06.05.2007 | 10:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Na čtvrtém setkání v silážní jámě

Tento rok se již počtvrté zemědělci mohli zúčastnit semináře nazvaného Setkání v silážní jámě, který pravidelně pořádá společnost Zea Sedmihorky, spol. s r. o., a odnést si odtud cenné rady a doporučení, jak odstranit přetrvávající chyby při výrobě bílkovinných senáží. Nejvíce diskutovanými tématy byly především optimální sušina při sklizni, rychlost zavadání hmoty, optimální délka řezanky, intenzita dusání a plnění žlabu.

Seminář, který proběhl v první polovině března v Králíkách na Královéhradecku uspořádala společnost Zea Sedmihorky ve spolupráci s firmou Seladon a zemědělským podnikem Rolnická, a. s., Králíky.

Optimální sušina
Podle doporučení Ing. Stanislava Valenty ze společnosti Zea Sedmihorky by se měl obsah sušiny zelené hmoty pohybovat mezi dvaatřiceti a osmatřiceti procenty. Pokud je sušina příliš nízká, pod 32 procent, hrozí nebezpečí zvýšené tvorby kyseliny máselné a fermentační proces je těžce řiditelný. Při sušině vyšší než 38 procent je zase nebezpečí rozšíření plísní, prodlužuje se doba zavadání a ztěžuje se dusání hmoty. „Optimální sušina porostu pro senážování je 32 až 38 procent. Při těchto hodnotách zavadá hmota během krátké doby, nedochází k úletu lístků a hmotu lze dobře a intenzivně udusat,“ připomněl Ing. Valenta. Pokud hmota přeschne a sušina se zvýší nad 42 procent, je podle něj nejlepší dosušit ji na seno. Řešením může být ale také zvlhčování hmoty. K tomu se však nikdy nemá používat čistá voda. Podle Ing. Valenty je vhodným roztokem například syrovátka.
Měření obsahu sušiny je velmi důležité, neboť hmota musí být homogenní. Můžeme jej měřit několika způsoby. Kromě vizuálního posouzením při mačkání hmoty mezi prsty, které je ale méně přesné, lze použit i měřicí přístroje. Spolehlivým prostředkem k rychlému určení sušiny zelené hmoty je podle doporučení Ing. Valenty měřicí přístroj Wile 25 s diskovou sondou, který je schopen během několika vteřin změřit vlhkost v rozsahu 13 až 85 procent.
Obsah dusíkatých látek v sušině je dalším důležitým faktorem. U vojtěšky by měl být vyšší než 20 procent, u trav 14 až 16 procent v závislosti na složení travního porostu. Podle Ing. Valenty má množství dusíkatých látek v krmivu vliv na náklady výroby jednoho litru mléka. „Pokud vyrobíme senáž , která bude mít v sušině 15 procent dusíkatých látek, náklady na jeden litr mléka budou činit 7,90 korun, avšak při 21procentním obsahu dusíku v sušině se náklady na jeden litr mléka sníží na 7,50 korun,“ uvedl Ing. Valenta.

Délka řezanky a doba zavadání
Důležitým faktorem ovlivňujícím stravitelnost senáže a v konečném důsledku i mléčnou produkci dojnic je délka řezanky. Podle přednášejícího je nutné délku řezanky regulovat v závislosti na sušině hmoty v době sběru. „Při optimálním obsahu sušiny mezi 33 až 38 procenty je nejvhodnější délka řezanky 50 mm. Při nižší sušině by pak řezanka měla být delší a při vyšší sušině naopak kratší,“ informoval Ing. Valenta a dodal, že délka řezanky 50 mm, spolu s optimální sušinou hmoty zaručují kvalitní intenzivní dusání.
Doba zavadání zelené hmoty by měla být co nejkratší, jinak dochází k velkým ztrátám sušiny zejména prodýcháváním a odrolem. Proto je třeba je urychlit například obracením na pokosu. „Pokud dokážeme zavadání zkrátit na dvanáct hodin, ztráty prodýcháváním budou představovat jen 2,7 až 3,5 procent. Při době zavadání 48 hodin ale mohou narůst až na deset procent. Urychlování zavadání hmoty obracením na pokosu má ale i své nevýhody. Kromě vysokému odrolu lístku může dojít i ke znečištění hmoty zeminou, zejména při přejíždění řádků na souvratích.

