Výkonnost anglického plnokrevníka je výsledkem dlouhodobé selekce na maximální rychlost ve cvalu. Ta je realizována prostřednictvím soustavy speciálních výkonnostních zkoušek, rovinných dostihů. Z jejich výsledků je posuzována tendence vývoje rychlosti a odhadována plemenná hodnota anglických plnokrevníků.
Podmínkou sestavení modelu odhadu plemenné hodnoty je nejen maximum informací o původech koní a o jejich výkonnostech, ale především výběr použitelné charakteristiky sledované výkonnosti, tedy čísla, kterým lze co nejpřesněji výkonnost každého jedince ohodnotit. Toto číslo je pak matematicko-statisticky zpracováno BLUP – Animal modelem. V chovu koní je právě stanovení této charakteristiky největším problémem. Zatímco užitkovost hospodářských zvířat je dána jednoduše měřitelnými charakteristikami, jako například množství nadojeného mléka, měření výkonnosti koní je komplikovanější a výsledná veličina nemusí vždy přinášet nejpřesnější informaci o výkonnosti koně.
U sportovních koní je možné využít pro výpočty sumy vyhraných finančních dotací nebo zisky trestných bodů (penalizace) koní v soutěžích. U dostihových koní je problém výběru vhodné charakteristiky výkonnosti složitější. Naměřené časy koní v dostizích nejsou pro konstrukci modelů odhadu plemenné hodnoty použitelné, poněvadž vliv komplexu faktorů negenetické povahy na dostihové časy je vysoký a koeficient dědivosti dosahuje v tomto případě velmi nízké úrovně. Výsledný čas dostihu ovlivňuje především momentální stav terénu dostihové dráhy. Stav dostihové dráhy ovšem nelze jednoznačně číselně specifikovat tak, aby jej bylo možno úspěšně matematicko-statistickým modelem zpracovat a vyloučit tak vliv stavu dostihové dráhy na výkon dostihového koně.
Pro odhad plemenné hodnoty dostihových koní se dají použít charakteristiky se střední hodnotou koeficientu dědivosti, a to generální handicap (Gh) a upravený zisk finančních dotací v rovinových dostizích (tzv. stabilizované dotace). Generální handicap vyjadřuje rozdíly výkonnosti hodnocených koní jejich váhovým zatížením, stabilizované dotace koeficientem úspěšnosti, příp. individuálním výkonnostním indexem koně stanoveným ze zisku dotací.
K charakteristice výkonnosti dostihových koní pro odhad plemenné hodnoty metodou BLUP – Animal model je možné použít obě z uvedených charakteristik, přestože v případě generálního handicapu je nevýhodou možný subjektivní vliv handicapera na hodnocení koní.
Pro odhad plemenné hodnoty anglických plnokrevníků v ČR metodou BLUP – Animal model, který byl předmětem řešení výzkumného úkolu na Ústavu chovu hospodářských zvířat Agronomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně v roce 1999, byla sestavena databáze z výsledků dvouletých a tříletých koní dostihových sezón 1987 až 1996. Jako charakteristiky dostihové výkonnosti byla použita obě citovaná kriteria: generální handicap (Gh) dvouletých a tříletých koní a individuální výkonnostní index (IDP) stanovený z vyhraných dotací ve stejných věkových kategoriích. Individuální výkonnostní index každého koně je podíl sumy získaných dotací za jeho vítězství nebo umístění v průběhu dostihové sezóny a průměrné dotace na jednoho koně v ČR v odpovídající rovinové dostihové sezóně.
Pro charakteristiku vlivu prostředí na dostihovou výkonnost koní byly do databáze zahrnuty věk a pohlaví koní, představující systematické efekty prostředí vnitřní, a rok startu, počet startů, trenér a chovatel jako systematické efekty prostředí vnější. Pomocí matematicko-statistických metod je možné vyjádřit významnost jednotlivých systematických vlivů prostředí, tedy míru, jakou se podílejí na výsledném projevu výkonnosti sledovaných koní jako celku. Tzv. lineárním modelem se stanoví nejen statistická významnost každého efektu prostředí, ale získá se také číselné vyjádření (koeficient r2) udávající (po vynásobení 100), jaké procento z proměnlivosti charakteristiky výkonnosti (Gh nebo IDP) jsme vysvětlili zařazením každého ze sledovaných vnějších a vnitřních efektů prostředí do výpočtu. Ten se dá vyjádřit rovnicí a k procentickému vyjádření podílu vysvětlené proměnlivosti je možno dospět dvojím způsobem. Buď postupným zařazováním jednotlivých efektů do výpočtu, nebo jejich postupným vylučováním, přičemž po každém kroku – přidání nebo vyloučení efektu – proběhne výpočet lineárního modelu znovu a hodnoty r2 se stanoví porovnáním jednotlivých kroků.
