Zařazování kohoutů do produkčních hejn nosnic bývá v chovatelské praxi předmětem vášnivých debat. Je kohout jen obyčejný darmožrout, nebo má jeho zapojení do hejna i pozitivní vliv? Někteří chovatelé kohouty dokonce považují za rušivý prvek, který slepicím a jejich životní pohodě spíše škodí a tím snižují rentabilitu chovu.
Skutečnost je však výrazně složitější! Přítomnost samců v hejnu může mít řadu pozitivních efektů na chování slepic, jejich zdraví a v konečném důsledku i na produkci vajec.
Kohout je v běžném produkční hejnu na první pohled v podstatě nadbytečný. Neprodukuje vejce a zároveň nemá ani reprodukční význam, protože rozmnožování a odchov probíhají obvykle odděleně ve specializovaných chovech. Z ekonomického hlediska by se tedy jeho přítomnost v hejnu neměla vyplatit. Je tomu ale skutečně tak? Výzkumy porovnávající velká hejna se samci a bez nich ukázaly, že tam, kde byli kohouti součástí hejna, byla sledována nejen stabilnější snáška, ale také nižší mortalita slepic. Přítomnost samců umožňuje nosnicím prožívat sexuální chování, které jinak v hejnu chybí. Slepice tak nejsou vystaveny frustraci z nemožnosti projevit kompletní repertoár přirozeného chování, což se projevuje nižší hladinou stresu.
Tradičně bývá kohout vnímán jako „strážce dvora“. Komerční chovy se už sice běžným „dvorkům“ příliš nepodobají, funkce kohoutů však zůstává v podstatě stejná. Samci například dokážou varovat hejno před nebezpečím – hlasitým voláním nebo specifickými signály, které slepice respektují a reagují na ně. V systémech, kde mají nosnice možnost využívat výběh, se navíc ukazuje, že přítomnost kohoutů zvyšuje ochotu slepic prostor využívat.
Aby přítomnost kohoutů byla přínosem, musí být hejno správně sestaveno. Zásadní je poměr pohlaví. Výzkumy na plemeni Lohmann ukázaly, že optimální „ratio“ je přibližně 1 kohout na 10 slepic. Včasné začlenění tedy přispívá k harmonii v hejnu i výsledným reprodukčním parametrům. Zajímavé je i rozdílné chování hejna za přítomnosti kohoutů. Bylo zjištěno, že kohouti jsou nejaktivnější v odpoledních hodinách a díky tomu je v těchto hodinách aktivnější i celé hejno..
Kohouti do hejna přinášejí přirozený sociální prvek. Tokání, dvoření a páření jsou součástí běžného života slepic. Pokud tyto projevy chybí, může docházet k projevům frustrace a stereotypního chování. V hejnech s kohouty se slepice chovají aktivněji a více komunikují mezi sebou.
Přítomnost kohoutů ve volných chovech má však i svou odvrácenou stranu. Ačkoli je známou funkcí kohouta ochrana hejna, není jeho působení v tomto případě jednoznačně pozitivní. Vyšší využívání prostoru ve výběhu totiž znamená vyšší expozici predátorům.Kohouti sice dokážou hejno varovat, ale fyzicky predátorovi většinou nezabrání. Je proto na chovateli, aby ve volných výbězích využil možností ochrany – například sítí nad výběhy, přístřešků a vhodně rozmístěné vegetace, kam se slepice mohou v případě potřeby ukrýt.
Hodnotit tedy kohouty pouze jako „darmožrouty“ je velmi zjednodušující. Ačkoli samozřejmě spotřebu krmiva v hejnech zvyšují, mohou svůj pobyt v hejnu „zaplatit” svým působením na hejno jako celek. Pokud je přítomnost samců v hejnu správně řízena, může přinášet celou řadu benefitů – vyšší stabilitu produkce, nižší mortalitu, lepší využívání výběhů, a především spokojenější slepice.
Ing. Lucie Glancová, Ing. Karel Novák, PhD., Statek Na opuce
Foto Lucie Glancová
Podrobněji v NCH 10/2025.*