Z vyhodnocení 22 koňských výběhů a pastvin, pro jejichž založení byly použity travní směsi ze šlechtitelské stanice TAGRO Červený Dvůr, spol. s r.o. v rozmezí let 1995 až 1999, lze vyvodit tyto závěry:
Pastva je zvláště potřebná pro chovné koně a hříbata, ale i pro ostatní koně je vhodná. Pastviny - zpravidla trvalé, s pevným drnem a příznivým složením travního porostu - vyžadují nejen pravidelnou péči a údržbu, ale také vědomí, v čem se tyto liší od pastvin pro skot. Obecně, kůň má rád píci (1) spíše tvrdou, (2) trávu „suchou“, (3) píci spíše hořkou.
ad 1: Příliš měkké trávy (a to jak v čerstvém stavu, tak i v suchém jako seno a zvláště otava) nejsou pro koně dobré a zvyšují nebezpečí výskytu kolik (špatné kousání). Je třeba zdůraznit, že kolikami koně trpí více než jiná hospodářská zvířata.
ad 2: Zvláště pokud koně pracují v rychlém tempu, potřebují píci vodou chudší, tedy na pastvině spíše na omak „suché trávy“, k nimž počítáme sveřepy, psinečky, kostřavu červenou apod. Koně jeteloviny v čerstvém stavu dobře snášejí jen pokud rostliny nejsou mokré, zvadlé či dokonce zapařené. Na pastvině by ale jejich podíl neměl být vyšší než 10 %. Více jetelovin se hodí spíše pro tažné koně.
ad 3: Z jetelovin je třeba dát přednost štírovníku (je hořký – zvláště v období květu, a díky obsahu tříslovin nenadýmá). Obsahuje však kyanogenní glykosidy. Někdo doporučuje též „přístřik“ jetele plazivého, v tom případě je třeba dát přednost drobnolistým málo vzrůstným odrůdám. K úvaze je zařazení některých cenných bylin do vysévané směsi, jako řebříček obecný, jitrocel kopinatý, pastinák luční, bedrník aj., bohužel tato semena citelně zvyšují cenu směsi.
Například firma Feldsaaten Freudenberger, Krefeld má v registrované směsi HIPOMIX má standardně zařazeno 5 % semen těchto bylin.
Většinou se navrhují travní směsi složené převážně z trav (90 až 100 %), především lipnice luční, kostřavy červené výběžkaté, psinečku výběžkatého, jílku vytrvalého. Pozornost si zaslouží i sveřep bezbranný (intenzívně výběžkatý, suchovzdorný a dobře regeneruje díky výběžkům). Podobně jako kostřavu červenou ho lze označit za velice dobrou, „suchou“ a chutnou, typickou trávu pro koně. Ve Státních odrůdových zkouškách je poprvé zařazen tuzemský novošlechtěnec pod označením ČD-2 (TRIBUN) z TAGRO Červený Dvůr, spol. s r.o.
Václav Míka
Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha,
Výzkumná stanice travních ekosystémů
