11.06.2001 | 10:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Možnosti využití systémů MOET ve šlechtitelských programech v chovu ovcí

Systémy MOET (Multiple Ovulation and Embryo Transfer - superovulace a přenos embryí) jsou v současnosti ve světě užívány převážně v chovu skotu. Teoretický odhad přínosu použití systémů MOET v plemenářských programech byl pro masný skot proveden již v roce 1975 a pro mléčný skot v roce 1983. Systémy MOET vycházejí ze selekce uvnitř elitních stád - nukleů, vytvořených z nejlepších zvířat z vlastní, případně i cizích populací.

Tyto systémy kombinují možnosti přenosu embryí s výhodami malého chovného stáda a umožňují intenzivní využívání nejlepších samčích i samičích zvířat, vytvoření vybraných stád, testování zvířat a vypracování připařovacích plánů s využitím přenosu embryí. Zavedení systémů MOET přináší možnost zvýšení genetického zisku díky zkrácení generačního intervalu, zvýšení genetické úrovně nukleových stád, objektivní kontrolu užitkovosti a úrovně chovu.a možnost usnadnění aplikace nových biotechnologických metod v reprodukci a šlechtění. Nevýhodou pak zůstává nižší intenzita selekce, snížení přesnosti odhadu plemenné hodnoty a vysoká ekonomická náročnost.
Možnostmi využití systémů MOET v chovu ovcí se v roce 1986 zabýval C. Smith, který vypracoval selekční schéma zaměřené na zlepšení intenzity růstu, jatečné kvality, vlastností vlny a reprodukce. Modelové použití MOET systému v chovu ovcí umožnilo oproti dosud užívaným selekčním schématům dvojnásobné zvýšení genetického pokroku, problémem však bylo, že model byl optimalizován pro stáda o velikosti 1000 ovcí. Modelové propočty přínosu aplikace systémů MOET ukázaly nejvyšší nárůst u živé hmotnosti ve 150 dnech (128 %), u tloušťky tuku a svalu (192 %) a pro podíl libového masa a hmotnost tuku (303 %). Protože je v celé řadě států velikost stád daleko menší, bylo nutné nejprve ověřit možnosti použití systémů MOET v chovu ovcí a první experimenty proběhly v devadesátých letech 20. století ve Velké Británii.

Využití systémů MOET v chovu ovcí
Část provedených experimentů se zabývala působením jednotlivých faktorů, které by mohly mít vliv na úspěšnost použití těchto systémů v praxi.
Věk dárkyň byl prvním činitelem, u kterého se předpokládalo, že má vliv na úspěšnost přenosu embryí. Experiment zjišťující vliv věku dárkyň na efektivitu použití systémů MOET byl ve Velké Británii proveden v říjnu 1991 v chovu ovcí plemene texel. V pokusu byly použity dvě skupiny - první tvořilo 20 roček ve věku18 měsíců a ve druhé skupině bylo 20 ovcí ve věku 3,5 roku. U obou skupin byla provedena synchronizace říje zavedením intravaginálních pesarů. Pro vyvolání superovulace bylo dvanáctihodinových intervalech aplikováno osm dávek ovinního FSH a spolu s první dávkou byl podán také prostaglandin F2α a se třetí dávkou PMSG. Laparoskopická inseminace čerstvým semenem byla provedena za 46 hodin po ukončení podávání progestagenu. O 6 dnů později byly laparoskopickou metodou provedeny odběry embryí a jako příjemkyně byly použity kříženky plemene texel ve věku dvou let. Dosažené výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.
Skupina starších ovcí dosáhla sice lepších výsledků, ale efekt věku byl v tomto případě neprůkazný. Větší dopad na výsledky šlechtitelského programu má použití systémů MOET u mladších ovcí díky zkrácení generačního intervalu.
Dalším faktorem limitujícím využití systémů MOET v plemenářských programech je nízká kvalita a přežitelnost embryí získaných od mladých ovcí. V listopadu roku 1992 byl proveden experiment s využitím systému MOET u ovcí plemene texel. Pro pokus byly vytvořeny celkem tři skupiny ovcí - A o velikosti 9 a B o velikosti 11 jehnic ve věku8 měsíců a třetí skupina C čítající 7 ovcí ve věku 20 měsíců.
U všech skupin byla provedena synchronizace říje zavedením intravaginálních pesarů, které byly zavedeny sedmý a vyňaty dvanáctý den . Superovulace byla vyvolána aplikací ovinního FSH (Ovagen), který byl podáván v osmi dávkách - u jehnic 1,0 ml a u ovcí 1,25 ml - ve dvanáctihodinových intervalech. Aplikace byla zahájena u skupiny A 58 hodin a u skupin B a C 64 hodin před vyjmutím pesarů. PMSG byl podán 48 hodin před vyjmutím pesarů v množství 0, 300 a 400 jednotek pro skupiny A, B a C. Prostaglandin F2α byl aplikován společně s první dávkou Ovagenu.
Intrauterinní inseminace čerstvým semenem byla provedena u skupin A a C za 38 hodin a u skupiny B za 24 hodin po vynětí pesarů. O 6 dnů později byla laparoskopickou metodou získána embrya a jako příjemkyně pro vybraná embrya byly použity tříleté kříženky plemene texel.
V pokusu bylo dosaženo výsledků uvedených v tabulce 2. Dosažené výsledky byly vyhodnoceny jako vyhovující a potvrdily potenciální možnost využití systémů MOET v chovu ovcí.