Plnění silážního žlabu a zakrytí hmoty
Ing. Valenta připomněl také několik hlavních zásad při plnění silážního žlabu. „Při dusání hmoty, která nesmí být znečištěna, je důležité dodržet výšku vrstvy a neporušit již udusanou vrstvu. Vrstva na jámě musí být vždy řádně zarovnaná. Dusání musí být intenzivní, což znamená, že by pojezdová rychlost neměla překročit hranici čtyři kilometry za hodinu. Dusání by se v průběhu naskladňování nemělo přerušit a po ukončení naskladňování by se v něm mělo pokračovat ještě zhruba dvě hodiny,“ shrnul a dodal, že při kvalitním dusání by na jednom metru krychlovém siláže mělo být více než 210 kg sušiny.
Základem kvalitního skladování senáží je zamezení přístupu vzduchu prostřednictvím podkladové fólie a vrchní černobílé plachty. Těsnost jámy může výrazně zlepšit i umístění plachty na bocích jámy.

Ukazatelé kvality fermentačního procesu
Významnými ukazateli kvality fermentačního procesu jsou kyselina mléčná, octová, a máselná. Jak informoval Ing. Zdeněk Růžička ze společnosti Zea Sedmihorky, celkový obsah těkavých masných kyselin ve hmotě by měl být minimálně 25 procent. Obsah kyseliny mléčné ve hmotě s obsahem sušiny 35 až 40 procent má podle něj činit 1,5 až 2 procent. Z celkového množství těkavých masných kyselin by kyselina mléčná měla být v hmotě zastoupena až 80 procenty, kyselina octová 15 až 20 procenty z celkového obsahu kyselin. Vyšší obsah kyseliny octové v krmivu je způsobeno přítomností nežádoucího vzduchu vlivem špatného udusání. Kyselina máselná je nežádoucím produktem, a proto její obsah musí být nižší než 0,1 procenta. Zvýšená tvorba kyseliny máselné, kterou mají na svědomí klostridie, může být následkem znečištění senážovaného materiálu a zpomalené snižování pH.

Příjem sušiny během laktace kolísá
Příjem sušiny během laktace výrazně kolísá, přičemž platí vztah, že s vyšší produkcí mléka stoupá i příjem sušiny. „Zatímco před porodem klesá potřeba sušiny pod dvě procenta, na vrcholu laktace dojnice potřebuje 4 až 4,5 procenta sušiny ze své živé hmotnosti. Na každých 0,9 kilogramu očekávané produkce mléka by kráva měla přijmout 0,45 kg sušiny.Zvýšení příjmu sušiny o kilogram znamená zvýšení produkce mléka o 2 až 2,5 litru,“ shrnul Ing. Růžička. Ideální obsah sušiny ve směsné krmné dávce je 50 až 55 procent. Pokud je sušina krmné dávky pod touto spodní hranicí, klesá příjem krmiva. Za každé procento pod 50 procent sušiny se příjem snižuje o 0,02 procenta z hmotnosti dojnice. Pokud sušina krmné dávky přesahuje 55 procent, dochází k třídění krmiva.
Nevhodné je podávat dojnicím mokrou senáž, jelikož snižuje celkovou sušinu směsné krmné dávky. Při krmení takovým krmivem můžeme podle Ing. Růžičky očekávat pokles příjmu sušiny. Například u dojnice o hmotnosti 700 kg lze předpokládat pokles v příjmu sušiny o 1,4 kg na den. Toto množství přitom představuje mléčnou produkci 2,8 litrů.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down