Budoucnost chovu hus v tuzemsku není růžová. Počet rodičovských chovů neustále klesá. Zatímco ještě před dvaceti lety bylo v České republice 21 rodičovských chovů hus, o deset let později jich bylo již o šest méně. Pokles se nezastavil ani v následujících letech. V ústřední evidenci drůbeže za loňský rok je vedeno osm rozmnožovacích chovů, ale během letošního prvního čtvrtletí se jejich počet snížil o další dva chovy. To v součtu znamená, že k dnešnímu dni chov hus u nás reprezentuje šest rodičovských chovů a jeden chov šlechtitelský.
V České republice se husy začaly intenzivně šlechtit v sedmdesátých letech. Od roku 1971, kdy se koordinátorem šlechtění vodní drůbeže stalo Státní rybářství, oborový podnik, fungovalo asi 35 rozmnožovacích chovů a jeden šlechtitelský chov. Po transformaci oborového podniku v roce 1990 bylo vedením evidence vodní drůbeže pověřeno Rybářské sdružení České Budějovice, které má tuto gesci dodnes.
Před jedenácti lety jsme se na osud české husy ptali tehdejšího zástupce ředitele Rybářského sdružení Ing. Ludvíka Smolka. V té době totiž docházelo k výraznému snižování počtu rozmnožovacích chovů a mezi chovateli panovala obava, že česká husa nepřežije rok 2000. Zmiňovaný letopočet je za námi a husy se ještě chovají. Současný stav věcí však snese konstatování, že tradice chovu hus v českých zemích se pomalu, ale jistě vytrácí. Proč se situace tak výrazně zhoršila? To byla opět otázka pro Ing. Smolka, který je momentálně ve funkci inspektora České plemenářské inspekce.
„Podle mého názoru je příčinou současného stavu nezájem zpracovatelského průmyslu a obchodních řetězců a v neposlední řadě možná i cena opracovaného výrobku. V současné době poráží husy jediná porážka, která navíc z důvodu výskytu ptačí chřipky na našem území nechce husy vykupovat. Jejich argumentem je používaná technologie výkrmu hus, realizovaná ve venkovních výbězích. Od chovatelů, kteří nabízejí zákazníkům chlazené nebo mrazené husy ale vím, že je o tuto komoditu zájem. Zejména pak v období Vánoc nebo Velikonoc.“
Jediný šlechtitelský chov
Je to již 35 let, co byl ve středisku v Nových Hradech, který patří podniku Rybníkářství Hluboká , a. s., založen šlechtitelský chov. Jeho účelem bylo intenzivní šlechtění hus masného typu. Výchozím materiálem se staly populace české a italské husy, dále dovezené husy ze Slovenska v podobě husy italské a rýnské, a nakonec husy románské a italské z Dánska. Na základě výsledků užitkovosti a zdravotního stavu byly obě dánské populace, italská dánská a rýnská husa do roku 1975 vyřazeny.
„Po privatizačních změnách v roce 1994 se pokračovatelem šlechtitelské práce stalo Rybářství Nové Hrady, s. r. o. A když už jsme u těch letopočtů, tak od konce 90. let minulého století se vyšlechtěný komerční materiál označuje zkratkou NH, což znamená novohradská husa. Populace ve šlechtitelském chovu tvoří tři uzavřené mateřské a otcovské linie, další dvě populace jsou v novošlechtění. Kromě toho produkujeme rodiče finálních hybridů,“ uvedl dlouholetý vedoucí šlechtitelského chovu Miloš Roule.
„Cílem šlechtitelského programu hus NH je zlepšení reprodukčních ukazatelů, jako jsou perzistence snášky, zlepšení oplozenosti a líhnivosti, a to při využívání přirozeného světelného režimu. U výkrmu je selekčním kritériem živá hmotnost v příslušném porážkovém věku a zralost peří. Běžné šlechtitelské postupy s důrazem na individuální kontrolu užitkovosti jsou doplněny testováním kombinační návaznosti ve vlastní testovací stanici a v poloprovozu,“ pokračoval.
