Každé dva roky se Rradešínská Svratka stává místem setkání chovatelů strakatého skotu. Nepřijíždějí však jen shlédnout přehlídku špičkových zvířat plemene, ale součástí akce je vždy i seminář, který je nejen zdrojem nových poznatků z Česka i ze světa, ale i platformou pro diskusi o směru, kterým se šlechtění české straky ubírá.
Také letošní ročník, který proběhne 2. září slibuje nejen zajímavou podívanou. Den před vlastní výstavou, 1. září se bude konat i zmíněný seminář. Co všechno mohou návštěvníci vidět a slyšet a malé ohlédnutí za loňskými ročníky, to vše bylo předmětem otázek, které jsme položili zástupcům pořadatelů – řediteli Svazu chovatelů českého strakatého plemene Ing. Dr. Josefovi Kučerovi a hlavnímu zootechnikovi ProAgro, a. s. Radešínská Svratka Ing. Romanovi Šustáčkovi.
Poslední výstava se konala v září 2002. Když se však ohlédnete ještě dále do historie: Kdy se konal první ročník a jak se měnily jak počty předvedených zvířat, tak obsah přehlídky?
Šustáček: Výstava Den českého strakatého skotu se poprvé konala v roce 1994 – v době, kdy se mnozí lidé domnívali, že budoucnost dojeného skotu v České republice bude postavena pouze na holštýnském plemeni. První tři ročníky výstavy následovaly vždy po roce, později se výstava dostala do svého dvouletého cyklu. Z původní akce, na které bylo předvedeno xx zvířat ze třech podniků se dostala výstava v Radešínské Svratce až do rozměrů posledního ročníku, kdy na výstavu přivezlo zvířata 22 chovatelů z celé České republiky. Celkem bylo vystaveno 57 dojnic, xx jalovic a telat a dva plemenní býci.
Původní koncept výstavy – ukázky kolekcí zvířat z jednotlivých chovů doznal v průběhu posledních ročníků určitých změn a výstava ve své současné podobě je klasickou chovatelskou „show“ s cílem ukázat typ skotu, který je považován za cíl našeho šlechtění.
Kučera: Výstava v Radešínské Svratce má také svoje další specifika. Je to patrně jedna z největších „open air show“ strakatého skotu v Evropě. Zářijový termín je složitější z pohledu nejistého počasí, ale i deštivé ročníky potvrdily zájem o tuto výstavu. Zapomenout nesmíme ani na expozice, jejichž rozsah se s každým ročníkem výstavy zvětšuje. Divácky atraktivní jsou kolekce koz, ovcí nebo prasat. Pro zpestření nabídne výstava letos i ukázku pštrosů a produktů z pštrosího masa.
Kromě hlavního bodu výstavy – strakatého skotu se každoročně rozrůstají i ostatní expozice věnované zemědělské technice a službám pro zemědělce.
Jak bude vypadat letošní ročník: Kdo přijede vystavovat, kolik zvířat bude předveden a kdo bude hodnotit?
Kučera: Z pohledu svazu je výstava považována za nejvýznamnější akci plemene. Pro letošní rok počítáme s dalším nárůstem vystavovaných zvířat. Svoji účast přislíbila skoro třicítka chovatelů z celé republiky a vystaveno by mělo být 60 až 70 dojnic a další kategorie strakatého skotu, celkem kolem stovky zvířat.
Role rozhodčího letos připadne na ing. Hannese Tanzlera z Rakouska, který je vedoucím pracovní skupiny Exterier 97. Ing. Tanzler je koordinátorem pro sjednocování lineárního popisu a hodnocení exterieru v rámci Evropského sdružení strakatého skotu (EVF). Společně s ing. Tanzlerem uvidíme v kruhu také ing. Danuši Kolářovou.
V čem se bude letošní ročník lišit od předcházejících?