Pro další experiment, který byl zaměřen na zjištění možného vlivu způsobu plemenitby na kvalitu embryí a vztah k úrovni zabřezávání, byly použity dvě skupiny britských horských ovcí – 60 ovcí plemene welsh mountain (WM) a 60 ovcí plemene scottish blackface (SB), což pro každé plemeno představovalo 6 rodin po 10 bahnicích. Pro každou rodinu byli použiti dva berani, pro inseminaci čerstvým semenem nebo přirozenou plemenitbu..
Kvalita získaných embryí byla posouzena vizuálně (stupeň kvality 1, 2, 3 a 4) v době odběru a přenosu. U embryí získaných od ovcí v přirozené plemenitbě byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl v kvalitě oproti embryím od skupiny ovcí, kde byla použita inseminace čerstvým semenem. Podíl embryí hodnocených stupněm 1 se snížil ze 42 % na 29 %, podíl vajíček schopných oplození poklesl z 88 % na 77 % a také se snížil podíl pro přenos využitelných dárkyň z 80 % na 57 %. Statisticky průkazný rozdíl v úrovni zabřezávání a kvality embryí byl zjištěn u ovcí plemene WM (stupeň 1 - 86 %, stupeň 2 – 64 %, stupeň 3 – 53 % a stupeň 4 – 23 %). U plemene SB nebyl tento rozdíl statisticky významný (stupeň 1 – 78 %, stupeň 2 – 70 % a stupeň 3 – 73 %). Výsledky, získané v tomto pokusu, potvrzují již dříve zjištěné poznatky, že intrauterinní inseminace ovcí čerstvým semenem zvyšuje úspěšnost přenosu embryí.

