S nárůstem mléčné užitkovosti vysokoprodukčních dojnic farmáři věnují výrobě kvalitních objemných krmiv maximální pozornost. Významnou složkou krmné dávky je kukuřičná siláž, která dojnicím poskytuje energii ve formě škrobu a vlákniny. Nejen o zajištění kvality konzervovaných krmiv a jejich hygienické nezávadnosti, ale i o řízení výživy s ohledem na zlepšení ekonomiky výroby mléka jsme hovořili s jednatelem firmy NutriVet, s. r. o., Ing. Václavem Jamborem, CSc.
Podle jakých ukazatelů by farmáři měli vybírat kukuřičné hybridy pěstované na siláž a proč?
Výběr hybridu kukuřice na výrobu siláže by se měl řídit podle výnosu sušiny z výměry jednoho hektaru, což je hlavní kvantitativní ukazatel. Dále podle obsahu škrobu v siláži a stravitelnosti vlákniny, které jsou ukazatelem kvality. Je však třeba podotknout, že při šlechtění na stravitelnost vlákniny klesá podíl klasu a s tím související podíl škrobu v celé rostlině, a naopak. Z tohoto pohledu musíme konstatovat, že stravitelnost vlákniny (neutrálně detergentní vlákniny - NDF) výrazně ovlivňuje nejen příjem sušiny, ale také podíl energie z celé krmené dávky, což pozitivně ovlivňuje zdraví zvířat. Obsah škrobu odpovídající kvality lze do směsné krmné dávky (TMR) vždy dodat podle potřeby.
Kromě obsahu vlákniny v krmné dávce se musíme zmínit o struktuře vlákniny, protože na českém trhu je možné již dnes získat sklízecí řezačky, které umožňují sklizeň s delší řezankou, aniž by se tím zhoršily fermentační ukazatele kukuřičné siláže. Jedná se o řezačky Claas, John Deer a Krone. Firma Claas používá technologii shredlage, u firmy John Deer je to scherer a firma Krone používá diskový drtič řezanky. Všechny tři systémy mají za úkol dlouhou řezanku kukuřice podélně nadrtit tak, aby stonky, ale i zrno kukuřice byly podélně rozetřeny. Můžeme říci, že v této souvislosti je třeba naučit se používat nový termín, tzv. rozvláknění rostlinné hmoty u siláže pro krmení a u rostlinné biomasy pro výrobu bioplynu.*
Více se dočtete v únorovém čísle časopisu Náš chov.
