Horní Krupá je obec nacházející se na Vysočině mezi Havlíčkovým Brodem a Chotěboří. První zmínky o ní se datují již z roku 1265. Havlíčkobrodsko bylo dlouhá léta vnímáno jako jedna z hlavních bramborářských oblastí. Stranou ale nezůstává ani chov skotu, v této komoditě se kraj Vysočina o prvenství přetahuje s krajem Jihočeským. My jsme navštívili podnik, který produkuje oboje.
Zemědělská společnost Horní Krupá, a. s., vznikla v roce 2000, přičemž jejím předchůdcem bylo JZD a později ZD Horní Krupá. Hospodaří na Havlíčkobrodsku na výměře 1880 hektarů zemědělské půdy z níž je 1480 orné a 400 ha zaujímají louky.
Rostlinná výroba má podle ředitele podniku Jiřího Nováka za úkol především zabezpečit krmivovou základnu pro chovaná hospodářská zvířata – prasata a skot. Dlouhodobě máme více tržeb ze živočišné výroby, více než šedesát procent,“ podotýká k tomu ředitel společnosti a dodává, že kromě rostlinné výroby vytváří část zisku, i když nepatrný, také provoz pily.
Na zdejších polích se aktuálně pěstují obilniny (sladovnický ječmen na 22 hektarech, ozimý ječmen – většinou množitelské porosty na 50 hektarech, pšenice ozimá na 230 ha a tritikale a žito shodně na padesáti hektarech). Na 230 hektarech najdeme řepku u které se letos mohou pochlubit výnosem ve výši čtyři tuny/ha. Podle slov Nováka ale zase poklesly výkupní ceny – loňskou úrodu zpeněžili za 11 800 Kč/t letos prodávají za 9200 Kč/t. „Ale tak to v zemědělství je, jedna komodita se vždy podaří zpeněžit lépe, jiná hůře. Proto je podle mého názoru správným systémem diverzifikace výroby a spolehnout se sami na sebe,“ netají se svým názorem Novák.
Pro zabezpečení výroby objemných krmiv pěstují v podniku na 160 hektarech kukuřici. Větší část je vždy určena na siláž, menší podíl se, pokud je příznivý rok, vyčleňuje pro výrobu mokrého zrna do vaků. „Ušetří se tím jiné složky jadrného krmiva, ale musí na to být vhodný rok. Letos není,“ konstatuje ředitel podniku s tím, že letošní rozmary počasí se nevyhnuly ani zdejší kukuřici. Rostliny jsou nižší a i když jsou palice dobře narostlé, na výrobu mokrého zrna by výnosy nestačily. Bude tedy jenom siláž.
Pro výživu skotu je také důležitá produkce jetele, který se aktuálně pěstuje na 120 hektarech z luk se vyrábí travní senáž a také seno.
Podle slov Jiřího Nováka si management podniku dobře uvědomuje, jak důležitá pro úspěch chovu dojnic je kvalita objemných krmiv. Nejen s touto oblastí pomáhá v Horní Krupé MVDr. Martin Jaroš ze společnosti Sano. „Poslední tři roky se opravdu nemáme zač stydět,“ říká ředitel ZS s tím, že se plně soustředili na správný technologický způsob výroby siláží. Prvním krokem byla výměna sběracích vozů používaných ještě před pěti lety za kvalitní a výkonnou řezačku. „Rychlejší sklizeň je velmi důležitá,“ myslí si Novák, „a také umožňuje stanovit pro výrobu objemů v potřebném období prioritu,“ konstatuje ředitel podniku – profesí agronom. „S hlavním zootechnikem Radkem Štolfou se nejen v tomto ohledu spolupracuje velmi dobře,“ dodává ještě.
Více informací si přečtete v Zemědělci v regionu pro kraj Vysočina
Na přiloženém videu můžete vidět část chovu v Horní Krupé
