Přichází čas Vánoc. Na náměstích mnoha měst vyrostly stánky vánočních trhů a kam se člověk podívá jmelí, kapři, jehličí a ozdoby. Je příjemné se uprostřed tohoto všeobecného shonu a zmatku na chvilku zastavit a nechat se zlákat příjemnou vůní horké medoviny, která se stala jedním ze symbolů Vánoc.
Na to, jaká je historie a současnost tohoto starobylého nápoje, jsme se zeptali včelaře a výrobce medoviny Ing. Jaroslava Martínka z Veverské Bítýšky na Tišnovsku.
Krátký výlet do historie
Medovina, neboli picí med, je přírodní alkoholický nápoj, který provází lidstvo od nejstarších dob. O blahodárných účincích tohoto nápoje věděli už obyvatelé starého Egypta, Řecka a Říma. Medovinu lze obecně charakterizovat jako nápoj vznikající kvašením medového roztoku, do kterého jsou přidávány různé byliny a koření. „Na výrobu medoviny se zřejmě přišlo náhodou, když lidem nespotřebovaný med zkvasil a výsledným efektem byl alkoholický nápoj,“ říká Martínek a pokračuje v krátké exkurzi do historie: „Ve starých dobách medovina sloužila jako obětní dar, lék i platidlo, kterým se odváděly daně. V minulosti se vyráběla tak, že se na zbytky plástů jen nalila voda a vše se nechalo zkvasit. Postupem času se výroba zdokonalovala, používalo se větší množství plástů a začaly se přidávat bylinné přísady, jejichž složení bylo výrobním tajemstvím výrobců medoviny, tzv. medníků. Zlatá éra medoviny přišla ve středověku. Tento nápoj se stal velice oblíbeným jak u šlechty, tak u poddaných. Druh a kvalita medoviny se lišila podle regionu, ve kterém byla vyrobena. Vyráběla se tmavá, světlá, hořká, chmelová atd. Středověké písemné zmínky o „medovařičích“ a distribuci medoviny dokládají, že byla významnou komoditou tehdejšího obchodu. Prodej medoviny byl soustředěn do zvláštních krčem, tzv. medáren. Po období husitských válek začíná úpadek. Se zdokonalováním technologií přípravy piva a vína se tento úpadek ještě urychlil. Koncem 19. století se sice objevují snahy o obnovení produkce medoviny, ale tyto pokusy se omezily pouze na domáckou výrobu. Určité oživení nastalo před II. světovou válkou, když v roce 1939 Včelařské družstvo v Praze začalo vyrábět medovinu ve vlastním medovaru.“ V současnosti se tento nápoj díky svým vlastnostem a spotřebitelskému zájmu o přírodní produkty ve výživě znovu dostává do popředí pozornosti.
Výroba medoviny není jednoduchá záležitost
Různé příručky pro kutily mohou ve čtenářích vyvolat dojem, že není nic jednoduššího, než si vyrobit medovinu doma. Skutečnost je však trochu jiná. „Moderní výroba medoviny se od té historické zcela liší,“ vysvětluje Martínek. „Vyrobit kvalitní medovinu je poměrně náročná, nákladná a hlavně dlouhodobá záležitost. Proces výroby má několik kroků. Prvním z nich je výroba tzv. zákvasu, kdy se po převaření a zchlazení roztoku vody a medu přimíchá živná sůl a speciální kvasinky z Výzkumného ústavu včelařského v Dole u Libčic, které se nechají při teplotě 28 °C po dobu tří až pět dní namnožit. Dalším krokem je příprava medového roztoku, jež je základem pro budoucí medovinu a který se vytvoří svařením medu a vody . Během vaření se usmrcují nežádoucí mikroorganismy a průběžně se odstraňuje vznikající pěna. Medový roztok se po převaření vychladí asi na 30 °C, přidá se živná sůl, kyselina citronová , připravený zákvas a plátěný pytlík s bylinami, které dají medovině specifickou chuť. Po prvním kvašení, které trvá čtyři až šest týdnů, se medovina poprvé stáčí a odstraňují se usazené kvasinky. Medovina pak dva až tři měsíce dokvašuje a následuje další stáčení. Než je medovina připravena pro distribuci, musí se nechat uležet a uzrát nejméně po dobu 6 až 12 měsíců. Dále je možné medovinu dobarvit (nejčastěji karamelem) a přidat menší množství tvrdého alkoholu nebo i vína. Tím se nápoj také lépe stabilizuje. Medovina se dá pít jak chlazená, tak ohřátá, a to z ní činí nápoj, který je příjemný v chladném období roku a zvláště pak o Vánocích.“
Vyrobit medovinu opravdu není jednoduchá záležitost, proto až si budete příště připíjet tímto „královským nápojem“, tak vzpomeňte na ty, kteří jeho přípravě věnovali tolik práce a času.
