Může světlo ovlivnit produkci mleziva u dojnic?

 Mlezivo zajišťuje zdraví telat, protože poskytuje imunoglobuliny pro silný imunitní systém. Nedávné zprávy však ukazují, že dojnice často produkují nedostatečné množství nebo nekvalitní mlezivo, což způsobuje špatný růst telat nebo dokonce jejich úhyn. V nedávné studii zveřejněné v časopise Journal of Dairy Science vědci vyhodnotili, jak změny fotoperiody ovlivňují množství a kvalitu mleziva.

Podle vědců dřívější studie ukázaly, že multiparní holštýnské krávy vystavené krátké fotoperiodě (8 hodin světla denně) během období stání na sucho produkují až o 3,2 kg mléka denně více než krávy vystavené dlouhé fotoperiodě (16 hodin světla denně). V současné studii proto vědci určili vliv fotoperiody během období suchosti na následnou produkci mleziva a mléka u dojnic plemene holstein a jersey.

Měření vlivu fotoperiody

Aby bylo možné vyhodnotit vztah mezi délkou dne a plemenem (dojnice holštýnského a jerseyho plemene) a následnou produkcí mleziva a mléka, byly suchostojné krávy umístěny do stáje s regulovanou teplotou a vystaveny buď krátkému fotoperiodickému cyklu (SDPP) s 8 hodinami světla denně, nebo dlouhému fotoperiodickému cyklu (LDPP) s 16 hodinami světla denně po celou dobu suchého období až do otelení. Při otelení byl změřen objem a složení mleziva – včetně bílkovin, tuku, laktózy, sušiny bez tuku, imunoglobulinů, laktoferinu a počtu somatických buněk. Byly také změřeny účinky fotoperiody na produkci zralého mléka, mléčný tuk a mléčné bílkoviny. Po otelení byly krávy vráceny do volné stáje s normální fotoperiodou a teplotou. Údaje o produkci mléka byly zjišťovány po dobu 15 týdnů po otelení.

Vliv na množství a kvalitu mleziva

Po vyhodnocení všech měření vědci zjistili, že změny fotoperiody mají malý vliv na objem mleziva nebo jeho složky. Byly však pozorovány rozdíly mezi plemeny, přičemž krávy plemene holstein měly ve srovnání s krávami plemene jersey vysoký objem mleziva. Vzhledem k tomu, že vědci očekávali velké rozdíly, uvedli: „Na rozdíl od předchozích výzkumů byly krávy v naší studii chovány v prostředí, ve kterém byla teplota a vlhkost kontrolována a udržována na konstantní úrovni 20 °C a 60–80 %. V přirozeném prostředí proto může existovat interakce mezi teplotou, vlhkostí a fotoperiodou, která vysvětluje sezónní rozdíly zaznamenané v předchozích výzkumech“. Bylo také pozorováno, že složky kolostra, včetně tuku (%), bílkovin (%) a SNF (%), se u obou plemen snížily. „Snížené hodnoty jsou pravděpodobně způsobeny efektem ředění. Obě plemena krav produkovala větší objem mleziva, než bylo dříve uváděno, což ředí a snižuje procentuální obsah různých pevných látek v mlezivu,“ uvedli. Zvýšený obsah laktoferinu snižuje bakteriální obsah kolostra a je prospěšný pro zdraví novorozených telat.  Stejně jako laktoferin i somatické buňky bojují proti mikrobům a zánětům a mohou být prospěšné pro zdraví telat, pokud jsou přijímány a absorbovány. Vědci poznamenali: „V současné studii se laktoferin ani počet somatických buněk nelišily podle plemene nebo fotoperiody, což naznačuje malý rozdíl v imunitní funkci telat na základě bakteriální zátěže.“

Vliv na produkci mléka

Mezi plemeny byla produkce mléka po otelení vyšší u krav plemene holstein než u krav plemene jersey v každém týdnu laktace. Výsledky u všech plemen ukázaly, že kratší denní fotoperioda během období stání na sucho mírně zvyšuje produkci mléka po otelení. Při vystavení krátké fotoperiodě měly obě plemena numericky vyšší energeticky korigované mléko ve srovnání s krávami vystavenými dlouhé fotoperiodě. Vědci zdůraznili, že mírné zvýšení produkce mléka po vystavení kratší fotoperiodě bylo pravděpodobně způsobeno tím, že krávy byly po otelení vystaveny nepravidelnému osvětlení. Během 15 týdnů laktace po vystavení dvěma fotoperiodám se produkce mléka zvýšila u obou plemen během 3., 4., 7., 8., 11. a 12. týdne při krátké fotoperiodě (8 hodin). V komentáři k výsledkům vědci uvedli: „Na základě předchozích výzkumů jsme očekávali, že produkce mléka bude u krav s krátkou fotoperiodou v každém týdnu laktace mnohem vyšší. Uvědomili jsme si však, že předchozí výzkumy popsané v literatuře zjistily, že zkrácená fotoperioda během období stání na sucho zvyšuje produkci mléka po otelení, pokud je fotoperioda po otelení v souladu s expozicí dlouhému dni nebo okolní fotoperiodou v rozmezí 9,5 až 16 hodin denně. V naší studii však denní fotoperioda po otelení kolísala od 8 do nepřetržitého osvětlení 24 hodin denně, což mohlo vést k narušení cirkadiánního rytmu, a proto došlo k rozporu mezi naší studií a předchozími studiemi.“

Využití vztahu mezi fotoperiodou a indexem teploty a vlhkosti

Závěrem lze říci, že kratší fotoperioda je příznivá, i když vědci uvedli, že fotoperioda sama o sobě nemusí plně vysvětlovat pozorované sezónní rozdíly v produkci mleziva. Uvedli, že během období stání na sucho může sezóna telení ovlivnit produkci mleziva na základě teploty, vlhkosti, expozice fotoperiodě nebo jejich kombinace. „V současné studii jsme zjistili rozdíly mezi plemeny a domníváme se, že by mohlo docházet k synergickým účinkům fotoperiody a dalších environmentálních faktorů, jako je teplota a vlhkost,“ uvedli vědci. „Doporučujeme vyhodnotit kombinované účinky fotoperiody a indexu teploty a vlhkosti během období zaprahlosti na produkci mleziva. Studium kombinovaných účinků těchto faktorů na mlezivo pomůže zlepšit management suchostojných krav a management telat před odstavem, což povede ke zlepšení přežití a růstu telat a produkci mléka v pozdějším věku.“*

Tento článek vychází z publikace „Změny fotoperiody během období stání na sucho ovlivňují produkci mleziva u krav plemene holstein a jersey“, která byla zveřejněna v časopise Journal of Dairy Science, svazek 108 (2), 2025.

Dairy Global