Následující schéma je vyjádřením podílu vysvětlené proměnlivosti hodnotou r2x100 pro jednotlivé systematické efekty prostředí podle Gh
Databáze pro odhad plemenné hodnoty zpracovávaná podle charakteristiky Gh obsahovala 5990 koní, podle IDP 6813 koní. Soubory dat byly v případě IDP početnější než při kritériu Gh. Příčinou těchto rozdílů je odlišný způsob stanovení výkonnosti jednotlivými metodami. K výpočtu IDP mohly být použity všechny starty koní ve sledovaných dostihových sezónách. Pro koně, kteří startovali, ale neumístili se nikdy na dotované pozici, měl IDP hodnotu 0. Do souborů dat a příbuznosti byli takto zařazeni všichni koně, kteří v hodnoceném období alespoň jednou startovali. Naproti tomu podmínkou stanovení Gh jsou minimálně dva starty koně, z toho jedno vítězství. Pokud kůň při dvou startech nezvítězí, propočítává handicaper jeho výkonnost z minimálně tří startů. Koně, kteří nesplnili jednu z těchto podmínek, nejsou generálním handicapem hodnoceni.
V obou hodnocených souborech převládali koně českého a československého chovu. V rámci sledovaného období měla databáze souboru Gh poměr tuzemských koní k importovaným 87,7 : 12,3 % , databáze IDP 86,9 : 13,1 % z celkového počtu hodnocených. Od roku 1991 zastoupení importovaných koní v českém plnokrevném chovu postupně narůstalo. Vrcholu dosáhlo v ročníku tříletých v roce 1996 (24,5 % Gh a 25,4 % IDP). Příčinou růstu poměru importovaných koní k tuzemským byl rostoucí zájem části současných majitelů koupit dostihové koně na prestižních evropských dražbách, případně v západoevropských chovech anglických plnokrevníků. Tato skutečnost ovlivnila rovněž spektrum hodnocených plemeníků co do po počtu hodnocených potomků viz tabulka 3.
Tabulka 3 je dokladem poměrně značné různorodosti hodnocené populace. Vysoký počet plemeníků s jedním hodnoceným potomkem je způsoben tím, že majitelé dávají přednost importu dostihových koní před nákupem tuzemských plnokrevníků. V porovnání s vyspělými zahraničními chovy připouštějí plemeníci s výběrem pro plnokrevný chov relativně nízké počty klisen. To komplikuje spolehlivost odhadu plemenné hodnoty, protože část plemeníků nemá dostatečný počet potomků pro její stanovení. Odhad plemenné hodnoty na základě malého počtu potomků má tak bohužel nízkou spolehlivost. Proto jsou v tabulkách 4 a 5 uvedeny výsledky odhadu plemenné hodnoty plemennou hodnotu pouze těch plemeníků, kteří měli ve sledovaném období minimálně 30 hodnocených potomků.
Při porovnání výsledků odhadu plemenné hodnoty (PH) podle obou použitých kriterií se objevily u několika hřebců rozdíly – Rookery Hill PHGh 36,01, PHIDP -4,24, Agadir PHGh 29,09, PHIDP -11,69, Taran PHGh -4,8, PHIDP 50,75, Monseigneur PHGh -9,97, PHIDP 11,89, Scottish Rifle PHGh -11,56, PHIDP 90,93.
Uvedené rozdíly byly podnětem pro stanovení vzájemné korelace výsledků odhadu plemenné hodnoty podle obou charakteristik. Příslušnou statistickou metodou bylo prověřeno 5945 vzájemných výsledků odhadu plemenné hodnoty podle Gh a podle IDP a byl mezi nimi zjištěn statisticky vysoce průkazný vztah. To potvrzuje, že odlišnosti, objevující se u několika hřebců, neovlivňují celkový výsledek odhadu plemenné hodnoty podle zvolených charakteristik.
Nehledě k této míře vzájemné korelace obou hodnot vedou výše zmíněné rozdíly odhadu plemenné hodnoty v případě několika hřebců k domněnce, že Gh a IDP nejsou spolehlivými charakteristikami výkonnosti dostihových koní. Je pravdou, že Gh ani IDP nezohledňují distanční schopnosti anglických plnokrevníků. Zahraniční dostihové autority čelí tomuto nedostatku sestavováním generálního handicapu pro distanční rozpětí (sprinteři, mílaři, koně středních vzdáleností, klasických vzdáleností a vytrvalci). Navíc je distanční schopnost koně v těchto zemích plně respektována trenérem a majitelem dostihového koně, což zvyšuje ekonomický efekt držby dostihového koně. Proto jsou v zahraničí starty dostihových koní mimo jejich distanční optimum ojedinělým jevem. Dochází tak ke specifikaci distančních schopností a polarizaci výkonnosti anglických plnokrevníků. Metoda stanovení Gh by tuto skutečnost měla respektovat a eliminovat možné nesprávné menežování dostihových koní.
Uvedené rozdíly a vyvozované závěry podněcují záměr rozšířit pro odhad plemenné hodnoty u anglického plnokrevníka v ČR hodnocenou databázi o další dostihové sezóny, pokusit se prohloubit přesnost odhadu plemenné hodnoty zařazením dalších faktorů prostředí a otestovat použití přesnějších charakteristik dostihové výkonnosti. Tedy především nepoužívat pro výpočty kumulovaných charakteristik hodnotících výkonnost dostihových koní souhrnně za dostihovou sezónu, ale zaplnit podkladovou databázi výsledky ze startů koní v jednotlivých dostizích.
Dr. Ing. Iva Jiskrová, MZLU v Brně
