Odstav bývá pro selata kritickým obdobím, ve kterém se kombinuje stres ze změny prostředí a krmiva. V tomto krátkém časovém úseku přitom v trávicím traktu nastávají podstatné změny v trávicím traktu, k dozrávání klků střevní sliznice či tvorbě trávicích enzymů, což je rozhodující pro budoucí užitkovost zvířete. Klíčovou roli přitom sehrává imunitní systém selat, který je dobré podpořit, například pomocí fytogenních aditiv.
Selata se rodí se sterilním trávicím traktem, který je teprve postupem času kolonizován mikroflórou. V období okolo odstavu nastávají změny ve tvorbě trávicích enzymů, vyvíjejí se střevní klky a střevo začíná mít větší absorpční kapacitu. Podle Jurgena Zenteka z Freie Universität Berlin je správný vývoj trávicího traktu rozhodující pro budoucí užitkovost zvířete. Kvalita krmiva, stájové prostředí, ale především imunitní systém přitom hrají důležitou roli. Zentek proto chovatelům radí, aby imunitní systém selat v období odstavu uměle podpořili pomocí přírodních aditiv. „Odolnost selat mohou pozitivně ovlivnit například extrakty z rostlin, které mají pozitivní účinek na stabilitu střevní mikroflóry. Přínosem dobré imunity jsou jednoznačně nižší náklady na profylaktická o patření,“ sdělil Zentek na mezinárodní konferenci, kterou letos v listopadu uspořádala společnost Delacon Biotechnik ČR, spol. s r. o., v Hustopečích u Brna.
Léčivé rostliny Podle Zenteka se experimentálně prokázalo, že některé rostlinné látky mají vliv na sliznici střeva a ovlivňují také samotný imunitní systém. „Některé zdroje uvádějí, že fytogenní extrakty mají schopnost inhibovat adhezi patogenů ke střevnímu epitelu a pomáhají tak udržet zdravou střevní mikroflóru,“ informoval a dodal, že vhodnost použití rostlinného extraktu je však ovlivněna prostředím, ve kterém se daná rostlina nacházela, a rovněž jejím vývojovým stadiem.
Existují také látky, které reagují přímo s imunitními buňkami. Jednou z nich je genistein, který je obsažen například v sóji. Experimenty s ním ukazují, že u selat v určitém množství zvyšuje rezistenci na virové infekce a růstovou schopnost. Další významnou látkou s přímým vlivem na buněčnou stěnu jsou saponiny, které u selat fungují jako stabilizátory střevní mikroflóry a rovněž zvyšují množství protilátek. Zánětlivé reakce organismu zase regulují flavonoidy vyznačující antioxidačním účinkem, protialergickou a protivirovou aktivitou. Nejenom v kuchyni, ale rovněž ve stáji se může uplatnit oregano, jehož hlavní aktivní látkou je carvacrol, přírodní antibiotikum, jež účinkuje jako přirozený zabíječ virů, bakterií, mikrobů a parazitů. Studie, které sledovaly účinek oregana na zdraví selat, prokázaly lepší hmotnostní přírůstky, menší výskyt onemocnění a snížení mortality. Svým protektivním účinkem proti virům je známa také Echinacea purpurea, a to nejen u lidí, ale i u zvířat. Například u prasat a skotu má výrazný vliv na úspěch vakcinace.
Pro vyšší příjem vody a krmiva Další přednášející, Jorge Marin Guzman ze společnosti Land‘o’Lakes Purina, se na semináři věnoval problematice příjmu vody a krmiva selaty po odstavu. „Spotřeba vody ovlivňuje příjem krmiva a tedy i správný rozvoj trávicího traktu. Z pohledu užitkovosti je proto žádoucí, aby byla spotřeba vody u selat po odstavu co nejvyšší,“ oznámil s tím, že sele by mělo být co nejdříve schopné přijmout 500 g krmiva, aby nedocházelo k atrofii střeva, zmenšení klků a zhoršení enzymatických funkcí. „Pokud sele nepřijme alespoň 250 g vysoce kvalitního startéru za den, může být až třetina absorpční kapacity v tenkého střeva ztracena, což se následně odrazí ve vyšší úrovni onemocnění a horší produkci,“ upřesnil. Jak ale poznamenal, zvýšení příjmu krmiva selaty a udržení růstu může napomoci hydratující přípravek Fresta Gel, který je možné podávat od prvního dne odstavu. Přípravek je na trhu zhruba jeden a půl roku, a nyní jej v Evropě představuje společnost Delacon Biotechnik ČR, spol. s r. o. Jeho používání podle Guzmana vede ke zvýšení přírůstků a zlepšení uniformity selat ve skupině.
