Neobvyklé přísady, jako jsou novinové papíry nebo silážní odpady, by mohly mít slibnou budoucnost v živočišném průmyslu, zejména v oblastech, kde je zásoba konvenčních krmiv vzácná. Složky krmiva jsou; kuchyňské a restaurační odpady, novinový papír, silážní odpady, obsah bachoru, drůbeží podestýlka, odpady z dobytka a zbytky dřeva, to vše může mít v živočišné výrobě slibnou budoucnost.
Tyto odpady obsahují cenné materiály, jako je zelenina, ovoce, maso, ryby, vejce atd., a ročně se jich na celém světě vyprodukuje přibližně 45 kg na obyvatele. V poslední době byly činěny pokusy o využití odpadů při krmení skotu. První experiment byl proveden v Německu, kde se ročně zpracuje více než 9000 tun kuchyňského a restauračního odpadu na krmivo pro zvířata, a to dezinfekcí, mletím, doplňováním aromat, jako je melasa, peletováním a nakonec nabízením produktu zvířatům. Studie ukázaly, že využití těchto odpadů vede k pozoruhodnému zlepšení produkce masného skotu. Průměrný denní přírůstek masného skotu krmeného zpracovanými odpady byl 0,98 kg, což je mnohem více než rychlost růstu dosahovaná u mnoha jiných tradičních zdrojů krmiva.
Novinový papír
Byla provedena studie, která zkoumala příjem krmiva, stravitelnost a užitkovost mléčného skotu, který byl krmen dávkou obsahující 10 % drcených, mletých nebo rozemletých novinových papírů. Skutečná dojivost se snížila s novinovým papírem. Nicméně, vezmeme-li v úvahu větší množství mléčného tuku produkovaného v těchto případech, hodnoty mléka korigované na tuk (FCM) byly vyšší pro dietu z novinového papíru. To je pravděpodobně způsobeno vysokým obsahem vlákniny v novinovém papíru (asi 15 %), který kráva potřebuje k udržení vysokých hladin FCM.
Silážní odpad
Čerstvé, nekontaminované, neředěné odpadní vody z dobře konzervované siláže lze zkrmovat skotu. Denní příjem může být až 45 litrů (3,3 kg sušiny) denně, které mají nutriční hodnotu asi 2,5 kg ječmene. Pokud jde o užitkovost zvířat, dojivost a obsah tuku, bílkovin a laktózy měl tendenci se zvyšovat u krav, které dostávaly odpadní vody. Nárůst mléčné užitkovosti byl však malý v poměru k množství spotřebovaného sušiny, což ukazuje na sníženou účinnost konverze krmiva při zkrmování odpadních vod. Příjem siláže skladované v přítomnosti odpadní vody měl tendenci být nižší než příjem siláže, ze které byly odpadní vody odváděny, ale dojivost a složení mléka nebyly ovlivněny.
Obsah bachoru
Obsah bachoru je důležitým odpadem pocházejícím z jatek skotu a ovcí. Každé zvíře vyprodukuje asi 25 kg těchto odpadů (na základě čerstvé hmotnosti), což znamená, že miliony tun těchto materiálů jsou ročně vyplýtvány, aniž by z nich měly prospěch, kromě jejich použití jako hnojiva pro zemědělskou půdu a pastviny. Odpad z bachoru obsahuje asi 12,5 % hrubé bílkoviny, což je vysoce kvalitní bílkovina obsahující všechny esenciální aminokyseliny ve stejném poměru jako v jiných standardních bílkovinách, jako je bílkovina z vaječného žloutku nebo kukuřičný lepek. Tyto odpady také obsahují asi 5,2 % tuku, asi 25 % hrubé vlákniny, vysoké hladiny vápníku a fosforu a některé vitamíny, jako je vitamínový B komplex, který je přirozeně produkován v bachoru mikroorganismy, jako jsou bakterie a prvoci. Zde je třeba poznamenat, že tyto složky nejsou významně ovlivněny environmentálními, dietními nebo výrobními faktory. To znamená, že jsou chemicky stabilnější za různých podmínek ve srovnání s jinými materiály, což lépe pomáhá při plánování výživových programů a nutričních potřeb zvířat při použití těchto odpadů v jejich stravě. Studie ukázaly, že přidání obsahu z bachoru až do 15 % celkové dávky neovlivnilo nepříznivě příjem krmiva, denní přírůstek nebo účinnost krmiva. Živočišná produkce se v tomto případě spíše rovnala produkci při krmení ovsem nebo senem z pastevních rostlin.
Drůbeží podestýlka
Studie porovnávající užitkovost masného skotu krmeného drůbeží podestýlkou nebo kukuřičnou siláží prokázaly zlepšení v denním přírůstku hmotnosti. Zvýšenou užitkovost zvířat krmených drůbežím stelivem lze přičíst zvýšeným hodnotám bílkovin a esenciálních minerálů a změny probíhající v profilu těkavých mastných kyselin (VFA) v bachoru. Zvířata krmená drůbežím stelivem měla často vyšší poměr propionátu k acetátu v bachoru, takže užitkovost by se pak měla zlepšit. Na krmení drůbeží podestýlkou reagují pozitivně i dojnice. Množství podestýlky, které má být přidána do dávky, by se však mělo lišit v závislosti na úrovni produkce mléka. Nízkoprodukční krávy by mohly být krmeny drůbeží podestýlkou jako jediným zdrojem dusíku, aniž by to nepříznivě ovlivnilo dojivost, chuť nebo složení mléka. U vysoce užitkových krav produkujících více než 28 kg mléka denně by množství drůbežího steliva, které má být zkrmováno, nemělo překročit 30 % celkového zdroje dusíku v potravě. Ovce nebyly schopny v některých případech dobře využít drůbeží podestýlku. Rychlost růstu jehňat byla 150 g při krmení drůbežím stelivem ve srovnání s průměrným denním přírůstkem 210 g při použití jiných zdrojů dusíku v krmivu. V jiných případech se však ovce ukázaly dobré využití drůbežího steliva.
Odpad po skotu
Množství chlévské mrvy produkované 1000 dojnicemi je asi 37 tun/den, což představuje potenciální hrozbu znečištění ovzduší a vody, i když představují potenciální zdroje krmiva, pokud jsou správně zpracovány a konzervovány pro tento účel. V jedné studii byl hnůj promýván, proséván a ošetřen hydroxidem sodným, chlornanem vápenatým nebo chloritanem sodným, aby se zvýšila stravitelnost odpadu sušiny. Poté bylo smícháno a silážováno travním senem. Silážovaná směs byla označena jako „odpad“ a skládala se z 57 dílů hnoje a 43 dílů sena. Krmení tak, aby dávka obsahovala 40 % odpadu a kukuřice, přineslo u vykrmovaného skotu rychlost růstu a výšku přírůstku podobnou krmení konvenčně sestavenými vysoce koncentrovanými dávkami. Odpad dále neměl žádný škodlivý vliv na kvalitu jatečně upravených těl masného skotu nebo složení nebo chuť mléka při krmení dojnicím.
Zbytky dřeva
Bylo prokázáno, že osikové piliny mohou nahradit 30 % konvenčních krmiv u dojnic produkujících 20 kg mléka denně bez snížení příjmu stravitelné sušiny nebo produkce mléka. Krávy konzumující osikové piliny si také udržovaly normální hladinu mléčného tuku. V určitých fázích životního cyklu dojnic umožnilo ředění krmiva dřevem regulaci energetického příjmu a zamezilo tak nežádoucímu ztučnění.
Dairy Global
