Negativní energetická bilance (NEB) je problém, který se objevuje u vysokoprodukčních dojnic v rané fázi laktace a vede k dalším zdravotním poruchám, které ve svém důsledku způsobují produkční a ekonomické ztráty. Snahou výzkumníků je nalézt indikátory, pomocí kterých by chovatel mohl včas dojnice v NEB léčit či preventivně zasáhnout.
Snahou výzkumníků je nalézt indikátory, pomocí kterých by chovatel mohl včas dojnice v NEB léčit či preventivně zasáhnout. Na základě experimentálního sledování v konkrétním chovu dojeného skotu bylo zjištěno, že pro včasný odhad NEB lze efektivně využít obsah mononenasycených mastných (MUFA) kyselin a kyseliny oktadecenové (C18 : 1) v mléce. Hraniční hodnoty, které by chovatel použil pro 80% záchyt krav v NEB, jsou v případě MUFA ≥ 1,35 g/100 g a pro C18:1 ≥ 1,28 g/100 g mléka. Pokud by chovatel v uvedeném podniku aplikoval tato doporučení a dojnice s podezřením na NEB včas řešil, lze očekávat celkový ekonomický přínos (po odečtení dodatečných nákladů) ve výši 243 tis. Kč za rok, resp. 607 Kč na krávu a rok.
Smyslem tohoto příspěvku má být praktická ukázka možnosti odhadu NEB pomocí složek mléka. Pro názornost byly vybrány výsledky z jednoho chovu, kde probíhal experiment. Do sledování bylo zahrnuto 193 dojnic v prvních 35 dnech laktace, což je období klíčové pro sledování NEB a trvalo 9 měsíců. V den kontroly užitkovosti (KU) byly vždy ve stejný čas (mezi 7. – 10. hodinou) odebrány krevní vzorky. Mléko bylo odebíráno separátně z ranního a odpoledního dojení.
Materiál a metodika
Analýza vzorků mléka probíhala v Laboratoři pro rozbor mléka v Brně metodou infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR), kterou se standardně analyzují vzorky mléka pro KU. Chovatel, u kterého probíhá KU, má možnost si přiobjednat k základním výsledkům i rozšířený rozbor včetně mastných kyselin mléčného tuku. Kromě základních složek byly měřeny obsahu tuku a proteinu a byl dopočítán jejich vzájemný poměr (T : P). Byly analyzovány také minoritní složky mléka, z nichž na základě předchozích experimentů byly do hodnocení zařazeny MUFA a kyselina oktadecenová (C18:1[1]), jejichž obsahy v mléčném tuku jsou klíčové pro odhad NEB. Základní složky mléka a nádoj byly zaznamenávány také pomocí real-time analyzátoru AfiLab, který je součástí modulárního systému řízení stáda AfiFarm (SAE, Afikim, Izrael). Všechny složky mléka byly pro účely tohoto sledování počítány jako denní průměr. Ze vzorků krve byly v akreditované laboratoři pomocí automatického biochemického analyzátoru měřeny koncentrace NEMK pro vyhodnocení rizik spojených s NEB. Podle toho byly dojnice rozděleny do dvou skupin: dojnice bez NEB (NEB0) a dojnice s NEB (NEB+), přičemž za hraniční hodnotu pro přímý odhad NEB v prvních 35 dnech laktace byla považována hladina NEMK vyšší než 0,6 mmol/l.
Postup
Ze získaných dat byl vypočítán podíl dojnic s NEB a dále byly pomocí dvouvýběrového t-testu zjišťovány rozdíly v nádoji a složení mléka mezi skupinami NEB0 a NEB+. Pro praktické možnosti využití klíčových parametrů pro odhad NEB byly sestrojeny Receiver Operating Characteristic (ROC) křivky, které umožňují posoudit vypovídací schopnost daného diagnostického kritéria v závislosti na senzitivitě a specifitě. Veškeré výpočty byly prováděny pomocí softwaru IBM SPSS Statistics.
Příspěvek byl odborně recenzován.
Citovaná literatura je k dispozici u autorů práce.
Ing. Magdaléna Štolcová, Ph.D.,
Ing. Luděk Bartoň, Ph.D.,
Ing. Jan Syrůček, Ph.D
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.
Kontakt: stolcova.magdalena@vuzv.cz
Celý článek najdete v Našem chovu 12/2023.
