02.10.2003 | 12:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Na největší české zaječí farmě

Myslivci dnes jen těžko hledají zajíce v lesích na místech, podle kterých získal české druhové jméno - na polích. Doby, kdy se neúměrně hnojilo minerálními hnojivy a stříkalo agresivními pesticidy jsou za námi, ale populace zajíce polního na našich honitbách je stále žalostná. Nepadl náhodou loni do tomboly poslední nositel genů zajišťujících životaschopnost populace v revíru? Tento stav není jen u nás a proto se v evropských zemích se začal rozvíjet chov v zajetí. Člen mysliveckého spolku v Rychnově nad Kněžnou Jaroslav Horáček se nenechal zahanbit a za tři roky vybudoval v obci Lhoty u Potštejna největší zaječí farmu v republice.

O možnostech zlepšit stav zajíců chovem v zajetí se dověděli manželé Horáčkovi v roce 2000, z časopisu Myslivost. Další informace získali od Oldřicha Kučery, zakladatele výzkumného střediska pro chov zajíců v Litovli (zaniklo v roce 1990). Po obdržení příslušných povolení a ohlášení živnosti dovezli z VÚŽV v Nitře 15 chovných párů. Třiadvacet chovných klecí umístili na louku kousek od domu.
Ze třiceti slovenských zajíců (mimochodem odchycených na Moravě) se podařilo utvořit devět párů, kteří žijí a vyvádějí mláďata společně v jedné kleci po zbytek života. Snaha zvýšit počet chovných párů se zatím nesetkala s úspěchem, protože jedinci si často „nepadnou do oka“ a vzájemnými potyčkami dochází i k úhynům. V prvním roce na farmě odchovali 68 zajíčků s průměrem 7,5 zajíčka na pár. Devět párů roku 2002 úspěšně vyvedlo 102 mláďat (11,3 na pár). Vlivem tvrdého jara a větší agresivitou samců je letos příchovek pouze 53 zajíčků, ale ve statistice nejsou zahrnuty poslední nejsilnější vrhy.

Ustájení a technika chovu
Chovné klece jsou zastřešené s roštovou podlahou o velikosti ok 1,5 cm, kterými lehce propadává trus na zem. Rozměry podlahové plochy jsou 200 x 140 cm. Ve výkrmu je klec přepažená napůl a toto oddělení lze osadit maximálně čtyřmi jedinci pokud možno z jednoho vrhu. Porodní klec má navíc oddělený kotec, kde je pelech s dřevenou podlážkou pro mláďata. Dospělci se během dne zdržují také uvnitř, ale v zaroštovaném horním patře.
Samice zajíců se vyznačují pravidelným říjovým cyklem po 42 dnech. Délka březosti je přibližně shodná. První mláďata (1-2) se rodí koncem února. Tři dny před porodem se začínají samice opět ramlovat.V dalších cyklech počet mláďat roste až na šest jedinců z vrhu v květnu a červnu. Rekord jednoho páru je 16 odchovaných mláďat za rok. Po šesti letech užitkovost páru klesá. Mláďata se odstavují ve 28 dnech 13 až 14 dní před dalším porodem. Při velkém počtu mláďat v jednom vrhu se zajíčata dají bez obav přemístit k jiné samici.

Krmná dávka
„Optimální doba pro krmení je šestnáctá hodina, před začátkem večerní aktivity zvířat,“ rozdává zkušenosti Marie Horáčková. Krmí 75 g granulí na vzrostlého jedince za den a seno ad libitum. Důležitý je dostatek čisté a kvalitní vody, kterou v létě podává i ráno. Ohryz - jabloňové a vrbové větve zajíci přijímají hlavně v zimním období. Jedinou doplňkovou látkou, kterou je třeba zajícům podávat je antikokcidikum. Nejvíce se osvědčil Baycox.
Receptura pro granulované krmivo, kterou získali od Oldřicha Kučery, se téměř shoduje se složením granulí pro králíky a proto chovatelé nakupují tyto běžně vyráběné granule z výrobny společnosti Bocus Letohrad. Kojící ramlice dostávájí granule s vyšším obsahem energie.

Ekonomika chovu
Zřizovací výdaje na chovnou klec se pohybují od šesti do 10 000 Kč, ale záleží na možnostech. Při dodání vlastního dřeva vyšla Jaroslava Horáčka porodní klec asi 4500 Kč, klec pro výkrm o pět set méně.
Metrický cent krmných granulí stojí ve výrobně firmy Bocus 605 Kč, další náklady jsou spojené se zajištěním dostatku sena. Živá práce ošetřovatele nezabere průměrně více než půl druhé hodiny denně.
Vypouštění do přírody by měla zajišťovat a. s. Interlov Praha, kam chovatelé odrostlé zajíce prodávají. Většina jde ale na vývoz. Farmářská cena klesla v posledním roce vlivem posílení koruny vůči euru z původních 2000 Kč na 1700 Kč.

Zatím na farmě ve Lhotách reintrodukovali do přírody tři páry, ale spíš nechtěně, když se zvířatů podařilo uprchnout. Chovatel však potvrzuje známou skutečnost, že zajíc je věrným své „rodné hroudě“. Při sekání trávy mezi klecemi objevil mládě, které nepochybně přivedla na svět jejich zběhlá nájemnice.
Podle slov zasvěcených odborníků je nyní třeba dostat zajíce v přírodě do stavu, který by byl reprodukčně schopný. Jestliže to neuděláme hned, zaspali jsme dobu a bude to nenávratná škoda.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Komentáře k článku

  1. Dobrý den, tento článek mě zaujal, sám pěstuji jako malo chov králíky a o odchovu zajíců v zajetí jsem už slyšel. Bydlím v okolí Sedlčan 26401 a rád bych se na takový ůspěšný chov někde podíval. Můžete mi zaslat na někoho kontakt? Díky.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down