Anémie z nedostatku železa je definována jako absolutní pokles hemoglobinu v krvi a často i červených krvinek a hematokrytu. Negativně ovlivňuje imunitní systém prasete a funkci gastrointestinálního traktu, což se projevuje špatnou růstovou schopností, ale i snížením produkce řady enzymů potřebných pro optimální vývoj.
Na webináři pořádaném koncem dubna českou technologickou platformou pro zemědělství pro chovatele prasat samozřejmě nechyběla ani zdravotní problematika. Nejen s nákazami, které aktuálně významně ovlivňují ekonomiku chovu, seznámil účastníky on-line akce MVDr. Jonáš Vaňhara z Veterinární univerzity Brno.
„Aktuálně se v chovatelské praxi nejčastěji řeší anémie z nedostatku železa. Selata se rodí jako subanemická s malou zásobou asi 50 mg železa. Prostřednictvím mleziva, respektive mléka ho denně přijmou jeden až dva miligramy, optimum je ale 7 až 16 mg železa. Železo je nepostradatelné například pro syntézu kyslíku, který váže barvivo červených krvinek, jenž je součástí svalového barviva (myoglobinu) a některých enzymů podporujících růst. Ze studie společnosti CEVA Santé Animale, která monitorovala anémii ve vybraných státech Evropské unie (Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko a ČR), vyplynulo, že ze 2349 selat ve věku od 20 do 28 dnů bylo 14,7 % anemických s hodnotou hemoglobinu pod 90 g v litru krve. Přitom za optimální se považuje hodnota převyšující 110 g hemoglobinu v litru krve a selata s hodnotami od 110 do 90 g se považují za subanemická. Pokud jde o Českou republiku, sedm z patnácti farem vykazovalo optimální výsledky, v pěti chovech byla selata subanemická a ve třech případech se zjistila závažná anemie s klinickými projevy. Důvodem deficience železa na farmách bylo v některých případech podání jiného přípravku pro první saturaci ve druhém až třetím dnu po narození. Jindy to bylo pozdní podání železa nebo jeho nízká dávka či nevhodná forma preparátu. To platí například pro perorální přípravek, z něhož je využití železa selaty v prvních deseti dnech po narození problematické. Pokud to ale shrnu, na českých farmách byly výsledky studie uspokojivé,“ uvedl MVDr. Vaňhara, který se v další části své prezentace věnoval průjmovým onemocněním vyvolaným Cystoisospora suis a specifickými kmeny E. coli.*
Více se dočtete v červnovém čísle časopisu Náš chov.
