Cílem silážování je zachovat v maximální míře živinové a dietetické parametry krmiva, po otevření sila potlačit činnost kvasinek, plísní a aerobních bakterií stejně tak jako klostridií a enterobakterií. Správně vyrobená siláž zajistí vysokou využitelnost živin a chutnost pro zvířata, nenaruší jejich zdravotní stav a také garantuje nezávadnost živočišných produktů.
Jak vyrobit správnou siláž se mohli zájemci dozvědět v první polovině dubna na semináři společnosti Biomin v Pluhově Žďáru.
O firmě
Společnost Biomin Czech, s. r. o., je dceřinou firmou rakouské společnosti Biomin GmbH s celosvětovou působností, založené v roce 1983 Erichem Erberem. Součástí Erber Group jsou vedle Biominu i další podniky, které nabízejí např. diagnostická řešení pro zemědělství, krmivářský průmysl a potravinářství.
Podle ředitele firmy Biomin Czech MVDr. Miloslava Skřivánka, CSc., nabízí společnost produkty pro výživu zvířat společně s nově pojatým komplexem bezplatného odborného poradenství, vzdělávání a výzkumu. „Ve spolupráci s Galaprojektem MVDr. Soni Šlosárkové nabízíme v rámci projektu Abeceda například organizaci kontrolních dnů v chovech nebo svozné linky biologických materiálů k laboratorním analýzám a prrofesionální diagnostické zázemí,“ vyjmenovává MVDr. Skřivánek.
Principy silážování
O svoje vědomosti se s přítomnými jako první podělil Ing. Radko Loučka, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., v Praze-Uhříněvsi. Podle jeho slov je silážování především mikrobiální proces. V rostlinné hmotě jsou živinami mléčných bakterií jednoduché cukry rozpustné ve vodě – glukóza, fruktóza a sacharóza. Méně běžné jsou některé pentózy, částečně využitelné jsou složitější sacharidy fruktosany a některé pentosany ze skupiny hemicelulóz. Běžné polysacharidy – škrob, celulóza a řada hemicelulóz zkvasitelné nejsou. Nežádoucí mikroorganismy ovšem dokážou využít jako živiny i kyseliny mléčnou a octovou nebo například aminokyseliny uvolněné rozkladem bílkovin.
Mikroorganismy mohou jednoduché cukry zkvasit, pouze pokud jsou v přístupné formě, tedy rozpuštěné ve vodě. zavadáním píce se dostupnost cukrů snižuje. Při sušině vyšší než 40 procent jsou cukry ještě využitelné pro část bakterií mléčného kvašení, ale ne pro klostridie. Na silně zavadlé hmotě se daří ale také plísním.
Vedle obsahu zkvasitelných cukrů hrají významnou roli i látky, které působí zásaditě, neutralizují kyseliny a zpomalují okyselování silážované hmoty. „Těmito látkami jsou především produkty štěpení bílkovin, které začíná probíhat hned po pokosení rostliny. Jejich vznik je postupný, řádově se jedná o dny až týdny. Během této doby se v siláži ustavuje systém, který má pufrovací vlastnosti – pokles pH se zpomaluje,“ vysvětlil Ing. Loučka.
Podle poměru obsahu zkvasitelných cukrů a zásaditých látek pak rozeznáváme silážovatelnost dobrou (kukuřice, oves, ječmen), střední (trávy, žito, jetele, jetelotravní směsi) a obtížnou (vojtěška). Obsah těchto látek v píci však není v rámci druhu ani odrůdy pícniny stálý, což často vede k neúspěšnému silážování.
Konkrétní produkty
Ve druhé části semináře seznámil zástupce firmy Yunior Acosta Aragón, PhD. přítomné s nabídkou silážních aditiv firmy Biomin. „Mezi vyhledávané produkty na trhu patří například produktová řada BioStabil, jejíž zástupci se dají použít na ošetření vojtěšky, bobu, jetele, jetelotrávy, kukuřice, GPS, vlhkého obilí a jetelovin. Výrobky z této řady jsou směsí vybraných homofermentativních a heterofermentativních kmenů bakterií mléčného kvašení. V silážích se po jejich aplikaci urychlí průběh fermentace a zabezpečí se delší stabilita. Výsledkem je vyšší obsah energie v silážích ošetřených tímto prostředkem,“ sdělil Yunior Aragón.
V České republice se prodávají dva základní produkty této řady, které jsou použitelné v závislosti na druhu vyráběné siláže a jeden produkt určený pro silážování do vaků. Pro dosažení požadovaného efektu obsahují tyto produkty tři druhy mikroorganismů: Enterococcus faecium, Lactobacillus brevis a Lactobacillus plantarum. Enterokoky se v silážované hmotě množí intenzivně na začátku fermentačního procesu při hodnotách pH 5,5–6,5. Kmen L. plantarum působí v prostředí s pH nižším než 5,5 a oba tyto homofermentativní druhy produkují kyselinu mléčnou. Heterofermentativní bakterie L. brevis produkuje kromě laktátu také kyselinu octovou, která přispívá k aerobní stabilitě siláže po jejím otevření. Pro bílkovinné siláže doporučuje Aragón použití přípravku BioStabil Plus, pro glycidová krmiva se hodí BioStabil Mays a při vakování může farmář využít produkt BioStabil Wraps.
Klíčové informace:
Cílem silážování je zachovat živinové a dietetické parametry krmiva.
Ve správně zasilážovaná hmotě je po otevření sila potlačena činnost kvasinek, plísní a aerobních bakterií, klostridií a enterobakterií.
