V současné době je ekologické zemědělství v České republice na vzestupu. Ekologickým způsobem se u nás hospodaří už zhruba na dvanácti procentech zemědělské půdy. Asi osmdesát procent představují trvalé travní porosty, které slouží i pro chov zvířat.
Informace o ekologickém chovu prasat, skotu, drůbeže a králíků mohli načerpat účastníci semináře uspořádaném na půdě České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Jednalo se o školení učitelů středních zemědělských škol, ale zúčastnit se mohli i další zájemci o ekologické zemědělství. Přednášející z řad vyučujících na ČZU nastínili problematiku nejen živočišné, ale i rostlinné výroby v ekologickém zemědělství.
O chovu prasat v ekologickém zemědělství hovořil Ing. Jaroslav Čítek, Ph.D. Podle jeho slov tvoří vepřové ve světě 38 procent produkce masa. V České republice se jedná o tradiční odvětví, roční spotřeba vepřového u nás dosahuje zhruba čtyřiceti kilogramů na osobu. V současnosti se stavy prasat v ČR pohybují kolem 1580 tisíc kusů, z čehož asi 98 tisíc představují prasnice. Ve vepřovém masu je naše republika soběstačná jen zhruba z poloviny. V současnosti stoupá zájem spotřebitelů o kvalitní maso s přidanou hodnotou.
Ing. Čítek nastínil hlavní rozdíly mezi ekologickým a konvenčním chovem prasat. V konvenčních chovech se jedná hlavně o roštové stáje s řízenou klimatizací bez výběhů. Při ekologickém způsobu chovu musejí mít stáje venkovní výběhy s možností rytí. Pokud jsou prasata ve stáji, maximálně na polovině plochy mohou být rošty. Trvale uzavřené stáje s klimatizací nejsou povoleny. Nutnost představuje přistýlání. V přepravě platí zákaz elektrické stimulace při nahánění.*
Více si přečtete v listopadovém Farmáři
