Čas od času se můžeme setkat s případy nadmutí telat. Příčina je ovšem úplně jiná než typické nadmutí, na které jsme zvyklí u dospělých zvířat. U krav dochází k zachycení volného plynu v bachoru (první části čtyřdílného žaludku), což se viditelně projevuje na vnějším vyboulení levé části těla. Nadmutí u telat je ovšem způsobeno nadměrným množstvím plynu ve slezu.
Postižená telata jsou nejčastěji ve věku kolem 5–10 dní (ojediněle i do 21 dní věku) a bez jakéhokoliv průjmu. Mezi klinické příznaky patří odmítání příjmu mléka, distenze břicha (nafouknutí) na pravé či obou stranách a poměrně rychlý úhyn. Naštěstí k tomuto syndromu dochází na většině farem sporadicky, ačkoliv existují i takové, kde se s tímto problémem potýkat opakovaně.
Přestože si nejsme úplně jisti, co nadmutí způsobuje, zdá se, že problém souvisí s několika faktory. Za prvé, ve slezu jsou přítomny bakterie produkující plyny – Clostridium perfringens, Sarcina ventriculi nebo druhy bakterií Lactobacillus, u kterých se předpokládá, že hrají také roli. Jelikož se ale tyto bakterie vyskytují ve střevním prostředí telat zcela přirozeně, musíme hledat i další faktory.
V jedné pokusné studii byl syndrom nadmutí slezu experimentálně navozen drenčováním holštýnských telat mléčnou náhražkou obsahující velice bohatý mix sacharidů – kukuřičného škrobu a glukózy. Autoři této studie studovali teorii, která říká, že nadýmání slezu je způsobeno především nadměrnou fermentací vysoce energetického gastrointestinálního obsahu. Nadýmání v tomto případě způsobuje kombinace dvou faktorů. Musíme mít ve slezu velké množství fermentovatelných sacharidů (z mléka, mléčných náhražek nebo orálních elektrolytů) a současně i přítomnost fermentačních enzymů (produkovanými bakteriemi).
Negativní následky budou dále umocněny čímkoli, co zpomaluje rychlost vyprazdňování slezu. Ve skutečnosti bylo prokázáno, že krmení produktů s příliš vysokou osmolalitou (koncentrací), jako jsou nejčastěji nevhodně formulované orální elektrolyty či mléčné krmné směsi (případně obojího), bylo jedním z předních faktorů způsobujících nadýmání na některých farmách.
Tím není myšleno, že bychom měli upustit od programů intenzivního krmení telat. Naopak – významně zlepšují rychlost růstu. Při míchání MKS ale zkrátka musíme věnovat zvýšenou pozornost tomu, abychom se ujistili, že obsahují správný poměr vody.
Osmolalita vyjadřuje míru koncentrace pevných částic v roztoku. Kravské mléko má obvykle osmolalitu mezi 280 až 290 mOsm/l – takový roztok je tzv. izotonický, protože se rovná osmolalitě krve. Některé náhražky mléka a orální elektrolyty však mohou být při smíchání naopak tzv. hypertonické. To znamená, že jsou mnohem koncentrovanější než krev. U takových musíme počítat s negativními vlivy na metabolismus. Otázkou ovšem je, zda se skrývá chyba přímo v produktech, anebo spíše v jejich přípravě.*
