V rámci projektu InterPIG Česká republika dosahovala v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, které se zúčastnily mezinárodního srovnání ekonomiky výkrmu prasat, velmi dobrých užitkových parametrů u prasnic, ve výkrmu i v předvýkrmu prasat. To ukazuje na kvalitní plemenářskou práci, ale i na význam podpor k ozdravení chovů.
Česká republika patří k zemím, ve kterých užitkovost prasnic za posledních pět let vzrostla nejrychlejších tempem ze všech sledovaných zemí EU.
Užitkovost prasnic, vyjádřená počtem odstavených selat na prasnici, rostla v roce 2016 ve sledovaných šestnácti zemích EU meziročně o 2,97 %, v roce 2017 stagnovala. Průměrně bylo v roce 2016 i 2017 odstaveno 28,7 selete na prasnici. Počet odstavených selat na prasnici se v roce 2017 v jednotlivých zemích EU pohyboval v rozpětí 24,9–33,3 ks . Nejvyšší užitkovost prasnic byla vykazována v Dánsku (33,3 ks) a Nizozemsku (30,25 ks). Top třetina nejlepších podniků v Dánsku, České republice a Francii vykazovala ve srovnání s průměrem zemí EU o 5–25 % vyšší užitkovost prasnic (ČR +9,5 %, 31,47 ks). Česká republika vykázala ve srovnání s nejlepšími producenty EU velmi dobré výsledky v užitkovosti, zatímco v roce 2015 dosahoval počet odstavených selat 26,95 ks, tj. o 3,5 % méně než průměr zemí EU, v roce 2017 už to bylo 30 selat a v porovnání s průměrem zemí EU o 4,5 % více. Zlepšování parametrů užitkovosti je v ČR odrazem kvalitní plemenářské práce, významné podpory v rámci ozdravných programů prasat 8. F, kdy spousta chovů byla repopulována, tak i neustálého úbytku méně efektivních podniků v sektoru z důvodů nepříznivé ekonomické situace.
Souhrnná konverze krmiva, přírůstek v předvýkrmu a výkrmu prasat i množství vyprodukovaného masa na prasnici za rok jsou dalšími důležitými ukazateli produktivity. Průměrná konverze krmiva ve sledovaných zemích EU v roce 2017 dosahovala 2,86 kg/kg ž. hm. V roce 2017, stejně jako v předchozích letech, dosáhli nejlepší souhrnné konverze krmiva v Nizozemsku a Španělsku 2,66 kg/kg ž. hm., s mírným odstupem následovalo Dánsko a Francie (2,73–2,81 kg/kg ž. hm.). Německo a Belgie vykázaly průměrnou hodnotu konverze krmiva. V České republice bylo na výrobu 1 kg ž. hm. spotřebováno 2,96 kg směsi, tj. ve srovnání s průměrem zemí EU o 0,09 kg/kg ž. hm. více. Při jatečné hmotnosti prasete 115,3 kg byla v ČR celková spotřeba krmiva na vykrmené prase o 10,5 kg vyšší. Rezervy v konverzi krmiva byly v České republice identifikovány především v předvýkrmu, ve výkrmu prasat byla konverze krmiva na úrovni průměru zemí EU.
Rostoucí parametry užitkovosti prasnic i přírůstky v předvýkrmu a výkrmu prasat a zlepšující se konverze krmiva pomáhají ke stabilnímu růstu produkce masa na prasnici, která ve sledovaném období rostla meziročně o 2–4 %.
Více se dočtete v článku Ing. Jana Boudného, Ing. Kateřiny Jochymkové a Ing. Terézie Bobešové z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, které vyjde květnovém čísle časopisu Náš chov.*
