Zemědělská činnost a služby v lesnictví a myslivosti – to stojí na vizitce Jiřího Michaliska z Jakartovic nedaleko Opavy. Záběr tohoto zemědělce sdruženého v organizacích jako jsou Asociace soukromého zemědělství ČR, Český spolek agrolesnický, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů a Společnost mladých agrárníků je ale ještě mnohem širší. Jednou z jeho aktivit je práce obchodního manažera ve sběrných surovinách, věnuje se i obchodování s komoditami. A v neposlední řadě prodává ze dvora produkci vlastní i spřátelených farmářů.
Jiří Michalisko hospodaří na 42 hektarech půdy ve čtyřech sousedících katastrech, z nichž 70 procent vlastní. Zbylou výměru si pronajímá z nutnosti, než se vyřeší majetkoprávní vztahy k půdě.
Z této plochy připadá 22 ha na trvalé travní porosty a dvacítka hektarů na ornou půdu. Každý vhodný kousek hospodářství je osazen produkčními stromy s prvky agrolesnictví, Na orné půdě praktikuje sedlák sedmiletý osevní postup zahrnující obilniny, vojtěšku, kukuřici, brambory, mák, řepku a také rostliny, jako jsou červená řepa, česnek nebo čirok. Na části výměry jsou hořčice či svazenka určené jako farmářské osivo.
Výhodou farmy je vlastní technika a mechanizace pro sklizeň všech plodin, jedná se o flexibilní kombajn s délkou lišty čtyři metry. „Kromě toho, že všechno jednoduše sklidím, je tento stroj připraven i na chystanou intervenci SZP agrolesnictví, kam se rozměrná lišta nehodí,“ komentuje Jiří Michalisko.
Na travnatých porostech se v Jakartovicích popásá stádečko ovcí a koz, každé má zhruba 25 matek. Dále jsou ve stádě dva plemenní berani – charollais a suffolk a jeden anglonubijský kozel. Plemeníci se obnovují každý rok. Chovatel praktikuje křížení, ve stádě jsou tak kříženky plemen charollais, suffolk, clun forest a zwartbles, z koz jsou to plemena kamerunská, búrská, anglonubijská a hnědá krátkosrstá. Jehnice a kozičky si Jiří Michalisko nechává do chovu, případně je prodává dalším chovatelům. Kozlíci a beránci jsou jako jateční základem tzv. sedláckého salámu, do nějž ještě patří hovězí a vepřové maso.
Základem krmné dávky pro malé přežvýkavce je pastva, v zimním období mají přístup do stáje, kde se krmí senem a senáží. Nezbytné jsou i lizy se selenem a bylinné doplňky pro lepší trávení a odčervení.
Na farmě najdeme i větší přežvýkavce, skot tu zhruba v počtu deseti krav zastupuje plemeno masný simentál. Jejich dcery se využívají do chovu, synové se vykrmují do jatečné hmotnosti.
Nejnovějším počinem farmáře je chov pomořanské husy, zatím v počtu dva houseři (z nichž zbude jeden) a dvě husy.
