11.09.2018 | 12:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Mykotoxiny v krmných dávkách a citlivost k nim

Dnes je známo na 350 plísní, které produkují 300 druhů mykotoxinů. Mykotoxiny jsou v dnešní době nejvíce řešenými antinutričními látkami, protože jsou problémem celosvětového významu. Způsobují vysoké ekonomické ztráty, protože výrazně ovlivňují jak živočišnou, tak i rostlinou produkci. Často jejich vzniku ani nemůžeme zabránit. U živočišných produktů mají vliv i na lidský konzum, jelikož se mohou dostat z krmiv do krve a z krve do mléka, masa či vajec.

Mykotoxiny jsou nejčastěji se vyskytujícími přírodními kontaminanty v krmivech i potravinách (Payros et al., 2016). Jsou to velice stabilní nízkomolekulární sekundární produkty plísní, u  nichž byly potvrzeny toxické vlastnosti, které jsou pro rostliny i živočichy včetně člověka velmi nebezpečné (BHAT et al., 2010). Jsou produkovány myceliem plísní, kdy jsou vylučovány do substrátu a mohou se vyskytovat i ve sporách.

Pokud je krmivo napadeno mykotoxiny musíme ho považovat za vysoce závadné (Horký a Skládanka, 2015). Kontaminace plísněmi probíhá již v průběhu celého výrobního procesu, to znamená při pěstování, sklizni, skladování či konzervaci. Dnes je známo na 350 plísní, které produkují 300 druhů mykotoxinů. Obecně platí, že více druhů plísní může produkovat jeden druh mykotoxinu (OPLETAL a SKŘIVANOVÁ, 2010). Neznamená to ovšem, že pokud je rostlina napadena plísní, hned bude obsahovat mykotoxiny. Plísně začínají tvořit mykotoxiny jako reakci na stresové situace (SKLÁDANKA et al., 2011). Produkce mykotoxinů je ovlivněna např. těmito faktory: fyzikálními (teplota 10–40 °C, vlhkost, způsob sklizně, skladování, mechanické poškození obalu, přístup kyslíku), chemickými (sušina krmiva, pH 4–8, přítomnost fungicidních a baktericidních látek) a biologickými (vlastnostmi kmene, druhem plísní a toxigenními vlastnostmi) (Doležal a Zeman, 2003; Balabánová et al., 2013). Můžeme je najít na značném množství zemědělských plodin, a  to jak na obilovinách, luskovinách, olejninách, tak v lučních či pastevních porostech.

Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc.,

doc. Ing. Pavel Horký, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně

Kontakt: zeman@mendelu.cz

Více v Krmivářství  5/2018.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down