S postupujícím poznáním a rozvojem technologií se některé problémy řeší jednodušeji, mohou život zkomplikovat. V případě nemocí se mění rychlost a způsoby detekce, ale šíření patogenů.
Když se objeví nakažlivá nemoc, přichází na řadu v lepším případě karanténní opatření a zákazy přesunů zvířat a v horším případě je navíc nařízena likvidace nemocných a vnímavých druhů zvířat v oblasti ohniska nákazy. Když zvíře onemocní, mění se jeho chování, je méně aktivní, více spí, méně přijímá krmivo a může se začít stranit ostatních.
Nicméně existují výjimky, a to nejenom v případě omezeného prostoru, s čímž se setkáváme zejména u hospodářských zvířat.
V přírodě mohou nemocná zvířata zůstávat blíže napajedlu a zdravá zvířata docházející pravidelně k napajedlu, častěji přicházela do kontaktu s nemocnými jedinci a patogeny se mohly rychleji šířit. Při predikci a kontrole šíření infekčních chorob, a to jak mezi divokými a hospodářskými či domácími zvířaty, je tedy důležitá znalost změn chování nemocných zvířat a také konkrétního prostředí. V některých případech je čilým vektorem člověk. Příkladem může být bovinní virová diarrhea (BVD), která je jednou z nejvážnějších chorob v chovech skotu a na celém světě způsobuje významné ekonomické ztráty. Nejpravděpodobnějšími šiřiteli tohoto viru byli lidé, kteří se mezi farmami pohybovali.
Používají se také počítače, sociální sítě i videohry. Model výskytu a šíření PEDv byl založen na datech získaných z videoher zaměřených na ochranu, které odhalily, že lidé se chovají odlišně nejen v závislosti na typu informací, které dostanou, ale i na způsobu, jakým jsou jim informace předávány. V jedné z her měli hráči několik různých rizikových scénářů a rozhodnout se, zda maximalizovat zisk, nebo minimalizovat rizika. Počet prasat, která se dostala do kontaktu s tímto virem, byl vysoce závislý na přístupu chovatelů a ošetřovatelů k rizikům a jen relativně malá změna v přístupu k bezpečnostním opatřením, například vstup do objektu jinými dveřmi, měla výrazný vliv na výskyt a šíření nemoci.
Je potřeba důkladně pochopit motivaci chovatelů k vyššímu riskování, překážky v realizaci a další problémy, ale i jejich schopnost a ochotu jednat.*
Zpracovala Ing. Anna Marcinková
Podrobněji v časopisu Náš chov 4/2020
