Tématem včerejšího semináře, který uspořádal VÚŽV, v. v. i. v Kostelci nad Orlicí, byly technologie. V aule místní Střední školy zemědělské a ekologické a středního odborného učiliště chladicí a klimatizační techniky se prezentovala řešení zlepšující podmínky zvířat i snižující zátěž životního prostředí.
S řešením na stále častěji diskutované zatížení životního prostředí emisemi ze stájí prasat se prezentoval Ing. Ladislav Martinek z firmy AGE, s. r. o. Lídr společnosti z Českého Meziříčí představil princip biologické pračky vzduchu, která přes sestavu vodních filtrů eliminuje většinu stájových emisí, respektive zápach, prach a amoniak. Pro funkčnost systému je však důležité, aby oplachová voda měla pH v rozmezí mezi 6,8 – 7,3.
„Technologiemi ustájení se zabýváme 25 roků. Náš vývoj směřoval nejprve do oblasti ustájení březích prasnic. Od porodních klecí se začíná pozvolna přecházet k porodním kotcům. Na univerzitě v New Castle, kde se patnáct roků zabývali optimalizací systémů ustájení na porodně, vyvinuli kotec Pig Safe, který prasnicím umožňuje fyziologicky přirozené chování. V kotci jsou zóny zahrnující hnízdo, špinavou část, fixační box a doupě pro selata, přitom zvířata jsou v kontaktu s prasaty ze sousedních kotců. Určitou nevýhodou je však jeho velikost, a to 3,6 krát 2,7 metru namísto standardním rozměrům 2,6 krát 1,8 m. Zkoušely se i porodní kotce s částečnou fixací prasnic a vyvíjely různé typy zábran proti zalehnutí selat. Osvědčily se ke stěně šikmo postavené zábrany, které jednak umožňují selatům proběhnout bez úhony podle zdi, jednak prasnici usnadňují pohyb na podlahu,“ podělil se o své bohaté zkušenosti Ing. Martinek.
Chování prasnic v konvenčním a alternativním systému ustájení bylo tématem přednášky RNDr. Gudrun Illmanové, CSc.
„Pokusná sledování skupin prasnic ustájených v porodních kotcích a boxech ukázala, že mortalita selat je v obou systémech přibližně stejná, ale má různé příčiny. Dále, dokumentovala, že selata zůstávají první dva dny po porodu u matky, do doupat nechtějí. Osvědčilo se i umožnění kontaktu mezi prasnicemi a selaty v sousedních kotcích,“ uvedla reprezentantka VÚŽV.
Zbývá dodat, že technologie, které byly klíčovým tématem semináře pro chovatele prasat, jejž uspořádalo dislokované pracoviště Výzkumného ústavu živočišné výroby v Kostelci nad Orlicí ve spolupráci se Sdružením východočeských chovatelů hospodářských zvířat a Českou akademií zemědělských věd, provázely celý profesní život i dlouholetého specialistu uvedeného východočeského pracoviště VÚŽV Ing. Jana Hájka, CSc. Vedoucí pracoviště chovu prasat v Kostelci nad Orlicí Ing. Miroslav Rozkot, CSc., přítomným krátce připomenul výzkumnou činnost svého kolegy a předal mu bronzovou medaili České akademie zemědělských věd za mimořádný přínos k rozvoji vědy a výzkumu v agrárním sektoru.*
Více se dočtete v červencovém čísle časopisu Náš chov
