
Na semináři pro chovatele masného skotu, který v Hotelu Tři Věžičky ve Stříteži zorganizovaly společnosti CRV Czech Republic, spol. s r. o., a NTG Agri, s. r. o., se hovořilo také zdravotní problematice. S aktuální nákazovou situací v chovech skotu u nás a v Evropě seznámil přítomné MVDr. Petr Václavek, Ph.D., ze Státního veterinárního ústavu Jihlava. Při té příležitosti zmínil faktory, které umožňují šíření i takových onemocnění, která se v nedávné minulosti vyskytovala výhradně v jižněji položených oblastech starého kontinentu.

Na úvod své přednášky MVDr. Václavek uvedl, že současná nákazová situace v Evropě je stále dynamická. Jedním z důvodů je podle něj klimatická změna a šířením vektorů, kteří roznášejí některé nákazy z teplejších oblastí Evropy. K šíření nákaz dále přispívají narůstající mezinárodní obchod, transport zvířat a živočišných produktů, ale i nelegální obchod, cestování a turismus, intenzifikace chovu a někdy i nedostatečná biosekurita.
„V posledních letech se šíří například virus západonilské horečky u koní. V roce 2024, kdy byl vlhčí rok, se v Německu potvrdily stovky ohnisek. Naproti tomu loňský rok byl o něco sušší, což ovlivnilo výskyt vektorů a počet hlášených ohnisek se významně snížil. Z Turecka se šíří mor malých přežvýkavců, který potvrzují v Řecku, Bulharsku, Rumunsku, ale i v Maďarsku. Z nebezpečných nákaz, které patří do kategorie A s tím, že postižený chov se musí eradikovat, patří africký mor prasat a neštovice ovcí a koz,“ vyjmenoval přednášející.
V další části svého vystoupení se vedoucí oddělení virologie podělil o zajímavé informace ohledně katarální horečky ovcí (bluetongue, BTV) jejíž nový kmen subtypu BTV-3 trápí chovatelkou Evropu od roku 2023.
„V roce 2023 se subtyp BTV-3 potvrdil Nizozemsku, kde na podzim uhynulo na katarální horečku ovcí okolo 0,2 % populace skotu a více než 51 tisíc ovcí během tří měsíců. Z Nizozemska se nový subtyp dále rozšířil do Anglie, Francie, ale také do Norska a Švédska. V roce 2024 na jaře byla ohniska BTV-3 již v Německu a v srpnu v České republice. Právě variabilita viru komplikuje prevenci onemocnění, protože vakcinace proti jednomu sérotypu neochrání zvířata proti ostatním sérotypům. Šíří se hlavně prostřednictvím vektorů, konkrétně tiplíky rodu Culicoides. Vzácně lze nákazu přenést také mechanicky například prostřednictvím kontaminovaných chirurgických nástrojů. Možný je však také vertikální přenos z matky na plod a experimentálně se prokázal i přenos semenem infikovaných býků,“ navázal vedoucí oddělení virologie SVÚ Jihlava.

V rámci prevence proti katarální horečce ovcí se nabízí vakcinace a dále ochrana zvířat proti vektorům s využitím insekticidů, repelentů a biocidů. Přispívají k ní také všechna zaváděná opatření specifikovaná v mimořádných veterinárních opatřeních, která omezují převážení zvířat a sledují jejich zdravotní stav.
„Pro eradikaci katarální horečky má zásadní význam vakcinace. Evropská léková agentura (EMA) schválila v nouzovém režimu proti BTV-3 vakcíny Bluevac-3, Syvazul BTV3 a Bultavo 3, což je stejná vakcína jako BioBos BTV 3 od Biovety, která ji pro německý Boehringer Ingelheim Vetmedica GmbH vyrábí. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) lze dosáhnout úspěšné eradikace za předpokladu, že u vnímavého skotu a ovcí bude proočkovanost na minimální úrovni 95 % alespoň po dobu tří let. Hrozí tak nejen že nákaza katarální horečky ovcí subtypu BTV-3 se u nás stane endemickou, ale pravděpodobně bude docházet k introdukce i dalších sérotypů, na něž zvířata budou vnímavá,“ vysvětlil na závěr svého vystoupení MVDr. Petr Václavek.*