Po vyhodnocení působení různých faktorů na efektivitu použití byly systémy MOET využity v v rámci používaných selekčních programů v chovu některých plemen ovcí ve Velké Británii.
Perspektivní se jevilo použití systémů MOET v chovu horských plemen, kde chovatelé požadovali zlepšení ukazatelů masné užitkovosti, především nízké porážkové hmotnosti a nevyhovujícího utváření jatečného trupu. Dalším impulzem pro zvýšení výsledků dosahovaných v chovu ovcí bylo, že by se tak mohla zlepšit i ekonomická situace obyvatelstva v horských oblastech. Chovatelské svazy horských plemen ovcí iniciovaly vytvoření šlechtitelských programů pro zlepšení úrovně masné užitkovosti obou plemen a pro dosažení co nejlepších výsledků bylo rozhodnuto využít v obou programech systému MOET.
V aktivní populaci byla prováděna selekce s cílem zlepšit produkční a typické plemenné vlastnosti a dosáhnout větší velikosti ovcí. Kritériem pro výběr ovcí do nukleových stád byly výsledky reprodukce, utváření těla a ukazatele jatečné kvality a na základě vizuálního posouzení zevnějšku byly vyřazovány ovce s exteriérovými vadami. Nukleová stáda dárkyň - 60 ovcí plemene welsh mountain (WM) a 60 plemene scottish blackface (SB) byla spolu s kontrolními stády 40 ovcí každého z obou plemen založena v roce 1992. Do nukleových stád byly vybrány bahnice z populací 1000 ovcí plemene welsh mountain a 1600 ovcí scottish blackface. Každé z nukleových stád bylo rozděleno na šest rodin se dvěma berany pro každou rodinu - na jednoho berana připadalo pět ovcí.
Na podzim roku 1992 byla v nukleových stádech provedena superovulace a přenos embryí. U ovcí plemene scottish blackface byl proveden přenos pouze jednoho embrya, naproti tomu přibližně 30 % příjemkyň plemene welsh mountain byla implantována embrya dvě. Superovulace dárkyň byla vyvolána aplikací ovinního FSH (Ovagen) v dávkách 1,25 ml dvakrát denně po dobu čtyř dnů. Pro synchronizaci říje u příjemkyň byly použity intravaginální tampony (Chronogest - progestagen) a byl aplikován PMSG (350 i.u.). Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3.
Vyhodnoceny byly také soubory 189 jehňat (z toho 52 dvojčat) plemene WM a 123 jehňat plemene SB. Jehňata byla vážena při narození a ve věku 33, 140 a 203 dnů. Rozměry svalů a tloušťka tuku byly stanoveny ultrasonograficky ve věku zhruba 203 dnů. Přehled výsledků uvádí tabulka 4.
Průkazný efekt pohlaví jehněte byl zjištěn pro hmotnost při odstavu a ve věku 203 dnů, denní přírůstek živé hmotnosti, tloušťku tuku a šířku svalu. Efekt otce byl statisticky průkazný u plemene SB pro tloušťku svalu a šířku tuku a u plemene WM pro tloušťku svalu. Četnost vrhu měla průkazný vliv na hmotnost ve stáří 203 dnů, šířku a tloušťku svalu a tloušťku tuku (platí pouze pro plemeno WM). Na hmotnost při odstavu, ve věku 203 dnů a denní přírůstek živé hmotnosti měl průkazný vliv také věk příjemkyň - mladší ovce (věkí 2 roky) měly lehčí jehňata než ovce ve věku 3 až 5 let.
V tabulce 5 jsou uvedeny odhadované velikosti koeficientu dědivosti pro sledované ukazatele. Také v tomto případě bylo použití systému MOET vyhodnoceno jako pozitivní, zejména z hlediska zlepšení kvality jatečných trupů horských plemen.
Další použití systémů MOET začalo v srpnu 1993 ve Skotsku u ovcí plemene suffolk pro zvýšení produkce libového masa. U skupiny 36 dárkyň byla provedena synchronizace říje zavedením intravaginálních pesarů aplikovaných po dobu 12 dnů a za 60 hodin po ukončení podávání progestagenu byla indukována superovulace - ve dvanáctihodinových intervalech bylo aplikováno osm dávek ovinního FSH (1,25 jednotek Ovagenu). Spolu s první dávkou byl všem dárkyním aplikován také prostaglandin F2α. Za 48 hodin po ukončení aplikace progestagenu byla provedena intrauterinní inseminace laparoskopickou metodou a embrya byla, také laparoskopicky, odebrána za šest dnů po inseminaci. Odebraná embrya byla roztříděna a vybraná embrya byla přenesena laparoskopickou metodou příjemkyním - kříženkám plemene suffolk.
Po odběru embryí byl všem dárkyním podán prostaglandin F2α pro synchronizaci říje, aby bylo možné zhruba za 18 dnů po odběru dárkyně inseminovat. V průběhu pokusu bylo dosaženo výsledků uvedených v tabulce 6.
V souvislosti s použitím systémů MOET byl proveden také experiment s možností využití sexace embryí. Nejlepší výsledky byly dosaženy ve stádiu rané blastocysty, kdy byla také zjištěna nejvyšší úroveň plodnosti, která dosahovala 129 %.
Dosažené výsledky prokázaly možnost zvýšení úrovně genetického zisku minimálně o 30 % při využívání systémů MOET ve šlechtitelských programech. MOET by mohl být aplikován dvakrát v průběhu sezóny a přispět tak ke zvýšení genetického pokroku v používaných šlechtitelských programech.
Na základě realizovaných experimentů byla prokázána možnost použití systémů MOET v chovu ovcí, kde se tyto systémy mohou uplatnit při integraci do tradičních plemenářských programů, zejména při ostřejší selekci mladých zvířat na základě rodokmenových informací bez kontroly užitkovosti. Výhodnou se také jeví produkce plemenných zvířat v nukleových stádech, kde je možná objektivní kontrola.Tento systém umožňuje i v malých populacích dosahovat shodného i vyššího genetického zisku než v případě tradičních šlechtitelských programů. V nukleových stádech se může selekce soustředit také na ty vlastnosti, které lze jen velmi obtížně sledovat v praxi, jako například schopnost příjmu a spotřeby objemných krmiv, konverze krmiva apod. Další možné využití nukleových stád je při ověřování a využití nových perspektivních biotechnologických metod v reprodukci. Aplikace systémů s využitím superovulace a přenosu embryí umožňuje urychlení genetického zlepšování populací hospodářských zvířat.
Petr Šafus, Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha - Uhříněves

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down