Statek Stříbrných v Radimi u Jičína je se zemědělstvím spjat od poloviny druhé světové války, kdy se do kraje přistěhoval z hor otec nynější hlavy rodiny Karla jménem Jan. Několik hektarů a pár kusů dobytka si rodina udržela i po celou dobu války a komunismu, i když se to neobešlo bez problémů.
Rodina Stříbrných hospodaří na zhruba 210 hektarech zemědělské půdy, z nichž je zhruba dvacet ha trvalých travních porostů. Pěstují hlavně obilniny (asi 100 ha), na 40 ha najdeme kukuřici na siláž a na třiceti vojtěšku. Tyto plodiny tvoří také základ krmné dávky pro skot.
Otec a syn
Po změně režimu v roce 1989 se Stříbrní začali věnovat naplno chovu skotu. Postupně se do rodinného podnikání začaly zapojovat také některé z pěti dětí, které se svou ženou Zdeňkou Karel Stříbrný má. Nejvíce pokračovatel rodinné tradice stejného jména, který je na rozdíl od známějšího uspořádání ze všech dětí nejmladší.
V roce 1993 postavili Stříbrní na místě bývalé zahrady jednu z prvních volných stájí v České republice a do ní postupně nastěhovali téměř stovku holštýnských vysokobřezích jalovic z Francie. Dnes najdeme v Radimi asi 90 krav.
Podlahy produkční stáje jsou pokryty slámou, nastýlá se jednou za dva dny, hnůj se vyhrnuje dvakrát denně. Na slámu pěje chovatel jen chválu. Podle jeho názoru jsou krávy čisté včetně vemen a na dojírně tak ubude problémů. Samotná dojírna je situována jako tandemová pro 2 x 3 kusy.
Odchov telat probíhá klasicky, po narození jsou napojena mlezivem a přesunuta do venkovních individuálních boxů. Mlezivo se v Radimi podává pro každé tele od jeho vlastní matky po dobu pěti dní. Následuje krmná dávka typu startér a nativní mléko, které podle chovatele mléčná náhražka doopravdy nahradit nemůže. Zhruba ve věku třech měsíců putují jalovičky do vzdušné odchovny, ve stáří 11 až 12 měsíců se přesouvají do produkční stáje, kde se nejdříve ve věku 15 měsíců a po dosažení dostatečného tělesného rámce připouštějí. Býčci se vykrmují do hmotností okolo 700 kilogramů. U telat evidují Stříbrní maximální úhyn do 4 procent.
Recept na úspěch
Plemenice z rodinné farmy Stříbrných se na chovatelských výstavách umisťují na předních příčkách již řadu let. Tajemství úspěchu tkví podle Karla mladšího nejen ve kvalitní výživě, ale také v ideální kondici před otelením a systematickém výběru otců následující generace.
Laktující krávy krmíme dvakrát denně. Základem dávky je 25 kilogramů kvalitní kukuřičné siláže a zhruba 12 kilogramů vojtěškové senáže,“ říká Karel mladší. Součástí diety je také mláto (asi osm kg) nebo cukrovarské řízky (okolo deset kg). Koncentrovaná krmiva přijímají krávy v dávce podle stádia laktace prostřednictvím tří ve stáji umístěných krmných boxů.
Dále je podle chovatele velmi důležitá ideální kondice v období před otelením. „Krávy se zaprahují zhruba dva měsíce před předpokládaným porodem. V letním období tak mají k dispozici kvalitní pastvu a v zimním seno a malý podíl objemného krmiva a samozřejmě vždy dostatek vody,“ říká Karel Stříbrný ml. Dva týdny před datem otelení se plemenice navykají na objemnou dietu pro produkční krávy. Velmi důležitá je podle chovatele tělesná kondice plemenice v období před otelením. U holštýnského skotu by neměla přesáhnout stupeň 3.
Mléčný charakter
Důležitý je podle farmáře také výběr otců. Klade důraz hlavně na mléčný charakter, končetiny a vemeno, užitkovost je podle hospodáře dostačující. Býky nakupuje nejčastěji původem z Kanady, USA nebo Francie a při výběru zohledňuje především celkovou harmonii zvířete. Výběr plemeníků a jejich vliv na následnou generaci si více než deset potvrzuje i bonitací Ing. Ladislava Vondráška ze Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR.
Klíčové informace:
farma Stříbrných hospodaří na 210 hektarech zemědělské půdy,
chová 90 holštýnských krav,
denní svoz do mlékárny Muller činí 2100 kilogramů mléka,
průměrná užitkovost je na úrovni 10 200 kg, složky 3,4 % bílkoviny a 4 % tuk,
počet somatických buněk nepřesahuje hranici 250 tisíc,
roční kvóta na mléko je 760 tisíc litrů.