Kvasinky, které pomáhají Brazilský přednášející, Fábio Goldflus ze společnost Biorigin, zase hovořil o praktické stimulaci imunity v chovech prasat prostřednictvím aditiv na bázi kvasinek. Předložil posluchačům výsledky tříměsíčního experimentu s přípravkem Betamune, jehož cílem bylo vyhodnotit vliv přípravku na vnitrobuněčnou fatogocytární aktivitu. „Z pokusu je patrné, že se Betamune vyznačuje schopností posilovat mechanismy ničicí fagocytované mikroorganismy, a tedy podporuje nespecifickou imunitu zvířat. Stimuluje proliferaci B a T lymfocytů a rovněž zvyšuje uvolňování cytokinu TNF-α, který reguluje imunitní reakce a zajišťuje homeostázu za normálních i patologických podmínek,“ sdělil a dodal, že u selat v období odstavu prokazatelně zvýšil přírůstky (o 4,5 %) a konverzi krmiva (o 3,3 %).
Mezi jeho další účinky lze zahrnout snížení výskytu onemocnění, mortality způsobené patogenními mikroorganismy, zvýšení rezistence k parazitům či zvýšení účinnosti vakcinace. Prasnice krmené Betamunem měly rovněž méně zdravotních problémů a vykázaly lepší reprodukční schopnosti a narozená selata měla lepší vrozenou imunitu.
Jak zastavit mykotoxiny Velkým ohrožovatelem imunitního systému a zdravotního stavu prasat jsou mykotoxiny. Těm se ve své přednášce věnoval americký vědec Douglas Zaviezo ze společnosti Special Nutrients.
Jak Zaviezo tvrdí, již velmi nízká hladina mykotoxinů ovlivňuje imunitu zvířat, což je možné rozpoznat například při nedostatečné odpovědi na vakcinaci. Při vysoké hladině mykotoxinů jsou pak problémy jasně viditelné. „Příznakem výskytu mykotoxinů v krmivu je deprese růstu, anorexie, zvracení a poškození parenchymatózních orgánů (játra, ledviny). Dále zápaly a záněty orgánů, infertilita a při dlouhodobé kontaminaci mají mutagenní a karcinogenní účinek,“ sdělil s tím, že prasata jsou k účinkům mykotoxinů ze všech hospodářských zvířat nejvnímavější.
Těmto problémům lze podle přednášejícího jednoduše předcházet, a to prostřednictvím inhibitorů mykotoxinů. Společnost Delacon Biotechnik ČR, spol. s r. o., k tomu účelu nabízí přípravek Co-Bind A-Z s širokospektrálním účinkem. Testuje se od roku 2005 na zvířatech v USA a Brazílii a jsou s ním dosahovány velmi dobré výsledky.
Zaviezo se zmínil o jednom experimentu, ve kterém byl sledován účinek Co-Bindu A-Z podávaného v krmné směsi kontaminované fumonisinem. U zvířat se pravidelně sledovala hmotnost, příjem krmiva a konverze krmiva. Sledovala se také hmotnost plic, jater a srdce. Výsledky byly porovnávány s kontrolní skupinou zvířat, která byla krmena standardní krmnou směsí, a skupinou zvířat krmenou stejným krmivem, avšak kontaminovaným fumorisinem bez přídavku Co-Bindu A-Z. Test trval 56 dnů, ale již po 28 dnech byly viditelné výrazné rozdíly mezi skupinou zvířat krmených kontaminovanou krmnou směsí bez inhibitoru mykotoxinů a skupinou krmenou kontaminovanou krmnou směsí s přídavkem Co-Bindu A-Z, jejíž výsledky se pohybovaly na podobné úrovni jako výsledky kontrolní skupiny. U skupiny zvířat s kontaminovaným krmivem došlo ke snížení intenzity růstu (konečná hmotnost byla zhruba o 5 kg nižší) a dvojnásobnému až trojnásobnému zvětšení orgánů.
