Nákazová situace u koní, ryb a včel byla v roce 2020 stabilizovaná, bez větších výkyvů.
Infekční anémie koní (EIA)
V souladu s platnou Metodikou se v ČR se sérologicky vyšetřují hřebci působící ve střediscích pro odběr spermatu a odběrových místech před zahájením odběrové sezóny. Za rok 2019 bylo vyšetřeno celkem 109 hřebců, ve všech případech byl výsledek vyšetření negativní.
Vyšetření se provádí také u koní starších 12 měsíců, kteří jsou přemisťováni do hospodářství mimo území kraje. Toto vyšetření musí být provedeno před přemístěním a při přemístění nesmí být starší než 12 měsíců. V roce 2019 bylo takto vyšetřeno 15 714 vzorků sér, všechny s negativním výsledkem. KVS rovněž ve veterinárních podmínkách pro konání svodů stanovuje požadavek na účast koní s negativním výsledkem laboratorního vyšetření na infekční anemii koní; toto vyšetření nesmí být starší 12 měsíců.
Na území ČR se EIA nevyskytuje od roku 1998.
Výskyt EIA v roce 2020 nahlásilo do systému ADNS šest členských států EU, nejvíce ohnisek bylo v Rumunsku. Celkem bylo od začátku roku nahlášeno 64 ohnisek EIA.
Riziko, že se v ČR může vyskytnout EIA je malé. Situaci je však třeba sledovat. Opatření na ochranu zdraví zvířat dosud nejsou nutná.
Západonilská horečka (West Nile Fever – WNF)
Od roku 2017 je v ČR opětovně zaveden (probíhal 2012–2015) zaveden plošný monitoring výskytu protilátek proti WNF u koní. V roce 2019 bylo vyšetřeno celkem 782 sér koní z celé ČR na přítomnost protilátek proti viru západonilské horečky. Vzorky pozitivně reagující v ELISA testech byly zaslány na konfirmační vyšetření virus neutralizačním testem (VNT) do Národní referenční laboratoře pro arboviry ve Zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě. Z celkového počtu vzorků sér vyšetřených VNT na přítomnost protilátek proti viru WNV reagovalo pozitivně 22 vzorků, 4 vzorky reagovaly v hraničním titru.
V roce 2020 nebylo v ČR potvrzeno žádné ohnisko WNF. Výskyt WNF v roce 2020 nahlásilo do systému ADNS sedm členských států EU, celkem bylo od začátku roku nahlášeno 164 ohnisek, nejvíce jich je ve Španělsku, Německu a Itálii.
Riziko, že se v ČR může vyskytnout WNF je malé. Situaci je však třeba sledovat. Opatření na ochranu zdraví zvířat dosud nejsou nutná.
Herpesviróza Koi (KHV)
V roce 2020 byla v ČR potvrzena čtyři ohniska KHV v Pardubickém a Středočeském kraji:
Ke dni 1. října 2020 byla všechna ohniska KHV depopulována.
Výskyt KHV v roce 2020 nahlásilo do systému ADNS 6 členských států EU. Ohnisko KHV v chovech kaprů bylo potvrzeno také ve Spojeném království, které není členem EU, ale do systému ADNS hlášení také zasílá. Celkem bylo od začátku roku 2020 nahlášeno 72 ohnisek KHV včetně Německa, Maďarska nebo Slovenska.
Virová hemoragická septikémie (VHS)
V roce 2020 bylo v ČR potvrzeno jedno ohnisko VHS v Kraji Vysočina: Recirkulační odchov pstruha duhového – potvrzení na základě zvýšeného úhynu ryb, depopulace již byla provedena.
V ČR je zaveden pravidelný dozor a odběr vzorků v rámci monitoringu na herpesvirózu Koi (KHV), virovou hemoragickou septikémii (VHS) a infekční nekrózu krvetvorné tkáně (IHN). Odběry vzorků v chovech ryb jsou prováděny podle platné Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace (Metodika).
Ve schválených produkčních podnicích akvakultury probíhají rovněž pravidelné kontroly KVS dle stanovené úrovně rizika – kontrola podmínek schválení a kontrola zdraví živočichů pocházejících z akvakultury, v souladu s platným Víceletým plánem kontrol pro oblast ochrany zdraví a pohody zvířat. Kontrolovány jsou rovněž sádky a oprávněné zpracovatelské zařízení.
Postup KVS v případě podezření/potvrzení nebezpečných nákaz ryb se řídí dle vyhlášky č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházejících z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů.
Mor včelího plodu (MVP)
Mor včelího plodu je závažné onemocnění postihující časná larvální stádia vývoje včel. Původcem onemocnění je bakterie Paenibacillus larvae, která vytváří extrémně odolné spory.
V roce 2020 bylo k 13. říjnu v České republice potvrzeno celkem 98 ohnisek moru včelího plodu. Nákaza se vyskytla v deseti krajích. Nejvyšší počet ohnisek se nacházel v krajích Moravskoslezském a Olomouckém (19 ohnisek v každém). Další kraje s potvrzenými ohnisky MVP: Vysočina (16), Zlínský a Jihomoravský (po 14), Středočeský (6), Pardubický, Královéhradecký a Jihočeský (po 3), Hlavní město Praha (1).
Hniloba včelího plodu (HVP)
Jde o onemocnění nezavíčkovaného včelího plodu, patřící mezi nebezpečné nákazy. Původcem je Melissococcus plutonius (Streptococcus pluton, Melissococcus pluton). Postup při výskytu je utracení a spálení klinicky a kultivačně pozitivních včelstev včetně zařízení, které nelze dezinfikovat. Vyšetření všech včelstev v ochranných pásmech MVP (5 km kolem ohniska). Med do kafilerie. Sterilizace materiálu při 117-118 °C po dobu 60 minut.
V ČR ojedinělé nálezy původce, v okolních státech až 10 % prevalence choroby. V roce 2019 byla na Semilsku po třech letech opět prokázána tato nebezpečná nákaza včel.
V roce 2020 se nákaza objevila ve třech lokalitách Libereckého kraje (okres Semily), a to v obcích Horní Štěpanice, Horní Branná a Víchová nad Jizerou a na dvou místech Královéhradeckého regionu, konkrétně ve Vrchlabí a v obci Podhůří-Harta.
Varroóza včel
Varroáza je parazitární onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor. V porovnání s loňským rokem je z výsledků vyšetření zimní měli patrný nárůst podílu stanovišť s průměrným počtem roztočů 0 až 3 (58,7 % stanovišť) a nad 3 (19,2 % stanovišť). Stanovišť bez přítomnosti roztočů bylo o téměř 11 % méně něž v předchozím roce.
MVDr. Lucie Kalášková,
MVDr. Leoš Čeleda, CSc.,
SVS ČR
Více v Našem chovu 12/2020.
