Obecně vzato, rybí svalovina neoddiskutovatelně představuje pro člověka vysoce dietetický zdroj živočišných bílkovin. Ale jak známo „výjimky potvrzují pravidlo“. Z celkového počtu asi 20 000 druhů včetně paryb je téměř třetina ryb aktivně nebo pasivně jedovatá. Tato vlastnost ryby řadí mezi významnou skupinu jedovatých obratlovců.
Některé ryby dovedou otrávit život
Obecně vzato, rybí svalovina neoddiskutovatelně představuje pro člověka vysoce dietetický zdroj živočišných bílkovin. Ale jak známo „výjimky potvrzují pravidlo“. Z celkového počtu asi 20 000 druhů včetně paryb je téměř třetina ryb aktivně nebo pasivně jedovatá. Tato vlastnost ryby řadí mezi významnou skupinu jedovatých obratlovců.
O tom, že se člověk může otrávit konzumací ryb, se vědělo již ve starém Egyptě. Z nástěnných maleb z doby kolem 2500 let před n. l. vyplývá, že obávanými rybami byli čtverzubci rodu Tetranodon. Jsou druhově početnou skupinou, hojně rozšířenou ve všech oceánech tropických i subtropických oblastí. Po jejich konzumaci se příznaky otravy dostaví již do 30 minut. I přes svou nevalnou pověst jsou po zvláštní úpravě nejvyhledávanější pochoutkou v Japonsku pod názvem „fugu“.
Nejsou to však jen mořské ryby, které člověku dovedou doslova otrávit život. Ze skupiny aktivně jedovatých ryb (se speciálními jedovými orgány, jež slouží výhradně k obraně) je pro naše vody zajímavý introdukovaný sumeček americký, který se po roce 1870 rozšířil z Francie do dalších států Evropy. V některých lokalitách, například slepých ramenech a tůních Labe patří k hojným rybám. Při neopatrné manipulaci s ulovenou rybou hrozí poranění o jedové ostny hřbetní a prsních ploutví. Sekret jedové žlázy není životu nebezpečný, zranění však může být zdrojem druhotných infekcí.
Toxicita pasivně jedovatých ryb je vázaná na specificky účinné látky ve svalovině, krvi a vnitřních orgánech. Z čeledi kaprovitých je parma obecná jedním z našich dvou druhů pasivně jedovatých ryb, které mohou člověku přivodit otravu. Takzvanou parmovou choleru vyvolává ichtyotoxin cyprinidin, který je obsažen ve svalovině, vnitřnostech a zvláště pohlavních orgánech v době tření. Krátce po konzumaci se mohou dostavit bolesti břicha, doprovázené průjmem a zvracením. V těžších případech postižený upadá do šoku a dokonce bylo hlášeno i úmrtí. Preventivním opatřením při konzumaci je odstranění vnitřností a vytření břišní dutiny roztokem kuchyňské soli.
Druhým potenciálním zástupcem pasivně jedovatých druhů ryb u nás je úhoř říční. Jeho ichtyotoxin je obsažen v krevním séru a játrech. Úhoří krev v čerstvém stavu dráždí sliznice a může způsobovat záněty. Při běžném kuchyňském zpracování solením se však toxické látky bez problémů ničí. Jedno staré úsloví říká: „Co je pro jednoho metlou, je pro druhého pohlazením.“ Svým způsobem to platí i o krvi úhořů, která se uplatňuje ve farmaceutickém průmyslu k výrobě sér k určování krevních skupin.
