02.05.2005 | 11:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Náhrada za antibiotika

Počátkem příštího roku vstoupí v platnost nová směrnice EU, která zakazuje používání antibiotických stimulátorů růstu ve výživě zvířat. Tento trend se dal logicky očekávat už s ohledem na problémy s rezistencí některých patogenních baktérií vůči lékům používaným v humánní medicíně. Neméně důležité jsou i požadavky chovatele na zdravotní stav, vysokou užitkovost, kvalitu produkce a rentabilitu chovu. Jako vhodná náhrada připadá v úvahu využití probiotik, doplňkových krmných látek působících pozitivně na mikroflóru trávicího traktu.

Společností, jež se problematikou výživy zvířat také zabývá, je firma Schaumann ČR, s. r. o. Vyvinula probiotikum Bonvital (SF 68), určené speciálně pro prasata. A právě vhodný kmen bakterie Enterococcus, konkrétně druh Enterococcus faecium, přirozeně se vyskytující v trávicím traktu prasat, tvoří jeho podstatu. V první polovině dubna firma ve spolupráci s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou Brno (MZLU), Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno a ÚKZÚZ pořádala ve Větrném Jeníkově u Jihlavy seminář s názvem Probiotika - budoucnost ve výživě prasat.

Probiotika ve výživě
Mezi probiotické bakterie, jejich záměrně vyšlechtěné kmeny, změněné genovou manipulací, patří především zástupci rodu Enterococcus (např. druh E. faecium), který působí v různém období věku prasat, dále Lactobacillus (54 druhů z nich má probiotický účinek, např. druh L.acidophilus), Lactococcus a jiné. Princip účinku probiotik spočívá ve vytvoření ochranného biofilmu na sliznici střeva (competitive exclusion), čímž se potlačí škodlivé zárodky způsobující onemocnění. Pro zdravotní stav zvířat je důležitá i struktura krmné dávky - nejlépe vychází podle výsledků firmy Schaumann ČR, s. r. o., hrubě rozemletý šrot, kdy se v žaludku zvyšuje aktivita bakterií mléčného kvašení, produkce organických kyselin redukuje pH hodnotu a kyselé prostředí snižuje množství patogenních bakterií.
Krmná dávka v kombinaci s Bonvitalem prokazatelně snižuje podle Ing. Jiřího Kuníka, Ph.D., průjmy u selat a zvyšuje odolnost vůči stresovým situacím, roste konverze krmiva i denní přírůstek. Jeho univerzálnost použití u všech kategorií prasat je nesporně dalším kladem. Širokospektrální antibiotika naopak střevní mikroflóru poškozují a u hostitele vytváří predispozici k dalším infekcím. Navíc zvyšují nebezpečí vzniku rezistentních kmenů škodlivých mikroorganismů.

Bakterie regulují činnost genů
V současnosti je rozvoj genetiky už na takovém stupni poznání, že umí nalézt například rozdíl mezi typy či subtypy kmenů bakterií, konkrétní gen, který odpovídá za odolnost či náchylnost k virovým infekcím a citlivost vůči stresům. Každý jedinec si nese vlastní nezaměnitelnou genetickou informaci (DNA) a je třeba poznat, zhodnotit a vybírat pro určité genotypy (soubory všech genů v organismu) prasat vhodný genom (soubor všech genů v buňce) probiotik.
„Funkce genů u prasete se v průběhu života může vlivem regulačních faktorů měnit, například i působením doplňkových krmných látek ve výživě. Probiotické kmeny bakterií ovlivňují svými metabolity prostřednictvím trávicích pochodů ve střevě populaci mikroflóry a působí tak na DNA buněk - genetickou informaci i imunitní systém“ uvedl prof. Ing. Josef Dvořák, CSc., z MZLU v Brně. Na tomto principu je založeno i působení Bonvitalu, kdy zplodiny látkové výměny bakterie E. faecium regulují kupříkladu činnost genů pro interleukin (látka patřící do skupiny imunoregulačních nízkomolekulárních proteinů - cytokinů) a organismus je pak méně citlivý k stresovým situacím, či TGF- (Transforming growth factor), který umožňuje růst kmenových buněk.

Genetická variabilita je klíčová
„Genetická proměnlivost mezi prasaty jednoho plemene i mezi plemeny je obecně podmíněna různými alelami (dvě alely v každém genu - po jedné od kance i od prasnice) a i u prasat téhož plemene může být rozdíl v genotypu větší než mezi plemeny navzájem,“ konstatoval prof. Dvořák a dodal „podstatná je především plemenná hodnota v efektu křížení a imprinting alel - což je přepis přes jednu generaci.“
A pro lepší představu o zásadní úloze genů jeden příklad na závěr: Patogenní typy bakterie Escherichia coli svými toxiny vyvolávají překrvení sliznice střeva a dochází tak k průjmům u odstavených selat. Selata s genotypem AA jsou ve znaku odolnosti vůči působení toxinů E. coli imunní, jedinci s genotypy AB, BB jsou náchylní. Existuje dnes plemeno prasat, které je v tomto ohledu z více než 90% náchylné a je i takové, co je téměř odolné. Se znalostí genového složení chované populace tak může chovatel předejít vyšší ztrátovosti - nemocnosti i úhynům selat. Řešením je proto vybírat prasata s takovým genotypem, který je vhodný k určitému genomu - typu probiotika.
V konečném důsledku se bude i nabídka zdrojů masa a masných výrobků stále více setkávat s požadavkem konzumentů na dohledatelnost i bezpečnost a tím prodejnost produkce. Kterémukoli chovateli, aby byl konkurenceschopný, se tedy do budoucna vždy vyplatí snaha mít optimální požadované užitkové vlastnosti a k tomu mohou velkou měrou přispět právě současné znalosti v genetice.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down