Šustáček Od prvního ročníku v roce 1994 je naším hlavním cílem, aby výstava byla ukázkou toho nejlepšího co může strakatý skot nabídnout. Z malé výstavy organizované na začátku spíše pro užší okruh chovatelů a fandů plemene se pomalu stává významná chovatelská a společenská událost roku – národní výstava pořádaná pod záštitou ministra zemědělství. Při koncepci letošního ročníku jsme nabídli podíl na organizaci i kraji Vysočina jako regionu, ve kterém je výstava pořádána a kde jsou nejvyšší početní stavy skotu. Je dobře, že i zástupci regionu chápou význam tohoto odvětví a velmi si vážíme podpory ze strany kraje Vysočina. Jeho hejtman ing. Dohnal bude přítomen oficiálnímu zahájení výstavy. Mimo to je letošní ročník prvním v pořadí, kdy svůj zájem o vystavování projevily i firmy ze zahraničí.
Za důležité považujeme rovněž přislib účasti některých poslanců a senátorů, abychom i je mohli přesvědčit o kvalitě a úrovni které bylo v chovu skotu dosaženo, ale především významu chovu skotu pro Českou republiku.
Kučera Pro letošní rok očekáváme také celou řadou návštěvníků ze zahraničí. Svoji účast přislíbil například prezident Evropského sdružení strakatého skotu – ing. Richard Pichler. O výstavě jsme informovali a pozvání předali také rakouskému spolkovému ministru zemědělství ing. Josefu Prollovi. Stejně tak si vážíme zájmu chovatelů ze sousedních států, kteří se přijedou podívat na strakatý skot chovaný v České republice.
Tradičně před výstavním dnem proběhne seminář, kdo letos přijede přednášet a na jaká témata by se mělo diskutovat?
Kučera Od roku 2000 je vlastní jednodenní výstava rozšířena i o doprovodný seminář organizovaný ve spolupráci s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně. Seminář je zaměřen na problematiku chovu a šlechtění kombinovaného skotu. I letošní ročník samozřejmě počítá s účastí zajímavých osobností. Za nejvýznamnější považuji příslib vystoupení prof. Horsta Krausslicha, emeritního profesora Mnichovské univerzity, který patří k naprosté špičce v oblasti šlechtění kombinovaného skotu. Dalším z vystupujících bude dr. Daniele Vicario, genetik a analytik italského chovatelského svazu. Zajímavé bude jistě i vystoupení dr. Fullera, ředitele maďarského svazu strakatého skotu.
Radešínská Svratka má tradici, jak se během její historie měnilo šlechtění českého strakatého skotu. Jakou vidíte pro toto plemeno budoucnost v ekonomických podmínkách Česka i EU?
Šustáček Radešínská Svratka jako podnik skutečně vždy sázela na jistotu strakatého skotu. Šlechtění v uplynulých letech samozřejmě muselo reagovat na podmínky ve kterých jsou zvířata chována, na podmínky, ve kterých produkují a ceny, za které je produkce realizována. Mléčná užitkovost představovala v minulosti hlavní zdroj tržeb v chovu skotu a mnozí chovatelé možná trochu zapomněli na význam masné užitkovosti u kombinovaného skotu. Ten se potvrdil okamžitě po vstupu ČR do Evropské unie. To po čem chovatelé kombinovaného skotu volají již dlouhá léta – diferenciace kvality a tím i ceny jatečných zvířat je od 1. května realitou. Je zajímavé, že pro německá jatka není strakatá kráva „odepsaný základní prostředek“, jak jsme slýchávali od zástupců našich zpracovatelských podniků.
I proto jsem spokojen, že Radešínská Svratka již několik let využívá špičkovou genetiku z celé Evropy.
Kučera
Doufejme tedy, že také české mlékárny začnou zohledňovat obsah složek v mléce a kvalitu mléka, tak abychom mohli dosáhnout cen za mléko, které jsou srovnatelné s Evropskou unií. A teď hovořím o aktuálních cenách, jejichž průměr za EU 15 byl podle oficiálních statistik letos v dubnu 32,4 eura za 100 kg mléka, nikoliv o cenách, ke kterým se Evropská unie chce dopracovat v průběhu příštích let. Tato čísla bývají někdy zaměňována.
Pro odpověď na tuto otázku mohu mimo jiné doporučit také návštěvu přednášky prof. Krausslicha. Z celé řady jeho studií vyplývá, že kombinovaná užitkovost není žádným archaismem, právě naopak. V podmínkách společné zemědělské politiky EU budou mít šanci na přežití pouze podniky se silnou ekonomikou. Té je možné dosáhnout pouze se zdravými, plodnými, dlouhověkými zvířaty, která budou dosahovat adekvátní užitkovosti.
