Na Slovensku se africký mor prasat drží ve východní polovině země již od června předloňského roku, kdy byl potvrzen u nalezeného uhynulého divokého prasete. O měsíc později byla nákaza potvrzena i v malochovu v okrese Trebišov v blízkosti hranic s Maďarskem. Aktuálně je africkým morem postižena celá východní oblast Slovenska, a to nejen jeho výskytem u divočáků a u domácích prasat, ale i vymezenými ochrannými zónami, které sousedí s ohnisky.
S dopady potvrzení afrického moru v chovech prasat seznámil účastníky webináře pořádaného Svazem chovatelů prasat, z. s., MVDr. Martin Chudý ze Statní veterinární a potravinové správy Slovenské republiky (SVPS SR).
V chovech prasat na Slovensku byl africký mor potvrzen poprvé v roce 2019, přičemž aktuálně se na východě země eviduje sedmnáct ohnisek. Až na výjimku byla prakticky všechna ohniska vyhlášena v blízkosti maďarských hranic v malochovech, kde nefungovala biosekurita. Zamezit vniknutí divočáků na farmu, nezkrmovat kuchyňské odpady, skladovat krmiva a podestýlku mimo dosah divokých prasat, ale také vyhnout se krmení čerstvou pící v oblastech se zvýšeným výskytem divokých prasat jsou podle slov specialisty Státní veterinární a potravinové správy Slovenské republiky jen nezbytné dílčí kroky přijatých opatření. Venkovní výběhy jsou v krizových oblastech zakázané stejně jako farmové chovy divokých prasat.
„Ke zvládnutí situace je klíčová registrace chovů. Až do roku 2018 nebylo nutné na základě výjimky registrovat chov prasat, což velmi zkomplikovalo snahy v boji proti šíření afrického moru prasat. Z toho důvodu jsme do konce roku 2020 vyhlásili pro všechny neregistrované chovatele tzv. prasečí amnestii. Jejím cílem bylo mít v centrální evidenci registrovaná veškerá chovaná prasata s tím, že musí být zřejmé, zda se jedná o komerční chov nebo malochov. S tím souvisí i domácí zabíjačky se čtyřiadvacetihodinovou ohlašovací povinností před jejím konáním. Při potvrzení AMP v domácích chovech byla oblast s vymezenými ohnisky podle regionalizace ve třetí zóně. O zvířata porážená ve speciálním režimu jatky nemají zájem, atak je chovatelé prodávají hluboko pod tržní cenou. Ministerstvo bude muset postižené chovatele dotovat. Před zrušením ochranného tříkilometrového pásma se ve vymezené oblasti musí vyšetřit všechny chovy, což vůbec není snadné a navrhujeme úpravu manuálu. Zažádali jsme také o výjimku ohledně zákazu přemísťování prasat z infikovaných oblastí a dobu třiceti dní bychom chtěli zkrátit. Přes dosavadní opatření počínaje biologickou bezpečností přes registraci chovů k dosledování zdroje nákazy, monitoring u divokých i domácích prasat až po informační kampaň se šíření afrického moru prasat zastavit nedá. Dá se jen zpomalit,“ konstatoval MVDr. Martin Chudý.*
