Trochu jako v jiné dimenzi si připadá návštěvník nově budované aquaponické farmy v obci Kaly na Tišnovsku, kterou provozuje člen Asociace soukromého zemědělství Brno Jiří Synek se společností Future Farming. Budova bývalého kravína K 96 se tu proměnila v moderní objekt, v němž je propojen chov ryb s pěstováním rostlin bez půdy. Jde o integrovaný systém produkce potravin, který je u nás zatím ještě v plenkách, v jiných částech světa, jako například v USA či Austrálii, dodávají takové farmy čerstvou zeleninu a rybí maso na místní trh celoročně již vcelku běžně.
„Náš rod je s touto obcí spjat již několik staletí, kolem našeho statku v minulosti vedla kupecká trasa směrem na Žďár. Před kolektivizací tu hospodařil dědeček z tatínkovy strany, táta ale pak již musel povinně do průmyslu, celé dlouhé roky pracoval jako soustružník. Já jsem vystudoval střední veterinární školu v Kroměříži a poté plemenařinu na brněnské vysoké škole zemědělské. Ale že jednou budu chovat ryby, to mě tedy opravdu ani ve snu nenapadlo,“ směje se Jiří Synek.
Společně se svými rodiči začal po změně režimu sedlačit nejprve na navrácených 12 hektarech polí a sedmi ha lesa. Od počátku cítil, že je mu vlastní přírodě šetrné hospodaření v duchu pestré krajiny, proto se vydal tímto směrem a pokračuje v něm dodnes. Na padesáti hektarech pozemků se věnuje pěstování pestré škály plodin, ke spásání a údržbě krajiny pak slouží chov ovcí s produkcí jehněčího masa.
Synkovi se v rámci vyrovnání s družstvem stali na počátku devadesátých let majiteli budovy kravína K 96 na okraji obce. Kamenem úrazu se ale stal fakt, že pozemek pod budovou jim nepatřil a jeho vlastník ho odmítl prodat. „Takřka čtvrtstoletí své nejproduktivnější části života jsem se díval, jak budova chátrá, v hlavě měl spoustu plánů, ale nemohl je realizovat. Majitel pozemku mi ho nakonec prodal až v roce 2013, pár let poté, co jsem investoval dva miliony korun do fotovoltaiky na původním rodinném statku a byl tak finančně značně vyčerpaný,“ informuje Jiří Synek a dodává: „Nejprve jsem uvažoval, že se tu budu věnovat šlechtitelskému chovu ovcí. Ale asi zasáhla nějaká vyšší moc, protože jsem v té době navštívil svou v Německu žijící dceru a v centru Berlína poprvé uviděl aquaponickou farmu. Nadchl mě ten sofistikovaný způsob výroby a zároveň hned prodeje faremní produkce v místě. Dcera mi tam rovnou domluvila schůzku s provozovateli, hledal a studoval jsem o tomto moderním způsobu farmaření co nejvíce informací.“*