Všechny populace hus NH mají čistě bílé zbarvené peří, jsou bez chocholky a zaměřené na produkci masa. A to jak ve výkrmu do I. jatečné zralosti, to je brojlerového typu do 60 dnů věku, tak i u masného typu, to je do věku 115 dnů. Rozdíl mezi oběma typy je logicky v hmotnosti, ale liší se i senzorickými vlastnostmi masa. Svalovina masného typu je vyzrálejší a velmi kvalitní.
V rámci šlechtěných populací je živá hmotnost výkrmových housat rozdílná, a to podle kombinace rodičů z otcovských a mateřských linií. U otcovských linií je v odchovu hodnotícím kritériem živá hmotnost ve věku 56 dnů a v závislosti na pohlaví se pohybuje od pěti do šesti kilogramů. U mateřských populací je hmotnost housat ve stejném věku asi o půl kilogramu nižší a pohybuje se od 4,5 do 5,4 kg. Snáška rodičů v jarním cyklu je v průměru 45 vajec na husu. Líhnivost je na úrovni 85 %, v porovnání s rozmnožovacími chovy je pak oplozenost u čistých linií až o dvacet procent nižší a dosahuje 70 %. Průměrná živá hmotnost výkrmových housat do 60 dnů věku je 4,8 až 5,2 kg, do 116 dnů 5,5 až 6,8 kg.
Problematický odbyt
V základním hejnu jihočeského šlechtitelského chovu jsou čtyři tisíce hus a jeden tisíc houserů. V Nových Hradech se produkuje chovný materiál pro rozmnožovací chovy a výkrmová housata. Vyprodukované rodičovské kombinace, které se vyznačují vysokou užitkovostí, pevným zdravím, adaptabilitou a kvalitním peřím se dodávají do tuzemských chovů. Výkrmová housata se mimo domácí trh vyvážejí do Rakouska a na Slovensko. „Ještě v osmdesátých letech jsme líhli 180 000 housat ročně, v posledních letech je to o 100 000 méně. Donedávna jsme pro německý trh šlechtili velkou těžkou husu. U této kombinace pod číselným kódem 2892 houseři v 56 dnech dosahovali hmotnosti sedmi kilogramů. Bohužel, německý trh nám přebrali Poláci, kteří nabízejí housata za velmi nízkou cenu,“ konstatoval Miloš Roule.
Letošní výskyt vysoce patogenního subtypu ptačí chřipky H5N1 na našem území situaci v odbytu produkce ještě zhoršil. Ztráta zájmu spotřebitele o husí maso byla ale jen částí problému. Chovateli přijatá preventivní opatření proti influenze spočívající v síťování výběhů a ve změně technologie napájení a krmení se negativně projevila i na vlastní užitkovosti plemenného materiálu. Podle slov vedoucího šlechtitelského chovu husy ztrácely snášku a také klesala oplozenost vajec. „Husy potřebují klid, nemají rády jakékoli změny. Protože nálezy uhynulých labutí nakažených ptačí chřipkou u nás vrcholily v době nasazování, rozhodl jsem se první dvě násady vajec znehodnotit. Po zrušení opatření specifikovaných v nařízení Evropské unie začal být o housata zájem. Vedle tradičních odběratelů nás kontaktovali i střední chovatelé, kteří mají kapacity do 500 housat. Po všech změnách, které jsme ale v souvislosti s ptačí chřipkou museli provést, jsme husy už do snášky nedostali. Zaznamenali jsme také poptávku po vykrmených husách, mražené je nabízíme za cenu 85 Kč za kilogram,“ prozradil vedoucí jediného šlechtitelského chovu v republice.
Za dobu intenzivního šlechtění se tuzemské hybridní kombinace masného typu hus dostaly na velmi slušnou úroveň, charakterizovanou zejména vynikajícími parametry užitkovosti, odolností vůči onemocněním a vysokou adaptabilitou. V neposlední řadě je to i dosahovaná kvalita jateční produkce, pro kterou se husy chovají. Husa však z našeho jídelníčku postupně mizí, a tak obavy českých chovatelů, že se v roce 2010 budou husy chovat jen v hobby chovech, mají reálné opodstatnění. A přitom by k podpoře chovatelské tradice stačilo, aby si každá česká rodina koupila jednu husu za rok.
