Pivovarské mláto je kvalitním a výživným krmivem pro hospodářská zvířata. Protože však za přítomnosti vzduchu rychle podléhá zkáze, musí se silážovat. Pro dlouhodobé skladování se doporučuje konzervace pivovarského mláta vybranými silážními přípravky, případně mixem s nějakým materiálem absorbujícím vlhkost. Takto vyrobené siláže mohou být skladovány i šest měsíců.
V praxi se pivovarské mláto skladuje v polyetylenových vacích plněných lisovacím strojem nebo v silážních žlabech, kde je hmota ošetřena konzervanty a řádně anaerobně utěsněna. Po třech týdnech je ukončena fermentace a silážované pivovarské mláto se může zkrmovat nebo dále skladovat až po dobu šesti měsíců.
Stále častěji se však pivovarské mláto skladuje ve speciálních PE vacích bez konzervačního přípravku. Ovšem takto ho lze skladovat jen krátkodobě, po dobu maximálně dvou týdnů.
Právě dobou skladování mláta bez konzervantů se zabývali specialisté z Výzkumného ústavu živočišné výroby,v. v. i., v Praze-Uhříněvsi Ing. Radko Loučka, CSc., a Ing. Yvona Tyrolová. Cílem jejich výzkumu bylo ověřit, jak dlouho lze uchovávat pivovarské mláto silážované bez konzervačního přípravku ve vaku, plněného přímo z korby nákladního automobilu.
Z jejich dvouletých pokusů, které probíhaly na účelovém hospodářství VÚŽV, v. v. i., v Netlukách vyplynulo, že technologie skladování čerstvého pivovarského mláta (o teplotě asi 60 °C) dovezeného ze zásobníku pivovaru a nasypaného z korby nákladního automobilu rovnou do vaku prodlouží dobu skladování mláta až na tři měsíce. Autoři to odůvodňují tím, že při plnění nedochází k mikrobiální kontaminaci a ve vaku jsou podmínky pro anaerobní fermentaci. K mírnému zhoršení kvalitativních ukazatelů dochází po šesti týdnech skladování. Struktura pokusného mláta ani po třech měsících skladování nevykazovala žádné známky mazovatění. Aerobní stabilitu ovlivňuje sušina mláta, čím je jeho sušina nižší, tím horší je stabilita. Plísně byly detekovány až sedmý den expozice na vzduchu po otevření vaku. K výsledkům je nutné poznamenat, že v roce 2015 byly extrémní podmínky z hlediska vysokých teplot a intenzity slunečního svitu především v období, kdy pokus probíhal. To se mohlo projevit i na odlišných hodnotách v roce 2016.* Více se dočtete v lednovém čísle časopisu Krmivářství.
