Senáž je nejenom u skotu důležitým konzervovaným objemným krmivem. I když bývá pěstování trav na senáž spojováno s nižšími náklady, než např. silážní kukuřice, přesto nejsou tak nízké, aby nebylo třeba se zabývat jejich efektivitou. Proto je výrobu dostatku kvalitní senáže je třeba začít včas a držet se prověřených postupů.
Ve většině chovů, kde se využívají pastevní systémy, se chovatelé snaží omezit náklady na krmení co největším využitím čerstvé píce z pastevního porostu, a to nejenom u masného skotu či ovcí. Většinou tedy jde o to, zajistit dostatek konzervovaných objemných krmiv, jako je seno či senáž, pro období, kdy není možné zvířata pást. Zvládnutý management trvalých travních porostů, aby se podařilo vyprodukovat co největší množství kvalitní senáže z hektaru, je klíčovým faktorem efektivní výživy ve všech zemědělských systémech. K nejvýznamnějším faktorům, jež přispívají k vyšším či nižším nákladům na výrobu senáže, patří objem a kvalita sklizené biomasy. Proto se farmáři musí snažit nejenom maximalizovat výnos, ale současně sklízet v potřebné kvalitě, která bývá nejčastěji reprezentována stravitelností sušiny, jejíž limitní hodnota se obvykle liší podle druhu a kategorie zvířat, pro jejichž výživu je určena.
K výrobě dostatku vysoce kvalitní senáže je nutné nejprve stanovit množství, které bude potřeba, a na základě toho určit minimální plochu, kde bude možné takovou senáž vyrobit, a naplánovat termíny sečí. Plocha ostatních travních porostů se dá využít k výrobě senáže s aspoň „průměrnou“ kvalitou.
Stravitelnost sušiny (DMD) senáže je nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje její krmnou hodnotu a následně i užitkovost zvířat, ať už masného skotu či dojnic, březích ovcí, jehňat atp. Prostě všech druhů a kategorií, u nichž tvoří senáž základ krmné dávky. Stanovování termínu sklizně travního porostu k senážování bývá doporučováno na základě kontroly porostu, protože poměrně rychle dochází k poklesu stravitelnost sušiny, jakmile se začnou objevovat květenství trav (1 až 1,5 % každé 3 dny). To je hlavním důvodem proč by měl být porost sklizen do 4–5 dnů od počátku metání, má-li se dosáhnout aspoň 70% DMD. Přitom by se nemělo spoléhat pouze na obvykle doporučovaná data, protože porosty se liší. Dojde-li navíc např. k hromadění odumřelého materiálu u báze rostlin, vede to k dalšímu zhoršení DMD. Takže dalším faktorem, jenž má vliv na kvalitu senáže při „zpoždění“ termínu seče je poléhání rostlin, které poměrně výrazně zrychluje pokles DMD. Přičemž u silně polehlých porostů může DMD spadnout až o 9 % za týden, což je téměř trojnásobek oproti nepolehlým porostům.
Přetrvává názor, že senáže ze „starých“ trvalých travních porostů (TTP) vykazují nižší DMD než ty z „mladých“ porostů, např. jílku vytrvalého (Lolium perenne). Faktem je, že TTP s vysokým podílem jílku dovedou lépe využít hnojení dusíkem, a tudíž se výkonné odrůdy jílku doporučují třeba k dosévání porostů, z nichž mají být vyráběny senáže. Nicméně velikost vlivu „věku“ porostu na DMD senáže záleží také na jeho botanickém složení a dalších faktorech. Jílek vytrvalý již byl zmíněn, ale je třeba nepodcenit volbu vhodné odrůdy, např. podle termínu metání. K redukci DMD přispívá také zavadání travní hmoty po seči, přičemž rychlost poklesu DMD v důsledku zavadání závisí především na době, která uběhla od posečení do navezení do jam či zabalení do vaků, ev. balíků, ale také na případné kontaminaci zeminou. Každý den zavadání ubírá z hodnoty DMD 0,5 až 2,2 %, a proto by měl být úbytek vlhkosti při zavadání takový, aby k „zabalení“ došlo během 24 až 36 hodin od posečení. Naposled jmenovaným, ale neméně důležitým faktorem je průběh fermentace. Ze srovnání dobře a špatně konzervované senáže vědcům obvykle vyšlo, že ta „špatná“ disponovala nízkým obsahem kyseliny mléčné, zato vysokým množstvím amoniakálního dusíku a DMD nižší o 5 až 6 %. Proto správný průběh fermentace musí být senážní žlaby co nejrychleji naplněny a pečlivě utěsněny, aby co nejdříve začal požadovaný konzervační proces a nedošlo k rozvoji nežádoucích mikroorganismů a jejich metabolitů.
Ani produkce senáže se neobejde bez patřičného množství živin v půdě, a proto je dobré nechat každé dva roky kvalitu půdy otestovat. Na mnoha farmách je právě úrodnost půdy hlavním limitujícím faktorem, který brání dosažení výborných hodnot DMD senáže, protože způsobuje pomalejší obrůstání porostu a tím pádem se (ve snaze o dosažení objemu biomasy) odsouvá termín seče. Klíčovým prvkem pro výnos travní hmoty je dusík. Pokud má travní porost vytvořit takové množství biomasy, aby to odpovídalo 5 tunám sušiny na hektar, bude potřebovat 125 kg N/ha. Ale nově vyseté či přesévané porosty (0–3 roky od založení) mívají spotřebu dusíku ještě zhruba o 25 % vyšší. Základním pravidlem pro dusíkatá hnojiva je, že tráva spotřebuje dvě jednotky dusíku (2,5 kg) za den, a proto by se měl aplikovat přibližně 50 dní před plánovaným termínem seče. Nicméně, ke sklizni může dojít i dříve, a to podle skutečné hladiny dusičnanů a sacharidů, které se získají analýzou porostu. V případě vysokých hodnot dusičnanů se spíše doporučuje ponechat posečenou píci zavadnout na >28 % sušiny (za sucha se doporučuje sklidit do 24 hodin), aby se usnadnila konzervace než odkládat termín sklizně. Pro maximalizaci výnosů biomasy jsou nezbytné i fosfor (P) a draslík (K). Nedostatek síry (S) je nejčastějším problémem na lehkých písčitých, snadno se odvodňujících půdách s nízkým obsahem organické hmoty. Efektivním zdrojem N, P & K, který může zajistit velkou část požadavků plodin na fosfor a draslík při relativně nízkých nákladech, jsou organická hnojiva, přičemž kejda skotu je pravděpodobně tím nejběžnějším organickým hnojivem, jež bývá aplikováno na pozemky, kde se mají pěstovat senážní pícniny. A samozřejmě nelze podcenit odpovídající načasování aplikace hnojiv, které pomáhá naplnit požadavky pícnin a minimalizovat ztráty živin, např. vyplavením. Není toho málo, co může ovlivnit (zejména negativně) kvalitu senáže, efektivitu krmné dávky a náklady na koncentrovaná krmiva. Z tohoto pohledu senáž v žádném případě není „levným krmivem“, u kterého není potřeba moc řešit, jak to roste a kdy se to sklízí. Taková „nepozornost“ by se ve finále mohla pořádně prodražit. A to nikdo nechce.
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v NCH 3/2024.
