Seminář věnovaný chovu dojnic, který pořádaly společnosti MIKROP ČEBÍN a. s. a ZOD Mrákov se uskutečnil v prostorách Zemědělského obchodního družstva v Mrákově. ZOD Mrákov hospodaří v okrese Domažlice na výměře zhruba 2800 hektarů zemědělské půdy a je známým chovatelem vysokoprodukčních holštýnských dojnic.
V rámci semináře vystoupil garant výživy skotu společnosti MIKROP Ing. Jiří Kostkan, který se ve svém příspěvku věnoval možnostem zlepšení ekonomiky mléčných farem.
Podle jeho slov má na tuto oblast vliv především intenzita výroby a produktivita práce. Dopad na vysokou produkci mléka mají kvalitní objemná krmiva, pohoda krav, výživa před otelením, režim na žlabu, kvalita vody, vyváženost živin v krmné dávce, dostupnost krmení, konzistence krmiva a velikost částic, a v neposlední řadě příjem sušiny.
Z nákladových položek jsou nejvyšší krmiva, pracovní náklady, pojištění a odvody, a také odpisy dojnic.
Kde ušetřit?
Kde je tedy možné ušetřit? Rozhodně výrobou kvalitních objemných krmiv. „Je nutné si uvědomit, že náklady na nekvalitní objemná krmiva jsou stejné jako na kvalitní, jež mají vyšší produkční účinnost. Zároveň chovatel může ušetřit na nakoupených komoditách,“ komentoval Ing. Kostkan a dodal, že stravitelnost NDF u silážních hybridů je zhruba o dvacet procent vyšší než u zrnových. Omezit náklady může také vysoká intenzita produkce, podle slov přednášejícího například vyšší nádoj o tisíc litrů sníží náklady o 30 haléřů na litr mléka. Možností je také zvýšení produktivity práce, uspoření jedné pracovní hodiny týdně může znamenat o 0,70 Kč nižší náklady na krmný den.
Z chovatelských aspektů vyzdvihl Ing. Kostkan zlepšení reprodukčních ukazatelů: „Zkrácení servis periody o deset dní znamená úsporu bezmála dvě koruny na krmný den a zhruba deset haléřů na litr mléka. Snížení brakace o pět procent představuje výnos 0,125 Kč na litr. Zkrácení odchovu jalovic o jeden měsíc se odrazí v úspoře o 1100 Kč, tedy 0,06 Kč na litr mléka,“ sdělil řečník.
Dále upozornil na prostředky ztracené subklinickou mastitidou (6650 Kč), kulhající krávou (2500 Kč) a uhynulým teletem (až 9000 Kč). „Je tedy třeba věnovat každodenní pozornost stavu a chování zvířat, protože včasné rozpoznání problémů a nemocí jednoznačně snižuje ztráty v chovu,“ konstatoval Jiří Kostkan.
Změna má pravidla
Čas od času dochází v chovech ke změnám krmné dávky, například s ohledem na kvalitu či dostupnost jednotlivých komponent. Taková změna má ale svá pravidla. Jak uvedl Ing. Kostkan, chovatel by nikdy neměl obětovat užitkovost, protože mléko je zdrojem příjmu. Dále je nutné udržet složky, které zvyšují cenu mléka. Zároveň je třeba myslet i na dlouhodobý dopad změny diety na růst jalovic, reprodukci a zdraví zvířat.
Chovateli může pomoci ukazatel Hodnocení efektivity krmiva (FE), což je v zásadě nádoj v kilogramech dělený příjmem sušiny v kilogramech. Cílem jsou tyto hodnoty: v rané fázi laktace 1,8, vrchol laktace 1,6, střed laktace 1,4 a závěr laktace 1,1 – 1,2. Průměrná hodnota FE za celé stádo by se měla pohybovat okolo 1,4, problémová stáda mívají pod 1,3.
