Voda má ve výživě telat své nepostradatelné místo. Je potřebná k trávení, energetickému metabolismu, transportu živin a metabolitů do krve a z krve, k vylučování odpadních látek a k udržení metabolické rovnováhy v těle. Podávání volné vody telatům není jen podceňovanou problematikou v samotných chovech, ale také mezi vědeckou komunitou, kdy k tomuto tématu chybí dostatek relevantních studií.
Potřeba pití vody je vyvolaná pocitem žízně, který vzniká v důsledku nedostatku vody v těle. Tento pocit motivuje telata k vyhledání zdroje vody a k napití se, čímž zajistí zachování optimální vodní bilance v těle. U telat závisí potřeba vody zejména na věku, hmotnosti, zdravotním stavu, množství podávaného mléčného nápoje (intenzitě mléčné výživy), přístupu k nemléčnému krmivu (starter, seno, suché mixy, konzervovaná krmiva aj.) a v neposlední řadě na teplotě okolí a vlastní teplotě podávané napájecí vody. Zamezení přístupu k vodě se může negativně odrazit na množství přijatého mléčného i nemléčného krmiva, a to má za následek nižší hmotnostní přírůstky a pomalejší růst telat. Dále je potřeba dodat, že omezený přístup k vodě zřejmě ovlivňuje také chování telat.
Způsob podávání vody také může ovlivnit množství přijaté vody, kdy na trhu sice můžeme najít různé prostředky k napájení telat vodou (např. hladinové napájecí žlaby, miskové napáječky, kolíkové napáječky, vědra s cucákem a bez cucáku.
Kolik vody telata vypijí ovlivňuje také teplota okolí a teplota napájecí vody.. Někteří chovatelé podávají telatům vodu studenou, někteří tuto vodu předehřívají na teplotu 16 až 20 °C, ale setkat se lze i s podáváním vody teplé (35 °C a více). V letních měsících je vhodné podávat zejména starším telatům vodu chladnou (zejména tam, kde jsou telata vystavena celodennímu slunečnímu záření). Vědra tmavé barvy v letních měsících způsobují rychlejší ohřev vody a voda se tak pro telata stává méně atraktivní. Podávání vody telatům v průběhu odchovu musí být zajištěno i v zimních měsících, což se bohužel v mnoha chovech stále neděje. V případě napájení z věder s volnou hladinou, kdy dochází v důsledku nízkých teplot prostředí k rychlému zamrzání, je vhodnější strategií podávat vodu častěji, min. 4× denně v menších objemech. Voda, která je podávaná telatům by měla být vždy hygienicky nezávadná, s přijatelnými fyzikálními a chemickými parametry v mezích pitné vody, bez mikrobiální kontaminace. Voda v napájecích nádobách pro telata musí být bez zbytků mléčného nápoje, pevného krmiva (sena, starteru, podestýlky) a rozhodně by neměla být znečištěna močí nebo výkaly. Nádoby s vodou či napájecí žlaby musí být pravidelně kontrolovány (denně) a čištěny, aby nedocházelo jejich zanášení nečistotami nebo zarůstání řasami. V případě napájecích žlabů je nutné kontrolovat její komfortní dostupnost telaty (výška napájecí hrany žlabu), rychlost přítoku vody, fungování ohřevu vody/temperace v zimních měsících apod.
Příjem vody pak závisí na mnoha faktorech, jako je hmotnost a věk telat, zdravotní stav telat, teplota vody, teplota prostředí, způsob podávání vody, druh, kvalita a nutriční složení podávaného nemléčného krmiva a zejména množství podávaného mléčného nápoje.
Ing. Ágnes Moravcsíková, Ing. Radka Šárová, Ph.D.,Ing. Stanislav Staněk, Ph.D., Oddělení etologie, VÚŽV, v. v. i., Praha Uhříněves, Katedra etologie a zájmových chovů, FAPPZ ČZU v Praze, Mikrop Čebín, a. s.
Podrobněji v časopisu Náš chov 11/2022.
