Potravinářská komora České republiky reaguje na zavádějící vyjádření Zemědělského svazu v otázkách zvyšování výkupních cen mléka v Německu a v České republice, na problém vyšších obsahových složek v mléce v Německu a další související témata jako je například výrobní a prodejní cena másla.
V České republice roste cena mléka nepřetržitě již 12 měsíců. Zpráva, že se růst nákupních cen mléka v EU zastavil není pravdivá. „Navíc cena mléka v ČR i nadále poroste, což souvisí s nárůstem obsahových složek v podzimním a zimním období, a to minimálně do konce ledna 2022,“ očekává Jiří Kopáček, předseda představenstva Českomoravského mlékárenského svazu.
Výkupní cena mléka byla v srpnu 2020 8,16 Kč za litr, v srpnu letošního roku 8,86 Kč za litr. Jedná se o meziroční nárůst o 8,6 %, kumulativně leden až srpen 2020 8,53 Kč za litr, leden až srpen 2021 8,86 Kč za litr, procentuální navýšení o 3,9 %. Předběžný odhad ceny za měsíc září je už 9,02 Kč za litr a celkem pět mlékáren platí dokonce cenu vyšší až 9,21 Kč za litr mléka. Tato situace je zejména ve středních Čechách, kde je vyšší tučnost mléka.
V Německu byla cena v srpnu tohoto roku 35,50 centů za litr, v České republice 34,10 ct za litr. „Nicméně je velmi těžké srovnávat, protože německé mléko má podstatně vyšší obsahové složky, zejména tučnost a obsah bílkovin,“ vysvětluje předseda Kopáček a pokračuje: „V Německu je nyní obsah tuku 4,1 %, u nás pouze 3,7 %, také obsah bílkovin je v Německu vyšší.“
Rostoucí cena másla je ovlivněna nízkou tučností suroviny, výroba másla v České republice je proto za posledních 8 měsíců o 8 % nižší. Naproti tomu výroba sýrů, která také odčerpává tuk je o 8 % vyšší. Jedná se o všeobecný trend v celé Evropské unii. Za celou EU je výroba másla za 7 měsíců stejná jako loni (+0,4 %), sýrů ale o 2,1 % vyšší.
Připočteme-li ovšem k ceně mléka vyplácené zemědělcům mlékárnami další příplatky z národních zdrojů, ať už jde o Q CZ nebo welfare, pak se příjem, který zemědělec za litr mléka dostane pohybuje kolem 10,- Kč a více. Bohužel, téměř 30 % takto podporovaného mléka se jako surovina vyváží do zahraniční a zpět se na náš trh vrací ve formě zpracovaných výrobků, takže přidaná hodnota zpracování zůstává za hranicemi. Otázkou tedy je, zda podporu produkce z národních zdrojů nezacílit pouze na surovinu, která je zpracována v České republice a nikoliv vyvážena. Domácí zpracování surovin v tuzemsku by nepochybně výrazně pomohlo zvýšení žádané soběstačnosti a snížení závislosti na dovozech.
Zřejmě, rostou ceny energií, ceny obalových materiálů, vstupních surovin, pohonných hmot i pracovní síly. Všechny tyto skutečnosti se musí zákonitě projevit i v cenách potravin. Situace na trhu s potravinami je již delší dobu poměrně nepříznivá. Každé navýšení vstupů je velice nepříjemné a komplikuje další podnikání. Zároveň s plnou intenzitou doznívají dopady pandemie COVID-19 a ani klimatické podmínky nejsou ideální. V této souvislosti je třeba upozornit na rostoucí náklady mlékáren, cena energií, silové elektřiny o 100 %, ceny obalů 50-60 %, cena suroviny o 10 %, navíc v oboru chybí zaměstnanci a mzdové náklady jistě porostou.
Je zde však celá řada spekulací. Maloobchod prodává v akcích máslo ze státních hmotných rezerv, které není čerstvé, pochází z Polska, Belgie a Německa a je zmražené více než rok. Cena takového másla je od 23,- Kč/250 g (Globus) do 33,- Kč/250 g (Lidl, Tesco). Tyto ceny značně deformují trh a brání tak českým výrobcům navýšit ceny, které by odpovídaly zvýšeným cenám mléčné suroviny. Snaha o zvýšení spotřebitelských cen v obchodní síti však naráží na značný odpor a nesouhlas maloobchodu. „U základních potravin je jejich obchodní přirážka cca 20-30 %, nicméně u vysoce průmyslově zpracovaných potravin může dosáhnout i stovky procent,“ dodává Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR.
Tisková zpráva Potravinářské komory
