutých, zvolených nebo používaných metod a postupů.

Příspěvek v plném znění autorů Hanuš, Pytloun, Říha, Králíček a Hering otiskneme v prosincovém speciálu časopisu Farmář.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down