Nejen chladový stres u malých přežvýkavců

Samotné chladné počasí může být pro ovce a kozy výzvou. Riziko pro zdraví zvířat a produktivitu se výrazně zvyšuje, když jsou nízké teploty doplněny deštěm, sněhem s deštěm, blátem nebo vysokou vlhkostí. Chladový stres během vlhkého počasí je jednou z nejvíce podceňovaných hrozeb pro ovce i kozy Je to hlavní problém v oblastech, kde zimní teploty často kolísají kolem bodu mrazu. Tyto podmínky mohou rychle přetížit přirozenou obranu zvířat, což vede k vážným chybám welfare a snížené produkcí. Stejně nebezpečně funguje i tepelný stres.

Malí přežvýkavci jako ovce a kozy jsou homeotermní zvířata. To znamená, že musí udržovat stabilní vnitřní tělesnou teplotu bez ohledu na podmínky prostředí. Zvířata trpí chladovým stresem, když teploty prostředí klesnou a zvířata musí spalovat více energie, aby vytvořila teplo a udržela normální tělesnou teplotu.

Pozor na vlhkost

Vlhkost je hlavním faktorem, který zesiluje chladový stres. Déšť, sníh, bláto nebo vlhká podestýlka ničí izolační vzduchovou vrstvu srsti, což dramaticky zvyšuje ztráty tepla vedením a konvekcí. Vlna si i v mokrém stavu zachovává určitou izolační schopnost, což vysvětluje, proč ovce obecně lépe snášejí vlhkost než kozy. Dlouhodobé vystavení vlhkým podmínkám však může tuto výhodu nakonec převážit.

Jak zesiluje chladový stres

Za suchých podmínek ovce a kozy spoléhají na izolaci srstí, zásoby tělesného tuku a teplo vzniklé fermentací v bachoru. Vlhké a větrné počasí narušuje všechny tři mechanismy současně a zesiluje chladový stres.

Dopad na produktivitu a zdraví

Stres z chladu má pro chovatele ekonomické důsledky. Tempo růstu a účinnost krmiva klesají,  mléčná produkce je často snížena, zejména na začátku laktace. Úhyn novorozených jehňat a kůzlat vystavených chladnému a vlhkému prostředí krátce po narození výrazně stoupá. Mezi další zdravotní rizika patří omrzliny uši, struků, varlat a končetin. Navíc se objevuje vyšší výskyt infekčních onemocnění v důsledku oslabené imunity.

Strategie pro snížení rizika

Udržování zvířat v suchu je velmi důležité. Ry Vysoce kvalitní píce podporuje bachorovou fermentaci a vnitřní produkci tepla. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vysoce rizikovým skupinám – novorozencům, hubeným a starším zvířatům a nedávno ostříhaný ovcím i kozám. Musí být zajištěn přístup k čisté a chutné vodě.

Tepelný stres za pár měsíců

Některá hospodářská zvířata snášejí teplo lépe než jiná. Ovce a kozy bývají méně náchylné k tepelnému stresu než prasata, skot, lamy a alpaky. Srstnaté ovce obvykle snášejí teplo lépe než ovce s vlnou. Kozy snášejí teplo lépe než ovce. Mladá zvířata jsou náchylnější k tepelnému stresu než starší i když i ta jsou také velmi zranitelná. Vlna chrání ovce před extrémním horkem i extrémním chladem.

Voda je nezbytná

Dostatek čisté, chladné a čerstvé vody je zásadní pro prevenci tepelného stresu. Vysoké teploty jsou často doprovázeny suchým počasím, což vede k nižší vlhkosti ve spásaných pících. Suché krmivo zvyšuje potřebu vody pro metabolismus.

Tepelný stres i u ovcí

Ačkoliv tepelný stres není u ovcí a koz v mírném podnebí příliš častý, může se vyskytnout, zejména pokud se nimi manipuluje v nejteplejší části dne. Klinické příznaky tepelného stresu jsou neustálé lapání po dechu, rychlé dýchání, neschopnost stát a zvýšenou teplotu v konečníku (přes 40,6^oC). Pokud teplota přesáhne (41,7^oC), může dojít ke smrti, protože buňky začnou degenerovat.

Zvířata podezřelá z tepelného stresu by měla být přesunuta do chladného, zastíněného prostoru s dobrou cirkulací vzduchu. Důležitý je dostatek vody.

Produktivita

Extrémní horko může mít zásadní dopad na produktivitu, zvláště pokud je nástup horka náhlý a nedává zvířatům dostatek času na adaptaci.

Chyby v plodnosti

Dlouhodobé maximální teploty (nad 32, 2 ^oC) mohou narušit rozmnožování. Přehřátí berani mohou postrádat libido (sexuální touhu). Poté, co beran nebo jelen projde tepelným stresem, trvá šest až sedm týdnů, než vyprodukuje sperma schopné oplodnit. Vysoké teploty mohou být také škodlivé pro přežití embryí a vývoj plodu.

Snadno onemocní

Tepelný stres (stejně jako ten chladový) snižuje přirozenou imunitu zvířat. Jsou pak náchylnějšími k nemocem. Obecně mají zvířata menší toleranci vůči parazitickým a dalším oportunistickým nemocem. Během období vysokých či nízkých teplot a/nebo vlhkosti by měla být zvířata často kontrolována na rozeznání známek potíží.