V říjnu 2022 proběhl v Žabčicích seminář zaměřený na chov přežvýkavců, zejména skotu, ve vztahu k životnímu prostředí. Semináře, který byl součástí projektu MendelFarm v rámci programu Ministerstva zemědělství Demonstrační farmy, se zúčastnili čeští i zahraniční výzkumní pracovníci. Nositelem projektu je Školní zemědělský podnik Žabčice, který je součástí Mendelovy univerzity v Brně. Semináře se zúčastnilo zhruba 45 zájemců.
Seminář byl specifický tím, že hlavní prostor zde dostali dva zemědělští výzkumní pracovníci z Jihoafrické republiky, kteří představili dva zcela odlišné systémy chovu přežvýkavců v jejich zemích.
Potřebné věci ve správný čas
Jako první vystoupil Dr. Francois Lategan, který se před několika lety přesunul z Jižní Afriky do České republiky a působí již několik let na Mendelově univerzitě. Svůj příspěvek nazval Význam produkčních systémů s přežvýkavci v sušších oblastech. Na úvod připomněl, že v zemědělství existují dva základní biologické systémy, které vytváří potraviny. Primární systém je založený na fotosyntéze, tedy na produkci rostlin. Ten je základem veškerého života na Zemi. Sekundární systém představuje chov zvířat. Řada druhů rostlin je využívána přímo pro produkci potravin, ale jiné neumíme bez přežvýkavců efektivně využít. V zemědělství platí zásadní pravidlo: je nutno dělat potřebné věci ve správný čas (výsev, hnojení, sklizeň plodin, krmení zvířat, dojení…).
Celkem 77 % zemědělsky využívané půdy na světě představují travní porosty, které poskytují potravu pouze pro přežvýkavce a několik dalších druhů býložravců. Zbylých 23 % zemědělské půdy je věnováno pěstování polních plodin. Z polních plodin se ovšem vyprodukuje 82 % energie a 63 % bílkovin obsažených ve všech potravinách. Z těchto čísel si můžeme vyvodit, že chov přežvýkavců je velmi neefektivní. Je ale třeba poznamenat, že travní porosty jsou soustředěny v oblastech, kde je úrodnost půdy nízká (mělké půdy, silně kamenité a svažité pozemky), nebo přírodní podmínky neumožňují pěstování polních plodin (chladné a deštivé klima, vysokohorské polohy, záplavová území aj.). Přežvýkavci představují jediný způsob, jak z této půdy můžeme získat potraviny. Mléko je nejefektivnější potravinou živočišného původu, pokud jde o plochu půdy potřebnou k získání 100 g bílkovin nebo konverzi energie krmiva do potravy.
V Jihoafrické republice jsou běžné faremní chovy divoce žijících přežvýkavců. Tyto farmy využívají půdu v suchých oblastech bez závlahy, ale podílí se i na ochraně přírody. Nejčastěji se na těchto farmách chovají antilopy kudu, springbok (antilopa skákavá) a pakoně. Chovem antilopy skákavé se Francois Lategan zabýval i ve své doktorské práci. Pro úspěch tohoto způsobu farmaření je klíčové nízké zatížení plochy zvířaty a velký prostor.
U farem s divoce žijícími přežvýkavci mají jejich majitelé dvě možnosti příjmu:
Často se obě formy příjmu kombinují. Antilopa skákavá je typický okusovač (browser), který se nepase tak jako skot nebo ovce. Potřebuje také dřevitou vegetaci, podobně jako srnčí zvěř. Chov těchto zvířat je v Jižní Africe přísně regulovaný (veterinární dohled, oplocení celé plochy, certifikáty). Lidé si toto maso často kupují, protože je zdravější (méně tuku a cholesterolu) a má odlišnou chuť než běžné hovězí. Je to i kulturní záležitost – rodiny si často kupují zvěřinu na biltong (sušené maso), jehož příprava je důvodem k setkávání jako u našich zabíjaček. Tento faremní systém generuje v Jižní Africe roční příjem 550 mil. euro.
